Odtokové poměry

Záplavová území vodních toků

Na území správního obvodu ORP Přerov mají stanovené záplavové území následující toky: Morava, Bečva, Moštěnka, Valová, Blata, Haná a Bystřička.

Vodní tok Morava má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území v úseku ř. km 200,5 - 293,5, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 21. 11. 2005 (č. j. KUOK/27150/05/OŽPZ/339) a v úseku ř. km 187,43 - 201,62, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 24. 2. 2006 (č. j. KUOK 22888/2006) 

Vodní tok Bečva má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 - 53,96, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti dne 31. 3. 2016 (č. j. KUOK 6410/2016). 

Dále má na území SO ORP Přerov oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úsecích ř. km 9,380 - 29,050 a 29,600 - 33,560 vodní tok Moštěnka. Záplavové území bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti dne 20. 5. 2014 (č. j. KUOK 41225/2014).  

V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Valová. Záplavové území bylo stanoveno v ř. km 0,000 - 17,567 Krajským úřadem Olomouc (č. j. KUOK 100767/2011) s platností od 26. 9. 2011. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ a aktivní zónu. 

V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Blata. Záplavové území bylo stanoveno v ř. km 0,000 - 41,615 Krajským úřadem Olomouc (č. j. KUOK 78805/2014) s platností od 9. 12. 2014. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ a aktivní zónu.

V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Haná. Záplavové území bylo stanoveno v ř. km 2,890 - 18,481 Krajským úřadem Olomouc (č. j. KUOK 97267/2016) s platností od 21. 9. 2016. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀, Q₁₀₀ a aktivní zónu. 

V zájmovém území má také stanovené záplavové území vodní tok Bystřička. Záplavové území bylo stanoveno v ř. km 0,000 - 4,800 Krajským úřadem Olomouckého kraje (č. j. KUOK 27241/2022) s platností od 22. 3. 2022. Záplavové území je stanoveno pro Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀. 

Stanovená záplavová území uvedených vodních toků

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP Přerov bylo stanoveno několik míst, která mohou omezovat odtokové poměry, jedná se především o lávky a mosty. Objekty na dotčených tocích jsou dále rozpracovány ve zvláštní příloze – Objekty na tocích a Kilometráž vodních toků. 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Přerov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části obcí v ORP Přerov ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Přerov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Kritické body na území SO ORP Přerov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Přerov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Přerov

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného ČHMÚ, patří část toku Bečvy (ř. km 10,8–12,8 a 1,78–2,20) mezi úseky s možností tvorby ledových bariér zejména v období tání. Také část toku Strhanec (ř. km 0,0 – 0,8) patří mezi kritické úseky v období mrazu. Posledním tokem, na kterém mohou vznikat problémy s ledovými jevy, je Mlýnský náhon (ř. km 1,25–1,35 a 0,0–0,7). Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může tok vybřežovat i při malých průtocích. Dále se na tocích, protékajícím správním územím ORP Přerov nevyskytují úseky s ledovými obtížemi. Tyto úseky se však vyskytují mimo správní území a mohou případně ovlivnit povodňovou situaci.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Přerov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Přerov je velké množství vodních děl IV. kategorie, která však nejsou výrazným ohrožením pro území SO ORP v případě povodní. Mezi nejvýznamnější vodní díla mimo území ORP, která mohou ovlivnit povodňovou situaci na území ORP Přerov patří: Tršice (Olešnice), Plumlov (Hloučela), Hradecký rybník (Mlýnský náhon), Bystřička (Bystřička), Horní Bečva (Rožnovská Bečva) a Karolinka (Stanovnice). 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Přerov

 Vodní díla

Protipovodňová opatření

Na území SO ORP Přerov se nachází 14 protipovodňových opatření. Jedná se o: 

• Protipovodňový val a stavidlové uzávěry na shybce VT Loučka v městysu Brodek u Přerova.
• Selskou hráz v obci Troubky.
• Protipovodňový val v obci Lobodice.
• Suchý poldr v obci Radkovy.
• Suchý poldr a revitalizace toku v obci Líšná.
• Suchý poldr v obci Domaželice.
• Vakový jez v obci Citov.
• Záchytný příkop a poldr v obci Křtomil.
• Ochranná hráz v obci Nahošovice.
• Protipovodňová hráz v obci Uhřičice.
• Revitalizace toku a nivy v obci Dobrčice.
• Obnova retenční kapacity v obci Oplocany
• Protipovodňová hráz v obci Říkovice
• Suchý poldr v Lipové.

Protipovodňová opatření na území SO ORP Přerov