Odtokové poměry
Záplavové území je na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanoveno pro vodní toky Svratka, Bystřice, Nedvědička, Bobrůvka (Loučka).
Vodní tok Svratka má na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 96,616-110,517, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo platnosti od 27. 09. 2005 (č. j. KUJI 10587/2005). Dále bylo na vodním toku stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 111,197-114,900, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo platnosti od 22. 11. 2017 (č. j. KUJI 82384/2017).
Vodní tok Bystřice má na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000-13,682, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti 22. 11. 2017 (č. j. KUJI 82531/2017). Dále na tomto toku bylo vyhlášeno záplavové území v ř. km 0,000 - 24,900, které bylo vyhlášeno Okresním úřadem ve Žďáru nad Sázavou a nabylo účinnosti 1. 11. 1999 (č. j. ŽP/Vod 2684/99-Vr).
Vodní tok Nedvědička má na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 3,928-27,881, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti 21. 01. 2021 (č. j. KUJI 530/2021).
Vodní tok Bobrůvka (Loučka) má na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem oficiálně stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v úseku ř. km 19,080-60,000, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Kraje Vysočina a nabylo účinnosti 14. 0. 2008 (č. j. KUJI 11999/2008).
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta.
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Obce na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Jedná se především o obce Bohuňov, Býšovec, Dolní Rožínka, Koroužné, Prosetín, Ujčov, Velké Janovice, Věstín, městys Štěpánov nad Svratkou a město Bystřice nad Pernštejnem.
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem metodou kritických bodů
Na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem bylo stanoveno 48 kritických bodů.
Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
| Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
| 41505170 | 20,309 % | 49,903 % | 31,380 ha |
| 41505172 | 16,770 % | 50,370 % | 375,440 ha |
| 41501452 | 17,489 % | 28,128 % | 176,990 ha |
| 41501334 | 12,501 % | 61,489 % | 326,670 ha |
| 41501338 | 12,896 % | 56,254 % | 60,220 ha |
| 41501339 | 15,771 % | 43,582 % | 836,630 ha |
| 41561343 | 18,352 % | 30,553 % | 102,040 ha |
| 41500462 | 10,206 % | 37,707 % | 297,890 ha |
| 41505506 | 9,002 % | 44,792 % | 318,470 ha |
| 41500280 | 6,497 % | 58,953 % | 56,870 ha |
| 41500312 | 10,233% | 28,906 % | 785,900 ha |
| 41500316 | 9,779 % | 81,801 % | 65,000 ha |
| 41500888 | 5,627 % | 100,000 % | 32,830 ha |
| 41500395 | 6,637 % | 94,667 % | 50,750 ha |
| 41500741 | 7,899 % | 70,857 % | 526,020 ha |
| 41500742 | 7,729 % | 99,999 % | 65,460 ha |
| 41500739 | 6,516 % | 100,000 % | 53,450 ha |
| 41502798 | 5,585 % | 90,028 % | 48,710 ha |
| 41502799 | 5,330 % | 55,281 % | 59,700 ha |
| 41503275 | 5,080 % | 92,435 % | 162,310 ha |
| 41502801 | 7,874 % | 60,982 % | 177,110 ha |
| 41502885 | 3,822 % | 100,000 % | 33,050 ha |
| 41502886 | 3,591 % | 75,794 % | 91,150 ha |
| 41502892 | 4,931 % | 80,969 % | 217,890 ha |
| 41503257 | 9,324 % | 81,512 % | 97,440 ha |
| 41502881 | 10,838 % | 29,002 % | 231,800 ha |
| 41504750 | 4,445 % | 67,544 % | 360,870 ha |
| 41503309 | 16,615 % | 49,617 % | 60,540 ha |
| 41503299 | 14,454 % | 58,732 % | 192,670 ha |
| 41503298 | 14,860 % | 11,690 % | 123,450 ha |
| 41503306 | 13,331 % | 51,061 % | 73,130 ha |
| 41504983 | 17,696 % | 0,000 % | 255,190 ha |
| 41504811 | 24,517 % | 13,251 % | 382,820 ha |
| 41505678 | 19,788 % | 23,469 % | 174,440 ha |
| 41503200 | 22,165 % | 1,420 % | 161,520 ha |
| 41503089 | 22,201 % | 1,563 % | 146,810 ha |
| 41503188 | 23,180 % | 19,394 % | 119,080 ha |
| 41502625 | 5,204 % | 99,946 % | 34,150 ha |
| 41501214 | 21,591 % | 27,214 % | 526,570 ha |
| 41501202 | 22,996 % | 12,338 % | 378,490 ha |
| 41504970 | 22,591 % | 12,192 % | 469,940 ha |
| 41501154 | 21,291 % | 23,934 % | 301,550 ha |
| 41502992 | 14,618 % | 59,280 % | 63,990 ha |
| 41500922 | 12,537 % | 54,150 % | 70,580 ha |
| 41201052 | 26,247 % | 25,409 % | 136,670 ha |
| 41500732 | 20,526 % | 21,742 % | 795,450 ha |
| 41501194 | 9,418 % | 100,000 % | 45,500 ha |
| 41501196 | 14,710 % | 42,797 % | 90,180 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí větší než 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Ledové jevy
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky Svratka a Bobrůvka (Loučka) ve správním území ORP Bystřice nad Pernštejnem mezi kritické. Je tedy nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy, s. p., Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem se nachází několik menších i větších rybníků či nádrží, které významně neovlivňují průběh povodně. Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit především vodní nádrž Vír I (I. TBD kategorie). Rizikovými jsou taktéž vodní díla z II. TBD kategorie - Zlatkov odkaliště II a Dolní Rožínka kaliště I. Také se na území SO ORP nachází několik objektů v kategorii TBD III. a IV.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem
Protipovodňová opatření
Na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem se nachází 3 odtokové žlaby (Prosetín a jeho m. č. Brťoví a Čtyři Dvory) a v Bystřici nad Pernštejnem na vodním toku Bystřice bylo zrekonstruováno a zkapacitněno koryto toku.
Protipovodňová opatření na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem