Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Přirozená povodeň na vodních tocích Olše, Petrůvka

U vodních toků Olše a Petrůvka hrozí zejména regionální povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážky (zimní a jarní povodeň).

Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C s ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Odry a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.

Při povodňových stavech na řece Olši a Petrůvce může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).   

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Karviná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích

U těchto vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území zejména obcí Stonava, Dětmarovice a severní část Petrovic u Karviné. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích.

Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakým jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Odry, nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.

Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem  k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).

Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány rybníky).

Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).

Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.

Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území ORP Karviná, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích

Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, která vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.

Díky tomu, že zájmové území spadá do mírně teplé oblasti MT10 (dle Quitta 1971) nevyskytuje se zde velké ohrožení ledovými jevy. Nicméně, i zde může lokálně docházet k hromadění ledových ker a k omezení průtočnosti koryt.

Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V hlásných profilech směrodatných pro území SO ORP Karviná byly zaznamenány následující historické hodnoty povodní. 

Stanice Český Těšín (hlásný profil kat. A) tok Olše

Stanice Věřňovice (hlásný profil kat. A) tok Olše

Stanice VD Těrlicko (hlásný profil kat. A) tok Stonávka

Region Karviné byl v historii několikrát postihnut povodněmi. Jedna z nejstarších zaznamenaných povodní je z roku 1854, ta byla způsobena trvalými dešti i četnými intenzivními přívalovými srážkami. U Fryštátu (dnešní Karviné) Olše zaplavila všechna pole ležící v okolí řeky a voda pronikla až do dolního předměstí. 

Za posledních několik let byly ve správním území statutárního města Karviné a ORP Karviná zaznamenány a řešeny tyto povodňové epizody 1996, 1997, 2005, 2007 a 2010, z nichž nejvýznamnější v poslední době byla na jaře 2010.

Rok 1996 - v sobotu 7. 9. 1996 byly zaznamenány extrémní úhrny srážek. K vzestupu vodních stavů došlo v pozdních večerních hodinách a v průběhu noci. V ranních hodinách následujícího dne byly překročeny povodňové stavy ve více než polovině hlásných vodoměrných stanic. Třetí stupeň povodňové aktivity byl překročen i na řece Olši. Olše v Dětmarovicích kulminovala 430 cm při 582 m³/s = Q20

Mezi největší historické povodně, jež zasáhli SO ORP Karvinou patří povodně z roku 1997. Povodňová situace v červenci 1997 byla způsobena dvěma epizodami vydatných dlouhotrvajících srážek. Srážky na území ČR započaly 4. 7. 1997, kdy střední Evropa byla pod vlivem zvlněné studené fronty, která postupovala pozvolna od jihozápadu k severovýchodu. Její přechod byl provázen četnými bouřkami a lijáky. Vytvořila se prohlubující se tlaková níže, která postupovala 5. 7. – 6. 7. směrem k severovýchodu na západní Ukrajinu. Zpravidla tlaková níže nad Ukrajinou postupuje dál k severovýchodu, postupně se vyplňuje a slábne anebo se začíná vracet směrem na západ až severozápad (tzv. retrográdní postup níže) a rovněž zaniká. Tentokrát srážky ale pokračovaly ještě o dva dny déle, protože Azorská výše se přesunula k jižní Skandinávii, čímž došlo k zablokování retrográdního postupu tlakové níže, která se tak zastavila nad územím jižního Polska. Mezi tlakovou výší a tlakovou níží výrazně zesílil tlakový gradient s následným zvýšením rychlosti větru ze severních směrů. V důsledku toho došlo k zesilování úhrnů spadlých srážek na návětrné straně hor – severní a severovýchodní svahy Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků a Beskyd. 9. 7. tlakový gradient začal slábnout a srážky na celém území ČR ustaly. Druhé srážkové období započalo 17. 7., kdy došlo k přibližování a nakonec ke splynutí dvou frontálních systémů.

Odezva na intenzivní srážky se projevila ve vodoměrných stanicích na horních a středních tocích v povodí Odry už v pozdních večerních hodinách 5.7. Na dolních tocích v časných ranních hodinách 6.7. Postupně všechny měrné profily dosáhly třetího stupně povodňové aktivity, ve většině vodoměrných stanic s hodnotami většími než 100letý průtok. Nejvyšší SPA vytrval nejdéle na dolních tratích hlavních toků - na Odře v Bohumíně a Olši ve Veřňovicích. V okrese Karviná došlo k nejvýznamnějším rozlivům ve městě Bohumín. Zničeno bylo 22 domů, 550 km silnic a 10 km železnic. V Petrovicích zaplavila Petrůvka Dolní Marklovice, střed Petrovic a část Závada. Obcí se prohnaly dvě povodňové vlny, postiženo bylo přes 100 domů.

Rozložení pětidenních úhrnů srážek v období od 4.–8. 7. 1997 [mm] – vlna

V srpnu 2005 došlo k závažným problémům na řece Petrůvce v Petrovicích u Karviné. Povodí řeky Petrůvky se v převážné míře nachází na polském území a o průběhu povodně nejsou žádné dostupné informace. Pramenná oblast Petrůvky byla zasažena přívalovou srážkou 150 mm za 6 hodin, Tato přívalová srážka vyvolala silný povrchový odtok stejně jako na obdobně orientovaných svazích na českém území. S velkou pravděpodobností zde prošla 100 letá povodeň. Vlivem velkého počtu rybníků na polském území, jejichž neovladatelné retenční prostory se postupně naplňovaly, až došlo k přelití a v několika případech i k poškození rybničních hrází, se povodňová vlna zpomalila. V obci Petrovice u Karviné došlo k rozsáhlým rozlivům na pole i na obydlené území, zasahovalo zde několik hasičských sborů, došlo k evakuaci osob. Kulminační průtok 117 m³/s, což představuje více než 100 letou povodeň (Q100 = 84 m³/s).

V září 2007 byla povodňová situace vyvolána intenzivními dešťovými srážkami. Došlo k lokálnímu vybřežení vody z koryt především na vodním toku Petrůvka, kde bylo dosaženo úrovně Q50.

Mezi největší povodeň v nedávné historii patří ta z roku 2010. Ve druhé polovině května a na počátku června 2010 byly v České republice zaznamenány dvě významné srážkové epizody. Území SO ORP Karviná zasáhla nejvíce druhá epizoda. Ve druhé srážkové epizodě 30. 5. až 3. 6. 2010 byla srážkami opět zasažena východní část území státu podél hranic s Polskem a Slovenskem, ale také další oblasti v jižních a východních Čechách. V obou srážkových epizodách se do střední Evropy dostával poměrně vlhký a labilní vzduch ze Středozemního a Černého moře.

Květen 2010 se vyznačoval bohatou srážkovou činností v celé střední Evropě. Květnový měsíční srážkový úhrn na území ČR dosáhl 132 mm a představuje 178 % normálu 1961-1990. Na Moravě a ve Slezsku byl květen 2010 srážkově ještě vydatnější, měsíční srážkový úhrn dosáhl 187 mm, což je 243 % normálu 1961-1990. Při srovnání měsíčních úhrnů srážek od roku 1961 se srážkový úhrn za květen 2010 zařadil ihned za červenec 1997, kdy Moravu a Slezsko zasáhly katastrofální povodně. Tehdy plošný měsíční srážkový úhrn kdy dosáhl hodnoty 293 mm, přičemž měsíční úhrny v řadě stanic přesáhly 600 mm.

Měsíční úhrn srážek na území ČR v květnu 2010

V období 16.5.–19.5.2010 a 2.6.2010 zasáhla obce SO ORP Karviná povodeň. Dne 16.5. ve 14:00 hod. byla svolána PK města a ORP Karviné, jejímž úkolem bylo zejména monitorování stavů a průtoků řek v rámci ORP. Ve dnech 17.5.–18.5. byla prováděna evakuace z Lázní Darkov, dalších lokalit statutárního města Karviné, obcí Dětmarovice a Petrovice u Karviné. 

V obci Petrovice, dne 16.5. v 11.00 hodin bylo svoláno první sezení havarijní komise za účasti starosty obce, zástupců SDH a řídícího důstojníka HZS MSK ÚO Karviná. Poté byli sirénami a hlásným zařízením z požárních aut varováni a informování občané. Prováděla se opatření v kritických lokalitách zjištěných kontrolou v terénu (u Dakolu, pískovna, kolem toku Petrůvka). Po druhém jednání havarijní komise (18:00) v době dosažení 3. SPA byly vytipovány domy k evakuaci, zajišťování ubytování pro případ evakuace, dorazily SDH okolních obcí, provádělo se pytlování a rozvoz dle požadavků občanů. Byla nařízena nepřetržitá služba na hasičské zbrojnici v Závadě a Marklovicích, kterou zajišťovaly SDH a monitorován stav toků. Byli evakuováni jen 3 lidé, zbytek odmítl. Další dny byla prováděna opatření vyplývající z vyhodnocení situace. V pondělí byl zajištěn převoz lidí ze zaplavených oblastí (traktory - formou výpomoci firem), evakuace 4 lidí na člunech. V úterý proběhlo také jednání v Zybrzydowicích týkající se stavu na Petrůvce. Druhá povodňová událost na začátku června byla avizována 1.6. předpovědí ČMHÚ o zvýšeném výskytu srážek na území Moravy a Slezska. Ve středu 2.6. byl dosažen v 5:00 hod. na Petrůvce v Zybrzydowicích opět 3. SPA. Bylo rozhodnuto o okamžitém informování občanů hlásným zařízením z aut HZS, podle požadavků byly zajišťovány a rozváženy pytle, provedena evakuace a zajištění náhradního ubytování, pro nadaci Člověk v tísni byl vypracován soupis nejvíce postižených občanů, byla prováděna pravidelná kontrola toku, oprava pytlové hráze. 

V obci Stonava dne 17.5. mělo vybřežení toku Stonávka v dopoledních hodinách za následek zaplavení komunikací, ČOV Holkovice a ČOV Bonkov, zatopení sklepa obecního úřadu přes kanalizační poklopy, zatopení sklepů rodinných domů. Ohroženým občanům byla nabídnuta evakuace, kterou ale oslovení občané odmítli. Byly zahájeny práce na odstraňování povodňových škod. Dne 19.5. v ranních hodinách vlivem dalších přívalových dešťů dochází k opětovnému zaplavení sklepů v centru obce z kanalizačního řadu. Pokračovaly práce na odstranění povodňových škod uvolňováním místních vodotečí, příkopů, čerpáním vod ze sklepů, úklidem, vysoušením sklepů. Dne 21.5. nahlášen sesuv svahu bez zjevného nebezpečí ohrožení nemovitosti. 

Obec Dětmarovice vyhlásila 3. SPA dne 17.5. v 3.00 h. V ranních hodinách došlo k vybřežení vodního toku Olše a voda zasáhla několik rodinných domů, z toho u 8 rodinných domků došlo i k zaplavení obytných prostor, proto zde byla provedena evakuace. Ohrožena byla také oblast rodinných doků nacházejících na levém břehu řeky Olše (u hranice s katastrálním územím Doubrava). V tomto úseku je hráz podél řeky Olše nižší a hrozilo zde nebezpečí přelití (hladina byla cca 10–15 cm pod úrovní vrcholu hráze). Jako řešení bylo ve zprávě uvedeno navýšení hráze řeky Olše. Laguna za rodinnými domy byla SDH odčerpávána. Došlo k vybřežení i drobných místních vodních toků (Mlýnek, Glembovec a další). Na ochranu před zaplavením byly dodány pytle s pískem.

Povodňové značky u hlásného profilu ČS Sovinec - na levém břehu Olše, ř. km 20,5