Odtokové poměry

Vodní tok Morava má na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 121,11 - 133,02, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 31. 10. 2017 (č. j. JMK 144950/2017). Nadále je zde vyhláška zasahující v ř. km 69,45 - 121,90 (č. j. JMK 44609/2009)  

Vodní tok Kyjovka má na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území. Jedná o úsek mezi ř. km 10,0 - 70,4, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 26. 04. 2004 (č. j. JMK 6148/2004 OŽPZ-Hm). 

Vodní tok Trkmanka má na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 41,285, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 18. 11. 2011 (č. j. JMK 61103/2011). 

Vodní tok Syrovinka má na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 14,25, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 05. 04. 2007 (č. j. JMK 160359/2006). 

Vodní tok Malšinka má na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Jedná o úsek mezi ř. km 0,0 - 4,517, které bylo vyhlášené Městským úřadem Kyjov a nabývá platnosti od 1. 11. 2018 (č. j. OŽPÚP78852/18/380). 

Vodní toky Mistřínská svodnice (ř. km 0,0 - 2,011) a Svatobořický p. (ř. km 0,0 - 2,905) mají na území SO ORP Kyjov stanovené oficiální záplavové území včetně aktivní zóny. Tyto záplavové území byly stanoveny Městským úřadem Kyjov a nabývá platnosti od 17. 05. 2018 (č. j. OŽPÚP31841/18/380). 

Vodní toky Šardický potok (ř.km 0,0 - 10,389), Hovoranský p. (ř. km 0,0 - 3,31), Červenice (ř. km 0,0 - 1,494) a Lúčkový p. (ř. km 0,0 - 2,536) mají oficiálně stanovená záplavová území, které vyhlásil Městský úřad Kyjov a nabývá platnosti od 13. 06. 2019 (č. j. OŽPÚP40555/19/380).  

Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území SO ORP je v každé obci stanoveno několik míst omezující odtokové poměry. Mezi kritická místa patří propustky a mosty, u kterých hrozí riziko zachycení splaví nebo ucpání splaveninami a může tak dojít ke snížení průtočného profilu vodního toku nebo k úplnému vybřežení toku z koryta. 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Kyjov

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Obce na území SO ORP Kyjov jsou ohrožovány při intenzivních srážkách přívalovými povodněmi především v oblastech s intenzivnějším zemědělstvím, kde hrozí splachy z polí. Často dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích, k ucpání propustků a omezení či úplnému znemožnění dopravy, což dále zhoršuje nastalou situaci. Jedná se především o města Ždánice a Kyjov, obce Lovčice, Mouchnice, Vřesovice, Svatobořice-Mistřín, Sobůlky, Kostelec, Vlkoš, Žeravice, Těmice a Ježov. 

Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Kyjov

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,4 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 39 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 4,9 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území SO ORP Kyjov metodou kritických bodů

Na území SO ORP Kyjov bylo stanoveno 55 kritických bodů. Jedná se o 5 bodů na území města Ždánice, 4 body ve městě Kyjov a v obcích Svatobořice-Mistřín, Labuty, 3 body v obci Hovorany, Dambořice, Milotice, 2 body ve městě Vracov a obcích Hýsly, Ježov, Lovčice, Stavěšice, Žarošice, Moravany, Šardice a po 1 bodu ve městě Bzenec a obcích Archlebov, Bukovany, Čeložnice, Dražůvky, Kostelec, Nechvalín, Sobůlky, Vlkoš, Uhřice, Syrovín a Vřesovice, Mouchnice.

Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Kyjov

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Kyjov. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí větší než 5 ha na území SO ORP Kyjov

• Indikátor přívalových povodní
• Indikátor přívalových povodní - mapová aplikace
• Radar

Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří tok Kyjovka ve správním území ORP Kyjov mezi kritické. Dále je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích. 

Nebezpečné ledové jevy mohou ovlivnit nebo způsobit povodeň na všech tocích. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce toku – Povodí Moravy, s. p., Lesy ČR, s. p. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi ORP.

Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Kyjov

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na území SO ORP Kyjov se nachází množství menších i větších rybníků či nádrží, které mohou významně ovlivnit průběh povodně.
Významnou měrou může průběh povodně ovlivnit vodní nádrž Koryčany  (TBD II. kategorie), nádrž v Osvětimanech  (TBD III. kategorie) a Zápověď  (TBD III. kategorie). Průběh povodně může ohrozit i další menší rybníky (např. Rašelina, Písečný rybník, Jestřabice, Moštěnice, Dolní a Horní Ježov).

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové podmínky na území SO ORP Kyjov

 Vodní díla

Protipovodňová opatření

Protipovodňová opatření na území SO ORP Kyjov