Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na hlavních vodních tocích
Zejména u vodních toků Labe, Semický potok (náhon), Mlynařice, Kounický potok, Týnický potok, Mlýnský potok, Svodnice od Benátské Vrutice, Černava, Litolská svodnice a Bezejmenný tok (IDVT: 10179451) hrozí povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). Povodeň na vodním toku Labe zasáhne především chatové oblasti ve městě Lysá nad Labem a v obcích Ostrá a Semice. Při silných srážkách nebo vylití Labe z koryta, může být ohrožen i intravilán obce Přerov nad Labem . Povodeň na vodním toku Semický potok (náhon) může ohrozit obec Semice . Povodeň na vodním toku Mlynařice může ohrozit zejména území města Milovice a obce Stará Lysá . Povodní na vodním toku Kounický potok je ohrožen městys Kounice a obce Bříství, Starý Vestec a Přerov nad Labem . Povodeň na vodním toku Týnický potok může ohrozit obec Vykáň . Vodní tok Mlýnský potok může při povodni ohrozit městys Kounice . Povodeň na vodním toku Svodnice od Benátské Vrutice může ohrozit zejména část města Benátská Vrutice v Milovicích . Vodní tok Černava může ohrozit při povodni především chatové oblasti ve městě Lysá nad Labem . Vodní tok Litolská svodnice může ohrozit při povodni především město Lysá nad Labem . Povodní na Bezejmenném vodním toku (IDVT: 10179451) je ohroženo zejména území města Lysá nad Labem .
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Povodí Labe, státní podnik a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na zmíněných vodních tocích může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu ORP Lysá nad Labem. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. Mezi obce nejohroženější přívalovými povodněmi patří v SO ORP Lysá nad Labem zejména Vykáň, Semice, Přerov nad Labem, Stratov, městys Kounice a města Milovice (městská část Benátská Vrutice) a Lysá nad Labem .
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakými jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Labe státní podnik nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány nádrže).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Lysá nad Labem, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, který vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Nejproblémovější lokalitou z hlediska výskytu ledových jevů je vodní tok Labe na území obce Semice a města Lysá nad Labem (ř. km 877,65 - 878,35 a ř. km. 879,3 - 881,0), kde se mohou zejména během zimních měsíců vyskytnout ledové jevy a dát vzniku zimní povodni.
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
SO ORP Lysá nad Labem byla zasažena povodněmi vletech: 1926, 1966, 1981, 2000, 2003, 2006, 2010, 2011, 2013 a naposledy v roce 2019.
V minulosti byly povodně způsobeny převážně táním sněhu či jarní oblevou. V posledních letech bylo SO ORP Lysá nad Labem zasažena také povodní způsobenou dlouhotrvajícími srážkami či přívalovými dešti.
Historické povodně ve městě Lysá nad Labem jsou uvedeny v povodňovém plánu města Lysá nad Labem.
Historické dlouhodobé záznamy o povodňových situacích nejsou u města Milovice k dispozici. Avšak dochází k častému opakování zaplavení severozápadní části Benátecká Vrutice.
Dne 15. 6. 2019 došlo k zaplavení usedlosti na pozemku č. 413/11, kdy povrchový přítok zničil cestu k tomuto hospodářství.
Obec Semice byla v minulosti několikrát opakovaně stižena povodněmi. A to jak těmi, které byly způsobeny přívalovými dešti, tak i velkou vodou z jarního tání.
2003 - leden Semický potok zaplavil zahrady a sklepení.
2006 - zvýšená hladina Labe, voda se rozlila do polí a zahrad.
2010 - Labe zvýšený průtok; Semický potok se vylil do zahrad a sklepení; Vodoteč pod „Hůrou" se vylila ze břehů a zaplavila pole, louky, zahrady a sklepení přilehlých nemovitostí.
