Ostrava | Charakteristika zájmového území

Charakteristika zájmového území

Správní obvod ORP Ostrava se nachází v severovýchodní části Moravskoslezského kraje, na území okresu Ostrava-město. Ze severní strany je správní obvod obklopen obcemi SO ORP Hlučín a Bohumín, na východě sousedí s obcemi SO ORP Orlová a Havířov, na jihu s obcemi SO ORP Frýdek-Místek, Kopřivnice a Bílovec. Západní část sousedí s obcemi SO ORP Opava.

Ke dni 31. 12. 2023 bylo na území správního obvodu evidováno 317 586 obyvatel. V celém správním obvodu značně dominuje samotné město Ostrava, SO ORP se skládá ze 13 obcí a samotná Ostrava se dělí na 23 městských obvodů. Celkem dvě obce (Ostrava a Vratimov) jsou pověřenými obecními úřady. Ve správním obvodu jsou mimo Ostravy ještě tři města – Klimkovice, Šenov a Vratimov. Právě do měst je koncentrována drtivá většina obyvatel celého zájmového území.

Obce a města ve správní působnosti SO ORP Ostrava

Městské obvody statutárního města Ostrava:

Administrativní členění správního obvodu ORP Ostrava (obce a městské obvody)

Geomorfologické charakteristiky

Území SO ORP Ostrava se rozkládá na rozhraní 2 soustav, západní část s obcemi Horní Lhota, Dolní Lhota, Velká Polom, Čavisov, Vřesina, Zbyslavice a Ostrava - Krásné Pole spadá do soustavy Krkonošsko-jesenické (s celkem Nízký Jeseník), zbytek území na východ do soustavy Vněkarpatské sníženiny (s celky Moravská brána a Ostravská pánev).

Celek Moravská brána je příkopová propadlina se směrem SV-JZ v povodí Moravy a Odry se střední výškou 260 m n. m. V podloží se nacházejí sedimentární horniny, v severovýchodní části uloženiny z doby zalednění, na celém území se nacházejí rozsáhlé pokryvy spraší a sprašových hlín. Pro území jsou příznačné rozsáhlé plošiny a široce zaoblené rozvodní hřbety a plochá a asymetrická údolí.

Celek Ostravská pánev je rovina až plochá pahorkatiny se střední výškou 245 m n. m. Vznikla poklesem Českého masívu při podsouvání pod Karpaty. Osu tvoří řeka Odra, do které se v pánvi vlévá Opava, Ostravice a Olše. V podloží se nacházejí mocné uloženiny mořských sedimentů a čtvrtohorních glaciálních, fluviálních a eolických usazenin. Karbonské sedimenty obsahují sloje z černého uhlí.

Celek Nízký Jeseník je plochá vrchovina se střední výškou 480 m n. m. Je utvářena především drobami a břidlicemi, místy se vyskytují neovulkanity, spraše a sprašové hlíny, v severním okraji se naházejí usazeniny z doby zalednění. Četné jsou příkré zlomové svahy, plochý povrch se sklonem k JV a V, okraje rozřezány hlubokými údolími.

Geologické a pedologické charakteristiky

Z geologického hlediska je podloží zájmového území tvořeno především jílovými břidlicemi, prachovci a drobami v západní části, zbytek území je pokryt sprašovými hlínami (eolické sedimenty). V okolích vodních toků a řek se nacházejí nivní nezpevněné sedimenty (hlíny, písky a štěrky).

Co se týče půdního pokryvu, tak se na území vyskytují převážně kambizemě (tvoří základ půdního složení) a luvizemě (na svazích), v zářezech a prohlubních vodních toků a území podél nich se nacházejí zvodnělé lokality pseudoglejů, glejů a stagnoglejů. Četné jsou ostrůvky antropozemí (půdy vzniklé vlivem člověka, převážně těžební činností a zavezením různorodým materiálem).

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Struktura půdního fondu

Využití pozemků na území SO ORP Ostrava (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Druh pozemku	Plocha	Zastoupení
Zem. půda - celkem	15 275,3 ha	46,1 %
Orná půda	9 862,5 ha	30,0 %
Chmelnice, vinice	0,0 ha	0,0 %
Zahrady	2 721,3 ha	8,1 %
Ovocné sady	59,5 ha	0,2 %
Trvalý travní porost	2 611,9 ha	7,9 %
Nezem. půda - celkem	17 897,4 ha	53,9 %
Lesní pozemky	5 399,1 ha	16,3 %
Vodní plochy	1 167,2 ha	3,5 %
Zastavěná plocha a nádvoří	2 282,7 ha	6,8 %
Ostatní plochy	9 048,4 ha	27,3 %
Celková výměra k. ú.	33 152,7 ha	100,0 %

Celková rozloha svazku obcí je 33 152 ha. Zastoupení zemědělské půdy oproti nezemědělské půdě je ve správním území téměř rovnocenné. Největší podíl zaujímají orná půda (30,0 %), která má o čtvrtinu menší zastoupení než je průměr v ČR. Na druhém místě jsou ostatní plochy (27,3 %), které mají trojnásobné zastoupení oproti celorepublikovému průměru. Třetím nejzastoupenějším druhem pozemku je lesní půda (16,3 %), která má poloviční zastoupení oproti průměru ČR. Zahrady (8,1 %) a zastavěné plochy a nádvoří (6,8 %) mají téměř trojnásobné zastoupení ploch ve správním obvodu, vodní plochy (3,5 %) mají o polovinu vyšší zastoupení a trvalé travní porosty (7,9 %) mají o třetinu nižší zastoupení oproti ČR. Chmelnice a vinice se ve správním území obce s rozšířenou působností nevyskytují vůbec, ovocné sady (0,2 %) mají velmi malé zastoupení.

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území obce s rozšířenou působností do klimatické oblasti MT10. Oblast se vyznačuje dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Na území ORP Ostrava je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) na většině území v intervalu 8,1 - 9 °C, v okolí města Ostrava je interval 9,1 - 10 °C. Průměrné roční srážkové úhrny se pohybují okolo 651 – 800 mm.

Krajina je otevřena severním až severovýchodním směrem, což přináší zvýšený počet chladných zimních a jarních dnů vlivem proudění studeného vlhkého vzduchu ze Severního moře. Tyto místní klimatické podmínky jsou ale ovlivněny i antropogenně. Jde například o pozměněný reliéf, rozsah zástavby či míru koncentrace průmyslu.

Charakteristika mírně teplé podoblasti MT10