Hydrologické údaje
Základní údaje o vodních tocích na území ORP Ostrava
Schématická mapa vodních toků na území ORP delších než 3 km
Území ORP Ostrava se nachází v povodí řeky Odry, která tvoří páteř hydrografické sítě. Jejími největšími přítoky jsou zde Opava, Ostravice a Porubka. Nejvýznamnějšími správci vodních toků na území správního obvodu jsou: Povodí Odry, státní podnik a Lesy České republiky, s. p.
Podle vyhlášky č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků jsou jako významné vodní toky stanoveny: Bílovka, Libina, Lučina, Odra, Orlovská Stružka, Ondřejnice, Opava, Ostravice, Porubka a Sezina.
Níže jsou uvedeny základní informace k vodním tokům, které mají na území SO ORP Ostrava stanoveno záplavové území.
Datyňka (Horní)
Protéká katastry: Vratimov, Šenov
Vodní tok přitéká od obce Řepiště a vtéká na území Horní Datyně (místní část obce Vratimov), levostranně se mezi Volenským a Košťálovickým rybníkem vlévá do Lučiny (ř. km 9,45). Délka toku 8,3 km. Tok je v katastru města Šenov upraven a částečně napřímen, doplňují ho vzrostlé břehové porosty. Trasa toku je vedena především v okolí zemědělsky obhospodařovaných pozemků.
Záplavové území: Na území obce Vratimov se v záplavovém území nachází několik obytných budov podél toku, ve městě Šenov nezaplavuje žádnou budovu.
Frýdecký potok
Protéká katastry: Václavovice, Šenov
Frýdecký potok pramení na území obce Sedliště a teče severním směrem do obce Václavovice a města Šenov, před železniční tratí v Šenově se levostranně vlévá do Venclůvky (ř. km 0,7). Délka toku je 5,9 km. Jedná se o upravený vodní tok, v místní části Volenství prochází intravilánem. Koryto je doplněno o souvislé břehové porosty, jež značně zasahují do průtočného profilu toku.
Záplavové území: V obci Václavovice se v záplavovém území nenachází žádná budova, ve městě Šenov zaplavuje domy na ulici Šajarská a K Šajaru.
Lubina
Protéká katastry: Stará Ves nad Ondřejnicí
Lubina je pravostranným přítokem Odry, pramení na severozápadním úpatí Velké Polany ve výšce 680 m n. m. a do Odry ústí poblíž obce Košatka nad Odrou ve výšce 222 m n. m. Celková délka toku od pramene k ústí činí 36,3 km.
Záplavové území nezasahuje na samotné území Staré Vsi, ale na místní část Košatku, kde se spojují záplavová území Lubiny a Odry.
Lučina
Protéká katastry: Šenov, Ostrava (Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava)
Pramení na svazích Prašivé v Moravskoslezských Beskydech v nadmořské výšce 580 m n. m. a ústí do Ostravice zprava na území města Ostravy. Jeho délka činí 37,9 km (přibližně 4,6 km tvoří zátopa údolní nádrže Žermanice - ř. km 25,0). Řeka byla postupně od ústí až po prostor Šenova na přibližně 11 km své délky souvisle upravena. Výše 10 km nad tím (až k mostu silnice Dolní Datyně – Prostřední Bludovice, ř. km 21,2) zůstala naopak zcela nedotčeným tokem s meandrovitě se transformující trasou. Na území města Šenov tok protéká v délce cca 8 km (ř. km 9,0 - 17,0).
Úpravy koryta spolu s retenčním účinkem údolní nádrže Žermanice se projevují tak, že ve výústní trati jsou vyloučeny všechny plošné rozlivy, resp. že ty se za povodní omezují pouze na zúžený pruh okolo toku, kde nepůsobí významnějších škod. Ve větší rozloze jsou rozlivy možné v úseku situovaném nad Bartovicemi (přibližně nad km 8,0). Nejkritičtějšími místy v tom směru jsou lokalita čistírny odpadních města (ČOV) města Havířova a podjezd silnice I/11 pod tratí ČR Ostrava Kunčice - Český Těšín (celkově úsek toku km 12,5 - 14,5). Ty jsou často zaplavovány a vytvářejí kritické místo pro přepouštění povodní z výše situované Žermanické přehrady. Jinak nad zaústěním Sušanky (km 15,1) nejsou inundace směrem proti toku přes jejich širší plošný rozsah až po přehradu spojeny s významnějším ohrožením.
Ze stabilizačních důvodů byla na Lučině postupně vybudována v rámci uvedených úprav řada spádových objektů, od ústí po přehradu jich technicko - provozní evidence toku registruje celkem 19, žádný z nich ale neslouží jako jez pro vzdouvání vody. Žádný odběr vody zde totiž není vázán přímo na koryto řeky, největší - pro komplex LIBERTY OSTRAVA (dříve ArcelorMittal, Nová Huť) v Kunčicích a Biocel Paskov - se provádí přímým trubním odběrem přímo z nádrže Žermanice.
Lučina původně patřila k tokům se značně rozkolísaným odtokovým režimem, ten však je po výstavbě Žermanické přehrady výrazně ovlivňován jejím vyrovnávacím efektem, posíleným navíc převodem vody ze sousedního povodí Morávky - přímo do Lučiny ústí přivaděč Morávka – Žermanice. Při povodňových situacích může být část povodňových průtoků převedeno z povodí Morávky do povodí Lučiny.
Záplavové území moc nezasahuje do obytné oblasti a zasahuje pouze několik domů, na území města Šenov se v něm nacházejí domy v ulici U Nádraží, v Ostravě na ulicích Šenovská, Pod Bažantnicí, Počáteční.
Ludgeřovický potok
Protéká katastry: Ostrava - Petřkovice
Vodní tok pramení v obci Šilheřovice a teče jihovýchodním směrem Markvarticemi a Ludgeřovicemi do Petřkovic, kde se vlévá jako levostranný přítok do Odry. Celková délka toku je 8,5 km.
Záplavové území: Povodně na Ludgeřovickém potoku vznikají při lokálních intenzivních srážkách nebo při náhlém tání sněhu. Povodněmi je ohrožena zástavba kolem potoka zejména v ulicích Hlučínská, U Kovárny, Koblovská, Podbělová, Údolní.
Michálkovický potok
Protéká katastry: Ostrava - Michálkovice
Pramení ve Velkém ostravském lese (MOb Radvanice) ve výšce 283 m. n. m. a vytéká z části z Kirmanova rybníka a z části z Adamusových stavů. Na území obvodu Michálkovice má celkem 5 přítoků (levobřežní - Údolní, Lesní, Sportovní a Hraniční potok výpusť ze Šachetních stavů; pravobřežní - Petřvaldský potok).
Záplavové území: Na Michálkovickém potoce je záplavové území stanoveno v celé délce toku a nacházejí se v něm domy v ulicích Slunná, Radvanická, Holandská, Petřvaldská, Kamarýtova, Rychvaldská.
Odra
Protéká katastry: Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava (Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Ostrava - Jih, Nová Ves, Třebovice, Hošťálkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Lhotka, Moravská Ostrava a Přívoz, Petřkovice, Slezská Ostrava).
Pramení v Nízkém Jeseníku ve Vojenském újezde Libavá jihovýchodně od Fidlova kopce ve výšce 633,6 m a vlévá se v Polsku do Baltského moře (ČR opouští severně od Bohumína ve výšce 189,6 m). Největším přítokem je Opava (110,6 km). Délka toku v České republice je 134,3 km (celková délka je 854 km).
Odra v úseku CHKO Poodří po Ostravu (po km 22,0) tvoří úsek, který je v celém povodí jedním z nejméně ovlivněných toků lidskou činností. Pod CHKO se vstupem do okraje zástavby krajského města Ostravy ale až k Bohumínu stává součástí silně urbanizovaného prostoru. Pod Bohumínem po soutok s Olší, kde opouští české území, se zachoval opět přirozený úsek původně meandrujícího nížinného toku v délce okolo 7 km.
Až do počátku 50. let. 20. stol. nebyly okrajové partie města Ostravy zejména nad ústí Ostravice od Přívozu po Zábřeh, podél nichž Odra protékala, nijak chráněny před povodněmi, přitom se předpokládal jejich rozsáhlý územní rozvoj a navíc do odtokových poměrů stále více zasahovaly vlivy důlních poklesů zintenzivňující se těžby uhlí. Pro eliminaci těchto vlivů a pro zajištění celkové povodňové ochrany rozvíjejícího se průmyslu a s tím spojené i jeho dopravní sítě byla v letech 1960 – 1969 provedena soustavná úprava Odry. Vedla od Antošovické lávky na jejím spodním konci (km 5,7 - až sem z důvodu vlivů poddolování) po most Poslanecké spojky železniční trati (km 22,0) na konci horním. Celkově to bylo na délce 16,3 km a její realizací tak bylo v celém úseku dosaženo ochrany před povodněmi na návrhovou stoletou vodu a i plynulosti odtoku přes poddolovanou oblast
Morfologicky zůstalo koryto řeky velmi málo dotčeno v trati nad Ostravou až po Jeseník nad Odrou, tzn. v úseku s rozsáhlým inundačním územím okolo a s téměř každoročním vybřežováním povodňových průtoků. V sedmdesátých letech sice vznikal tlak na zajištění ochrany i tohoto území před záplavami z důvodu potřeby intenzivnějšího zemědělského využití, nakonec ale pozdějším hospodářsko-politickým vývojem k provedení úprav Odry na ochranu pozemků před povodněmi zde nedošlo a ponechání nivy v původním stavu tak vytvořilo základ pro následné vyhlášení CHKO Poodří v r. 1991. Fenoménem ochrany oblasti, která je mj. i významným prostorem pro tah ptactva Moravskou Branou, je zachování jejích existujících přírodních podmínek.
Promítneme-li všechna provedená opatření pro stabilizaci říční trasy, pro protipovodňovou ochranu a pro užívání vody na toku Odry do souhrnných čísel, tak z celkové délky 101,3 km ve správě státního podniku Povodí Odry jsou úpravy na Odře uskutečněny na 48,1 km, tj. na její 47 %. V největším rozsahu je bylo nutno provést přibližně mezi přítoky Lubinou a Olší, to je z 35,6 km celkové délky tohoto úseku na 24,7 km. Mimo to k ochraně před povodněmi celkově na Odře slouží i 28,1 km vybudovaných inundačních hrází.
Záplavové území: Rozsah záplavových území odpovídá konfiguraci terénu nivních poloh a protipovodňovým opatřením, která zde byla v minulosti vybudována. Největší rozsah záplav je jak co do plochy tak i objemu soustředěn na střední trať Odry, zde odspoda tj. od mostu Polanecké spojky trati ČD (km 22,0) v Ostravě po obec Mankovice nahoře.
Budeme-li celkově charakterizovat stupeň zajištění ochrany před povodněmi pro zástavbu situovanou podél Odry, tak Ostrava má ochranu na vodu 100 letou obdobně jako Bohumín (zde po dokončení výstavby hráze v místní části Pudlov). Kritickými místy, omezujícími průtočnost koryt, jsou některé objekty, které Odru křižují, jako např. mosty v Jeseníku nad Odrou a v Bartošovicích. Mosty přes Odru na bývalém poddolovaném území, které v minulých desetiletích byly postupně nadvyšovány, mají dostatečnou povodňovou zabezpečenost.
Ondřejnice
Protéká katastry: Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava - Proskovice
Pramení nad Kozlovicemi (760 m n. m.) na západním úbočí masivu Ondřejníku v Moravskoslezských Beskydech a ústí do Odry v městském obvodu Proskovice (219 m n. m.) Celková délka toku od pramene k ústí je 29,1 km. Ve Staré Vsi nad Ondřejnicí se rozlévá do zastavěného území obce, v Proskovicích pouze zhoršuje povodňovou situaci zvýšením přítoku vody do záplavového území řeky Odry (samostatně městský obvod neohrožuje).
Záplavové území: Ve Staré Vsi nad Ondřejnicí se v záplavovém území nacházejí domy na ulicích Okružní, Hůrská, K Mostu, U Náhonu, Ve Vrbí, Pod Myslivnou, Slepá, Nad Splavem, Rynek, U Vody, U Dubu, Ševčíkova, Hynečkova, Sportovní, U Lávky, D. Růži, Na Závodí.
Opava
Protéká katastry: Ostrava (Martinov, Hošťálkovice, Třebovice)
Levostranný přítok Odry protékající okresy Bruntál, Opava a Ostrava. Délka toku činí 110,7 km a její povodí je v místě soutoku s Odrou větší než samotná Odra (2088,8 km2 oproti 1616,3 km2), podobně je to u průměrného průtoku (15,0 oproti 12,7 m3/s). Opava tvoří hranice městských obvodů, v Martinově východní hranici katastru, v Hošťálkovicích jižní a západní hranici a v Třebovicích severovýchodní hranici.
Řeka byla v minulosti upravována, k prvním regulačním zásahům docházelo na řece už v první polovině 19. století, nicméně z významnějších zásahů do koryta Opavy je třeba zmínit úpravu úseku řeky od Hošťálkovického kopce směrem k ústí (1933). V současné době jsou v Hošťálkovicích a Třebovicích břehy opevněny kamenným záhozem.
Při povodni v roce 1997 došlo k vybřežení ve všech městských obvodech. Zátopová čára vymezující 100 letou vodu probíhá po severovýchodním svahu železniční trati Ostrava – Opava až po areál Elektrárny Třebovice. Od jezu v km 1,41 probíhá zátopová čára po břehové hraně Opavy až po soutok s Odrou.
Záplavové území: V záplavovém území se nacházejí domy na ulicích U Opavice, K Vodě, Elektrárenská.
Ostravice
Protéká katastry:
Řeka Ostravice na svém 55 kilometru ústí do Odry přibližně na kótě 201 m n. m. V minulosti patřila k nejrozkolísanějším tokům na území ČR, její vysoké kulminační průtoky spolu s vysokým podélným sklonem a tím i s vysokou reliéfovou energií byly příčinou katastrofálních povodní, tato situace se stabilizovala výstavbou přehrad v povodí Ostravice. Na území města do Ostravice vtéká významný vodní tok Lučina.
Záplavové území:
Plesenský potok
Protéká katastry: Ostrava (Plesná, Poruba, Martinov)
Je pravostranným přítokem řeky Opavy a pramení severně od Velké Polomy. Celková délka toku je 10,5 km. V městském obvodu Martinov je koryto vodního toku v ř. km 0,62–1,55 upravené, v ostatních částech je neupravené.
Záplavové území: Záplavové území je stanoveno od městského obvodu Plesná a zahrnuje domy na ulicích 26. dubna, Souhradská, Karla Svobody, Vlnitá, 17. listopadu a rekreační objekty na jihu Martinova.
Podleský potok
Protéká katastry: Ostrava - Radvanice a Bartovice, Šenov
Je pravostranným přítokem řeky Lučiny, do které se vlévá na území města Šenov. Potok odvádí vodu z usazovací nádrže dolu J. Fučíka a přilehlých drobných vodních toků do řeky Lučiny. Plocha povodí toku je 5,6 km2 a délka toku je 4,6 km. Potok je na území Bartovic upraven a částečně zatrubněn. V katastru města Šenov kopíruje ulici Na Hrázkách, poté napájí dvě boční malé vodní nádrže. Za silnicí I/11 se pravostranně vlévá do Lučiny (ř. km 9,8).
Záplavové území: Vymezeno pouze na 522 m toku v katastru Bartovice a zahrnuje domy na ulicích U Pramenů, Za Ještěrkou a Myslivecká.
Polančice
Protéká katastry: Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Ostrava - Polanka nad Odrou
Pramení v Nízkém Jeseníku ve východní části Kyjovic (okres Opava). Polančice protéká Údolím Polančice mezi vesnicemi Zbyslavice, Hýlov, Olbramice a kopci Mezihoří a Podklan. Polančice dále teče pod dálnicí D1 a následně teče intravilánem Klimkovic a Polanky nad Odrou, kde je z důvodů povodňové ochrany regulována. V těchto obcích je také zdrojem vody pro několik rybníků. Potok pak protéká Chráněnou krajinnou oblastí Poodří a u rybníka Kačírek se zleva napojuje na řeku Odru. Celková délka toku je 16,97 km.
Za normálních okolností se jedná o klidný vodní tok, který protéká téměř celou Polankou nad Odrou. Polančice i její přítoky ovšem dlouhodobě způsobují nemalé materiální škody častými rozlivy při vysokých průtocích.
Záplavové území: Stanovené záplavové území začíná na katastru obce Olbramice (není zde ohrožení domů), v Klimkovicích zahrnuje domy podél toku a zejména je rozliv stanoven v ulicích Rybniční, Nádražní, Smetanova, Malá Strana a v Polance nad Odrou zahrnuje ulice Sjednocení, Nábřežní, Skotnice, Zákoutí, 1. května, Malostranská.
Porubka
Protéká katastry: Dolní Lhota, Čavisov, Ostrava - Krásné Pole, Vřesina, Ostrava (Poruba, Svinov)
Pramení pod obcí Pustá Polom v Oderských vrších ve výšce 430 m n. m. Délka hlavního toku je asi 19 km a je levostranným přítokem Odry s celkovou délkou 20,1 km. Těsně nad ústím do Odry, v km 0,400 přitéká do Porubky „Mlýnka“ (plocha povodí 12,1 km2), která odvodňuje pruh území levostranné nivy Odry nad Porubkou. „Mlýnka“ propojuje levobřežní rybniční soustavu v Ostravě - Krásné Pole, vodohospodářské poměry Porubky však neovlivňuje.
Koryto Porubky je v zástavbě, kde není provedena soustavná úprava směrově stabilizováno buďto opěrnými zdmi komunikací nebo místními úpravami majitelů přilehlých pozemků, jejichž technická úroveň a stav je vesměs nevyhovující. Převažující tvar je jednoduchý lichoběžník se šířkou ve dně 3 až 4 m. Ke zdivočení řečiště při povodních nedochází, kapacita koryta je však těmito úpravami omezována, což má vliv na ochranu území proti povodním, stejně jako vnímání současného stavu Porubky jako „významného krajinného prvku“.
Záplavové území: Je stanoveno od obce Dolní Lhota k soutoku s Odrou. Na území Ostravy - Krásné Pole se v rámci vymezeného záplavového území nacházejí rekreační objekty v jihozápadní části městského obvodu, v obci Vřesina jsou zakresleny domy v ulicích Sportovní, Osvobození, Písečná, U Mostu a Mlýnská. V rámci města Ostrava (Poruba a Svinov) jsou v záplavovém území domy zejména na ulicích Rekreační, Vřesinská, V Zahradách, Splávní, Klimkovická, Záhumenní, Nad Porubkou, Kmochova, Radhošťská, Bratří Sedláčků, Králka, Krůčkova, Hečkova, Hrabyňská, Axmanova.
Rakovec
Protéká katastry: Klimkovice
Pramení na území města Klimkovice v zalesněné oblasti nad sanatoriem Klimkovice v nadmořské výšce cca 325 m. Teče jihovýchodním směrem, kde v ř. km 2,9 protéká vodní nádrží Mexiko. Dále pokračuje jihovýchodním směrem, protéká pod dálnicí D1, soustavou vodních nádrží (Oleják I, II, III, Tisův r., Písečný r.) a následně vtéká do intravilánu města Klimkovice. Zde se vlévá do Polančice v jejím ř. km 6,16. Celková délka toku je 4,27 km.
Záplavové území: Stanoveno od vodní nádrže Mexiko a zahrnuje domy ve městě Klimkovice na ulicích Stodolní, Potoční, Ostravská, 28. října, Nádražní.
Starobělský potok
Protéká katastry: Ostrava (Stará Bělá, Ostrava - Jih)
Od roku 1997 bylo prováděno čištění koryta potoka a odstraňování překážek v toku. V letech 1999 – 2001 byly provedeny opravy můstků, dá se předpokládat, že by nemělo docházet k vybřežování v dosavadním rozsahu. Nejvyšší zjištěná hladina dle pamětníků se pohybovala v kritickém úseku t. j. od ul. Na Surdíku ke konci ul. Starecká cca 1,1 m nad normální hladinou. Kritická výška hladiny způsobující vybřežení je 0,6 m (poblíž ul. Dokoupilova). Kumulace vody na soutoku s Bělským potokem zvedá hladinu Starobělského potoka proti toku, což má za následek jeho vybřežení v prostoru souběhu ulice Potoky a Na Močárku.
Záplavové území: V záplavovém území se nacházejí domy v katastru Stará Bělá na ulicích Koroptví, Motyčkova, Gregárkova, Mitrovická, Potoky, Pepřicova, Na Surdíku, Proskovická, Starecká.
Stružka (Orlovská Stružka)
Protéká katastry: Ostrava - Slezská Ostrava
Pramenem je považován výtok z odkalovací nádrže Dolu Lazy (původní byl situován do začátku 70. let asi o 2 km výše - těžbou bylo ploché území přeměněno na účelové zdrže, mokřadní plochy, důlní odvaly a 2 km toku zanikly). Doly ovlivňující Stružku od Orlové k ústí zanikly ve druhé dekádě 21. století. Stružka je složena z toků Vrbická Stružka (odlehčovací rameno vzniklé zkrácením Stružky ve 20. letech minulého století) a Bohumínská Stružka (odbočení z původní trasy Stružky). Celková délka toku činí 14,2 km.
Záplavové území: Na území SO ORP Ostrava se v záplavovém území nenacházejí žádné domy.
Venclůvka (Dolní Datyňka)
Protéká katastry: Šenov
Pramení v Sedlištích a do Šenova přitéká od Dolní Datyně, lidově nazývána jako Dolní Datyňka. Levostranně se vlévá do Lučiny na území města Šenov (ř. km 10,7). Délka toku je 13 km, plocha povodí 25,72 km2. Průměrný průtok toku činí u ústí do Lučiny 0,34 m3/s. Tok v katastru města Šenov doplňují souvislé břehové porosty, jenž částečně zmírňují břehovou abrazi toku. Konkávní oblouky jsou též na několika místech opevněny kamennou rovnaninou.
Záplavové území: V údolní nivě se nachází pouze několik především rekreačních objektů.
Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Ostrava
Na území SO ORP Ostravy se nachází několik menších vodních nádrží a jezů řazených do IV. kategorie TBD vodních děl. Většinou se jedná o rybníky nebo nádrže sloužící k zásobení průmyslu vodou. Kromě nich se na území SO ORP nenachází žádné vodní dílo, které by mohlo být v době povodně zdrojem nebezpečí.
Více informací o vodních dílech v kapitole Vodní díla.