Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území SO ORP Uherský Brod lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je většina obcí ve SO ORP Uherský Brod ohrožena především v letním období, při intenzivních lokálních srážkách, kdy může dojít k rychlému vzestupu hladiny ve vodních tocích. Některé obce jsou také ohrožovány v jarním období, při rychlém tání sněhové pokrývky spojeném se srážkami. Při intenzivních srážkách může také dojít k zaplavení částí některých obcí splachy z polí mimo vodní toky.
Na území SO ORP lze povodeň dobře předpovídat pomocí hydrologické předpovědní služby především u nížinných toků s velkým povodím jako je Olšava. Povodně v těchto oblastech jsou způsobené především trvalejšími srážkami, ale může se jednat i o přívalové povodně. Vývoj povodňové situace lze předpovídat na základě sledování průtoků na vodoměrných profilech (Bojkovice, Březová, Drslavice, Horní Němčí, Hradčovice, Lopeník, Nezdenice, Nivnice, Pašovice, Přečkovice, Slavkov, Strání, Suchá Loz, Šumice, Uherský Brod, Vápenice, Ludkovice, Luhačovice, Veletiny, Vlčnov, Záhorovice) a s ohledem na odhadnuté postupové doby průtoků vodních toků.
Hůře se povodeň předpovídá u menších toků na území SO ORP Uherský Brod. Průběh povodní na vodních tocích v oblasti Bílých Karpat a Vizovických vrchů má náhlý, rychlý průběh a krátkodobý charakter. Tento druh povodně nastává především po vydatných letních srážkách lokálního charakteru, případně v jarním období po náhlém oteplení a tání sněhové pokrývky.
Téměř nepředpověditelné jsou tzv. přívalové povodně. Možnost vzniku lze určit pouze orientačně na základě informací z meteorologických radarů. Tento druh povodně vzniká především na středních tocích při lokálních deštích vyskytujících se na jednom místě (v rámci jednoho povodí). Na území SO ORP Uherský Brod se tento druh povodně může týkat téměř všech obcí.
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
