Odtokové poměry
Na území SO ORP Zábřeh bylo vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Morava, Moravská Sázava, Březná, Desná.
Na Moravě bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivním územím v úseku ř. km 276,57 - 297,07, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 28. 5. 2010 (č. j. KUOK 7785/2010). Taktéž je stanoveno záplavové území v úseku ř. km 199,958 - 296,255, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 23. 6. 2006 (č. j. KUOK 33030/2006)
Na území SO ORP Zábřeh se toto záplavové území týká města Zábřeh a obcí Postřelmov, Lesnice, Leština, Zvole, Rájec, Hrabová, Lukavice, Bohuslavice.
Na vodním toku Moravská Sázava a Nemilka bylo oficiálně stanoveno záplavové území v úseku ř. km 0,000 - 17,26 a 17,7 - 19,32, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 16. 8. 2014 (č. j. KUOK 72330/2014).
Na území SO ORP Zábřeh se toto záplavové území týká města Zábřeh, obcí Hoštejn, Nemilka, Rájec a Zvole.
Na Březná bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivní zónou v úseku ř. km 0,000 - 19,734, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 23. 4. 2021 (č. j. KUOK 35058/2021).
Na území SO ORP Zábřeh se toto záplavové území týká města Štíty a obcí Drozdov a Hoštejn.
Na Desné bylo oficiálně stanoveno záplavové území s aktivní zónou v úseku ř. km 0,000 - 37,09, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 5. 1. 2014 (č. j. KUOK 552/2010).
Na území SO ORP Zábřeh se toto záplavové území týká obce Postřelmov.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků (záplavová území Moravy, Moravské Sázavy, Březné a Desné) představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP se nachází množství objektů, které ovlivňují odtokové poměry. Jedná se zejména o mosty, lávky, propustky, vpustě a výpustě zatrubnění nebo jez. Níže je vypsán seznam těch nejkritičtějších míst, přičemž jako kritické jsou brány všechny objekty přes vodní toky, které zužují průtočný profil nebo zasahují do koryta. V případě vyšších stavů je třeba tato místa monitorovat a operativně odstraňovat závady.
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Zábřeh
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Na území SO ORP se nachází množství míst, která by mohla být ohrožena přívalovou povodní. Jedná se o níže položená území ohrožená splachem přívalových vod a splaveného materiálu z přilehlých polí a luk. Na některých místech byly také stanoveny kritické body. Jistou měrou průběh přívalové povodně také ovlivňuje výskyt sesuvných území.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Zábřeh
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (větší než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (větší než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (větší než 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. Lokalizace jednotlivých kritických bodů lze najít v grafické části digitálního povodňového plánu.
Na území ORP Zábřeh bylo stanoveno 41 kritických bodů. Nejvíce se jich nachází na území města Zábřeh a to 9. Dále 7 body se nachází na území obce Lukavice. Po čtyřech bodech se vyskytuje v obci Rovensko. Tři kritické body nalezneme na území obce Zvole a města Štíty. Dva body se pak vyskytují na území obcí Rájec, Hrabová, Rohle a Brníčko. Jeden bod se pak vyskytuje v obcích Hoštejn, Hynčina, Bohuslavice, Lesnice, Postřelmov, Vyšehoří a Svébohov.
Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Zábřeh
| Kritický bod | Průměrný sklon (%) | Podíl orné půdy (%) | Plocha povodí (ha) |
| 41000640 (Štíty) | 11,231 | 53,966 | 345,00 |
| 41000652 (Štíty) | 16,479 | 25,932 | 168,74 |
| 41001165 (Štíty) | 18,088 | 18,428 | 234,69 |
| 41002160 (Hoštejn) | 18,697 | 9,075 | 270,13 |
| 41006705 (Hynčina) | 33,450 | 4,365 | 146,77 |
| 41004165 (Zábřeh) | 19,208 | 5,774 | 257,05 |
| 41007191 (Zábřeh) | 18,699 | 26,432 | 569,47 |
| 41002240 (Zábřeh) | 20,817 | 5,946 | 321,45 |
| 41006349 (Zábřeh) | 17,669 | 12,995 | 199,76 |
| 41000929 (Zábřeh) | 9,441 | 98,033 | 51,35 |
| 41000905 (Zábřeh) | 12,162 | 63,486 | 42,85 |
| 41000906 (Zábřeh) | 8,621 | 84,778 | 101,08 |
| 41005779 (Zábřeh) | 6,505 | 75,041 | 459,48 |
| 41000951 (Zábřeh) | 11,335 | 69,439 | 80,49 |
| 41007121 (Rájec) | 12,068 | 36,031 | 213,36 |
| 41001140 (Rájec) | 12,172 | 41,170 | 243,73 |
| 41001949 (Zvole) | 8,359 | 95,065 | 129,26 |
| 41001957 (Zvole) | 13,251 | 33,950 | 139,05 |
| 41001958 (Zvole) | 11,921 | 37,513 | 107,70 |
| 41002389 (Lukavice) | 16,060 | 25,884 | 361,61 |
| 41002391 (Lukavice) | 11,303 | 85,739 | 36,71 |
| 41002396 (Lukavice) | 15,662 | 37,571 | 308,25 |
| 41002363 (Lukavice) | 7,409 | 78,504 | 47,95 |
| 41002362 (Lukavice) | 15,215 | 34,931 | 759,23 |
| 41006900 (Lukavice) | 5,642 | 99,865 | 49,78 |
| 41002436 (Lukavice) | 14,412 | 37,621 | 832,05 |
| 41002409 (Bohuslavice) | 9,037 | 51,825 | 253,81 |
| 41002423 (Hrabová) | 15,941 | 2,164 | 230,10 |
| 41006484 (Hrabová) | 21,843 | 0,897 | 212,69 |
| 41006058 (Rohle) | 14,370 | 51,862 | 85,83 |
| 41002429 (Rohle) | 15,176 | 0,643 | 185,36 |
| 41006365 (Brníčko) | 16,535 | 0,000 | 122,04 |
| 41002337 (Brníčko) | 18,705 | 0,000 | 374,75 |
| 41001148 (Lesnice) | 15,125 | 46,951 | 82,19 |
| 41001202 (Postřelmov) | 12,008 | 35,054 | 513,81 |
| 41000963 (Rovensko) | 5,956 | 93,118 | 52,53 |
| 41000962 (Rovensko) | 15,633 | 34,756 | 261,95 |
| 41000960 (Rovensko) | 15,082 | 61,782 | 35,62 |
| 41000961 (Rovensko) | 14,568 | 53,044 | 35,77 |
| 41000519 (Svébohov) | 14,108 | 36,264 | 236,91 |
| 41000398 (Vyšehoří) | 16,593 | 13,425 | 111,26 |
Ledové jevy
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří vodní toky Morava, Moravská Sázava, Nemilka nebo Březná ve správním území SO ORP Zábřeh mezi kritické. Je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Zábřeh
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům
Ve správním obvodu ORP Zábřeh se nachází několik vodních děl. Většinou se jedná o menší rybníky, koupaliště, ochranné hráze a záchytné poldry. Největší vodní dílo na území ORP Zábřeh je přehrada Nemilka v obci Nemile. Dále se zde nachází malé vodní nádrže Sychrov, Jedlí, Štíty, Rohle nebo Rájec.
Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území SO ORP Zábřeh
Protipovodňová opatření
Na území SO ORP Zábřeh jsou vybudovány v rámci protipovodňový opatření záchytné poldry v Zábřehu (část Ráječek) a ochranné hráze podél řeky Moravy (Postřelmov, Leština).
Protipovodňová opatření na území SO ORP Zábřeh