Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území SO ORP Žďár nad Sázavou

Vodní toky
Na území ORP Žďár nad Sázavou se vyskytuje poměrně velké množství malých vodních toků. Většina toků zde pramení, proto se vyznačují nízkou vydatností. Oblastí prochází hlavní evropské rozvodí, které dělí území na dvě úmoří. Větší část rozlohy ORP (53,7 %) odvodňované řekou Sázavou, Doubravou a Chrudimkou patří do úmoří Severního moře, 46,3 % rozlohy ORP spadá do úmoří Černého moře (z toho 18,6 % vod odvádí řeka Svratka a 81,4 % řeka Oslava). Téměř všechny vodní toky nacházející se na území zde také pramení, žádný z vodních toků není od pramene delší než 30 km. Odtokové poměry jsou poměrně vyrovnané - což je podmíněno přirozenými retenčními možnostmi krajiny i vybudovanými rybníky a vodními nádržemi, přívalové deště však mohou změnit malý potok v bystřinu. Území je významnou pramennou oblastí, vydatnost pramenů je rozdílná, většinou nepřesahuje 1 l/s.

Vodní plochy
Oblast ORP Žďár nad Sázavou se vyznačuje velkým množstvím především menších vodních ploch. Podíl vodních ploch na celkové území ORP dosahuje 2,9 %, což je vyšší hodnota než je celková hodnota vodních ploch v České republice, která v roce 2021 činila 2,12 %. Největší podíl vodních ploch byl zaznamenán na území obce Polnička a městyse Nové Veselí, kde hodnota dosahovala 10,9 % rozlohy obce. U 16 obcí podíl vodních ploch převyšoval hodnotu pro území ČR. Pouze na území obcí Kyjov a Sklené se žádné vodní plochy nevyskytovaly.

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod jsou dle vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. V této oblasti jsou omezeny některé činnosti, např. těžba, odvodňování lesních a zemědělských pozemků. Chráněná oblast přirozené akumulace vod se vyskytuje na 54,38 % území ORP Žďár nad Sázavou. Lokalizace CHOPAV kopíruje hranice CHKO Žďárské vrchy vyskytující se na studovaném území. Zranitelné oblasti dle vodního zákona jsou území, kde se vyskytují povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody. Koncentrace dusičnanů v nich dosahuje nebo přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo u nich v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů může dojít nebo dochází k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. V těchto oblastech je upraveno používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření. Většina území ORP se nachází ve zranitelné oblasti. Pouze 24,6 % rozlohy je evidováno jako nezranitelná oblast. Jedná se především o obce v severní části území ORP Žďár nad Sázavou.

Vybrané vodní toky na území SO ORP Žďár nad Sázavou delší než 3 km

Sázava

Průměrný podélný sklon toku je 0,51 %, pramení na území obce Cikháj jihovýchodně od Kamenného vrchu (766 m n. m.). Teče jihozápadním směrem a napájí Velké Dářko. Odtud teče jižním směrem přes Nový rybník, Železný rybník, Stříbrný rybník a Hamerský rybník do obce Polnička, napájí VD Pilská, Bránský rybník a teče do intravilánu města Žďár nad Sázavou. Skrze Bránský rybník se do Sázavy vlévá Stržský potok a pod mostem ulice Sázavské se do ní vlévá vodní tok Staviště a řeka se stáčí na západ. Pod mostem 1. máje protéká přes jez, za mostem Strojírenská teče kolem limnigrafické stanice ČHMÚ. Sázava poté protéká západní částí intravilánu města a vtéká na území obce Hamry nad Sázavou. Protéká meandrovitě převážně jižně od zastavěného území obce, za obcí teče kolem Brdíčkova mlýna a vtéká na území obce Sázava. Zde ve východní části obce protéká jejím středem a poté teče západně od obce. Za obcí přechází Sázavy v meandrovitý tok a teče extravilánem na území ORP Havlíčkův Brod. Plocha celého povodí, které odvodňuje severní oblasti Českomoravské vrchoviny a severní výběžek Středočeské žulové pahorkatiny, činí 4 350 km². Celková délka toku je 224,6 km.

Záplavové území Sázavy je stanoveno od Velkého Dářka, v obci Polnička je ohrožena širší zástavba v intravilánu obce kolem vodního toku. Ve Žďáru nad Sázavou jsou ohroženy domy pod VD Pilská a zejména nad Bránským rybníkem, jižněji ve městě je ohrožení jednotlivých domů kolem vodního toku. V obci Hamry nad Sázavou je ohrožena chatová oblast na levém břehu Sázavy, zástavba kolem Sázavy v místě kamenného silničního mostu a v části Najdek jsou ohroženy domy na pravém břehu Sázavy a Brdíčkův mlýn. V obci Sázava je ohrožena zástavba v intravilánu obce a průmyslový a zemědělský areál v západní části obce s jednotlivými domy. V katastru Nížkova je ohrožen Červený mlýn na levém břehu Sázavy. Při Q₁₀₀ nedojde k zatopení kolejiště železniční tratě.

Hydrologické charakteristiky Sázavy, Q = N-leté průtoky [m³/s] (Zdroj: povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou z roku 2006)

Stržský potok

Vodní tok pramení v lese východně od intravilánu obce Cikháj ve výšce 710 m n. m. a teče západním směrem přes Mlynářův rybník a rybník Myslivna. Na hranici lesa a zemědělských pozemků se stáčí na jih do Světnova, protéká intravilánem obce do VD Strž. Za nádrží pokračuje jižním až jihozápadním směrem do PP Louky u Černého lesa a pak do Konvetského rybníka v severní části města Žďár nad Sázavou. Z rybníka teče asi 300 m, podtéká barokní most a vtéká do Bránského rybníka. Z rybníka poté vytéká Sázava. Celková délka toku je přibližně 11,9 km. Údolí potoka je poměrně otevřené, údolní niva dosahuje šířky 100–150 m, k širším rozlivům dochází od ústí až nad obec Světnov.

Při Q₁₀₀ jsou ohroženy domky poblíž potoka ve vesnici Světnov. Záplavové území Stržského potoka je stanoveno od Mlynářova rybníka v obci Cikháj, kde jsou v záplavovém území 2 stavení v blízkosti vodního toku. V obci Světnov je ohrožena širší zástavba kolem vodního toku a ve Žďáru nad Sázavou se jedná o ohrožení domů v blízkosti Konventského rybníka.

Hydrologické charakteristiky Stržského potoka, Q = N-leté průtoky [m³/s] (Zdroj: povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou z roku 2006)

Staviště

Vodní tok Staviště pramení v lese západně od intravilánu obce Vlachovice (710 m n. m.) a teče západním směrem. Po výtoku z lesa pokračuje přes zemědělské pozemky na jih, protéká východem zastavěného území obce Lhotka, odkud je vyznačeno záplavové území vodního toku, a teče dále jihozápadním směrem do lesů. Nad silnicí č. I/19 se stáčí a teče západním směrem. Po cca 2 kilometrech napájí VD Staviště ve východní části města Žďár nad Sázavou a po výtoku z nádrže pokračuje další kilometr a vlévá se jako levostranný přítok do Sázavy (560 m n. m.). Celková délka toku je přibližně 11,2 km.

V záplavovém území vodního toku Staviště vodního toku se nachází pouze několik domů - v obci Lhotka u Žďáru nad Sázavou jsou 3 domy v záplavovém území, ve Žďáru nad Sázavou ohrožuje průmyslovou zástavbu a bytové domy na ulici Studentská.

Hydrologické charakteristiky vodního toku Staviště, Q = N-leté průtoky [m³/s] (Zdroj: povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou z roku 2006)

Svratka

Pramen Svratky uváděn ve Stříbrné studánce pod Žákovou horou (810 m n. m.) východně od intravilánu obce Cikháj. Teče severním směrem do obce Herálec, kde se do ní z pravé strany vlévá Biřmovka, protéká samotným intravilánem obce a stáčí se východním směrem. Vtéká na území města Svratka, protéká jižně od intravilánu obce. Za intravilánem se stáčí jižním směrem, opouští území ORP Žďár nad Sázavou a vtéká do obce Křižánky v ORP Nové Město na Moravě. Dále pokračuje Svratka jihovýchodním směrem, protéká Vírskou přehradou, Štěpánovem nad Svratkou, Nedvědicemi, Tišnovem a přes Veverskou Bítýšku napájí Brněnskou přehradu. Poté protéká intravilánem Brna, stéká se se Svitavou a teče jižním směrem do nádrže Nové Mlýny, kde se dříve vlévala do Dyje. Celková délka toku je 168,1 km. Při Q₁₀₀ může dojít k zaplavení levobřežní části v intravilánu obce Herálec.

Záplavové území řeky Svratky je stanoveno při výtoku z lesního potoku jižně od obce Herálec. Řeka protéká středem intravilánu a v jejím záplavovém území se nachází domy na pravém i levém břehu do vzdálenosti 50 m od osy toku Svratky, v záplavovém území se také nachází ČOV v severní části obce. Ve městě Svratka ohrožuje řeka zástavbu na pravém i levém břehu Svratky.

Hydrologické charakteristiky Svratky, Q = N-leté průtoky [m³/s]  (Zdroj: povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou z roku 2006)

Oslava

Pramení jihozápadně od Žďáru nad Sázavou nad Matějovským rybníkem (566,94 m n. m.). Protéká Matějovským a Veselským rybníkem a teče východním směrem do intravilánu městyse Nové Veselí, kde protéká jeho středem. Poté teče extravilánem obce Březí nad Oslavou, tvoří hranici mezi obcemi Vatín a Sazomín a poté protéká středem intravilánu obce Sazomín. Dále stáčí severně, kde tvoří meandr a poté na jih, kde leží obec Obyčtov a protéká jejím středem. Teče jižním směrem do městyse Ostrov nad Oslavou, protéká středem intravilánu a stéká se s Bohdalovským potokem. Řeka tvoří v extravilánu i intravilánu velké meandry. V Radostíně nad Oslavou tvoří východní hranici s obcí Kněževes a teče východně od intravilánu Radostína. Dále tvoří hranici mezi Radostínem nad Oslavou a Krásněvsí až vtéká na samotné katastrální území obce Krásněves a poté opouští území ORP Žďár nad Sázavou. Průměrný podélný spád toku je 3,7 %, lesnatost cca 30 %, tok má převážně charakter přirozeného vodního toku. Mezi nejvýznamnější přítoky na území ORP je Bohdalovský potok.

Záplavové území řeky Oslavy v Novém Veselí zahrnuje část zástavby městyse, převážně v prostoru pod hrází Veselského rybníka, za městysem jsou zaplavovány louky. V Sazomíně se zátopová čára na pravém břehu Oslavy téměř přimyká k silnici procházející obcí. V Obyčtově je ohrožována především levobřežní část, zvláště pak pod silnicí. V Ostrově nad Oslavou je ohrožována zástavba na pravém břehu, především v prostoru pod silničním mostem. V Radostíně nad Oslavou je do záplavového území na pravém břehu zahrnuta část zástavby nad silničním mostem a část v prostoru zaústění Znětínského potoka do Oslavy. Ohrožena je také čistírna odpadních vod. V obci Krásněves, v prostoru nad jezem je v záplavovém území levého břehu zahrnuta část zástavby mlýna, pod hospodářským mostem na pravém břehu částečně i Vrbův mlýn.

Hydrologické charakteristiky Oslavy, Q = N-leté průtoky [m³/s] (Zdroj: povodňový plán SO ORP Žďár nad Sázavou z roku 2006)

Základní údaje o vodních dílech na území SO ORP Žďár nad Sázavou

Ve správním obvodu ORP Žďár nad Sázavou se nachází velké množství vodních děl. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.) na území leží vodní díla III. a IV. kategorie.

Na Bohdalovském potoce leží:

• Vazebný rybník  – IV. kategorie TBD (v obci Rudolec)
• Belfrýd (Bohdalovský rybník) – III. kategorie TBD (v městysi Bohdalov)
• Ostrov nad Oslavou – III. kategorie TBD (v obci Kotlasy)

Na LP Bohdalovského potoka leží:

• Záhumenní rybník – IV. kategorie TBD (v obci Bohdalov)

Na Horním potoce leží:

• Rendlíček – III. kategorie TBD (v obci Březí nad Oslavou)

Na vodním toku Oslava leží:

• Matějovský rybník – III. kategorie TBD (v obci Matějov)
• Veselský rybník – III. kategorie TBD (v městysi Nové Veselí)

Na vodní toku LP Oslavy leží:

• Babín – IV. kategorie TBD (v obci Matějov)

Na Pavlovském potoce leží:

• Podvesník – III. kategorie TBD (v obci Pavlov)

Na Poděšínském potoce leží:

• Poděšín – IV. kategorie TBD (v obci Poděšín)

Na vodním toku Sázava leží:

• Velké Dářko – III. kategorie TBD (v obci Polnička) 
  
• Nový rybník – IV. kategorie TBD (v obci Polnička)
• VD Pilská – III. kategorie TBD (ve městě Žďár nad Sázavou)
  
• Bránský rybník – IV. kategorie TBD (ve městě Žďár nad Sázavou)

Na vodním toku Staviště leží:

• VD Staviště – III. kategorie TBD (ve městě Žďár nad Sázavou)
  

Na Stržském potoce leží:

• VD Strž – III. kategorie TBD (v obci Světnov)
  
• Konventský rybník – IV. kategorie TBD (ve městě Žďár nad Sázavou)

Na vodním toku Šabrava leží:

• Radonínský rybník – IV. kategorie TBD (ve městě Žďár nad Sázavou)

Na Vatínském potoce leží:

• Vatínský rybník – IV. kategorie TBD (v obci Vatín)

Na Znětíneckém potoce leží:

• Znětínecký rybník – III. kategorie TBD (v obci Pavlov)

Podrobnější informace o vodních dílech viz kapitola Vodní díla.