Charakteristika zájmového území

Město Poděbrady, které je zároveň obcí s rozšířenou působností, se nachází ve Středočeském kraji, na území okresu Nymburk. Město Poděbrady se rozkládá na celkem 5 katastrálních územích, a to: Kluk, Poděbrady, Polabec, Přední Lhota u Poděbrad a Velké Zboží. Na katastrálním území Poděbrady se rozkládá celkem 5 městských částí (Poděbrady I-V), další městské části pak jsou Kluk, Polabec, Přední Lhota a Velké Zboží. Ve městě bylo k 1. 1. 2021 evidováno celkem 14 469.

Poděbrady byly povýšeny na město již roku 1472 potomky českého krále Jiřího z Poděbrad. Roku 1905 byl ve městě objeven minerální pramen, takže Poděbrady jsou dnes významným lázeňským městem a v roce 1992 bylo historické jádro města s přilehlou lázeňskou čtvrtí vyhlášeno městskou památkovou zónou. V Poděbradech najdeme řadu významných památek jako je například poděbradský zámek, pomník Jiřího z Poděbrad, nádražní budova z roku 1932, či hydroelektrárna se zdymadlem.

Ve městě v současnosti dominuje především sklářství, lázeňství a turismus. Největším průmyslovým podnikem ve městě jsou v současnosti Sklárny Bohemia (dnes součást společnosti Crystal Bohemia, a.s.), které doplňuje sklářská firma J. Blažek Sklo Poděbrady. Poblíž města se rovněž nachází plnírna minerální vody Poděbradka.

Poděbrady jsou dobře dopravně dostupné, přičemž nejvýznamnější dopravní trasou procházející v blízkosti města je dálnice D11 s celkem třemi exity na území města. Významným dopravním tahem je také silnice II/611, spojující Prahu a Hradec Králové, či silnice I/32 a I/38. Železniční spojení zajišťuje dvoukolejná, elektrifikovaná trať č. 231, která spojuje Prahu, Lysou nad Labem a Kolín. Do 90. let 20. století bylo hojně dopravně využíváno Labe, po němž se dopravovalo uhlí do chvaletické elektrárny.

V okolí Poděbrad se nachází tyto národní přírodní rezervace a přírodní památky: NPR Libický luh, NPR Žehuňská obora a Žehuňský rybník, PP Písečný přesyp u Osečka, PP Báň, PP Vinný vrch.

Město leží v rovinaté krajině polabské nížiny, která je málo zalesněná a intenzivně zemědělsky užívaná. Město se rozkládá na obou březích řeky Labe a to v nadmořské výšce 184–190 m n. m. V okolí města se nacházejí pouze tři kopce, kterými jsou Oškobrh (285 m n. m.), Chotuc (254 m n. m.) a kopec Sadský (213 m n. m.). Za zdymadlem se nachází slepé rameno Labe zvané Skupice (pozůstatek toku Labe před regulací) a dále směrem na Libici nad Cidlinou je národní přírodní rezervace Libický luh, jež je pozůstatkem lužních lesů, které byly v minulosti v celé oblasti. Větší lesní celky se nacházejí právě především mezi Libicí nad Cidlinou a Velkým Osekem. Menší lesy pak leží především podél řeky Labe, například les Bor, nacházející se jižně od města.

Katastrální území města Poděbrady

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky náleží zájmové území do Hercynského systému, provincie Česká Vysočina, subprovincie Česká tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Nymburská kotlina a okrsku Sadská rovina.

Sadská rovina je erozně-akumulační rovina na levém břehu Labe vytvořená Labem a přítoky. Plocha Sadské roviny je 173,60 km². Je tvořena na turonských slínovcích, vápnitých prachovcích a pískovcích jizerského souvrství svrchní křídy. Jedná se o rozsáhlou plošinu nižších středopleistocenních (převážně risských) a mladopleistocenních (würmských) teras, s pokryvy a přesypy vátých písků a široké nivy labských přítoků. Nachází se v okolí svědeckých vrchů a při úpatí vyšších okrajových svahů na slínovcovém podloží würmské kryopedimenty. Nejvyšším bodem Sadské roviny je Přerovská hůra o výšce 231,4 m n. m.

Z geologického hlediska se ve středu území města nachází spraš a sprašová hlína včetně písku a navážky. Na zbylém území u vodního toku Labe můžeme najít nivní sediment.

Nejnižší nadmořská výška území města je cca na 180 m n. m. Hlavní zástavba města se nachází v nadmořské výšce 180 - 190 m. Nejvyšší bod (191 m n. m.) je na území Homolky, nad městkou částí Polabec.

Digitální model reliéfu území města Poděbrady

Sklonitost reliéfu v zástavbě území města je zejména okolo 0-10° včetně výjimek okolo 20°. Celkové území je ve sklonitosti 5-10°.

 Sklonitostní poměry na území města Poděbrady

Struktura půdního fondu

Na území města Poděbrady najdeme černozem na severu území, antropozem ve středu a na jihu fluvizem a regozem. Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha řešeného území činí 3 369 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území města vyskytují. 

 Využití pozemků ve městě Poděbrady (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území města Poděbrady je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981 - 2010) v intervalu 9,1 - 10,0 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 600 mm.

Polabí má poměrně teplé podnebí. Průměrná roční teplota je zde 9 °C. Jaro začíná poměrně brzy (obvykle v polovině dubna) a zima nastupuje později. Nejstudenější bývá měsíc leden, kdy jsou časté mrazy a inverzní mlha. Trvalejší sněhová pokrývka není obvyklá. Průměrný roční úhrn srážek je nízký.

Dle Quittovy klimatické klasifikace spadá celé území města Poděbrady do teplé oblasti T2. Místní klima je charakterizováno teplým létem a průměrnou zimou.

Charakteristika teplé oblasti T2