Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

V nedávné historii byla obec Pohořelice nejvýznamněji zasažena povodněmi v roce 1997. K povodni došlo v důsledku lokálního přívalového deště, který způsobil zaplavení intravilánu obce. Zatopeny byly především sklepy rodinných domů a studny s pitnou vodou. Na území obce lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Pohořelice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

"Písemná zpráva povodňové aktivity při povodních 1997 (upravená):
Na sklonku jednoho dne se obloha zahalila do černých mraků, zvedal se silný vítra a blesky byly stále oslnivější. První kapky deště se vzápětí mění v bičující vodní smršť. Kanalizace přestala vodu brát, začaly se plnit sklepy rodinných domů, přestala fungovat elektřina a zatopily se studny s pitnou vodou. Přestal fungovat rozhlas a díky výpadku elektřiny veškerý dorozumívací systém. Bylo nutné zajistit pitnou vodu, vyčerpání a vyčištění studní. Dorozumívání bylo prováděno poslem. Po opadnutí vody bylo nutné v první řadě zajistit přísun elektřiny, čerpání vody ze sklepů rodinných domů a následné úklidové práce s množstvím bláta v zanešené kanalizaci a na komunikacích."