Charakteristika zájmového území

Město Přerov se rozkládá uprostřed Moravy po obou březích řeky Bečvy. Je společenským, administrativním a kulturním centrem přerovského okresu. Nadmořská výška Přerova činí 210 metrů. V Přerově bylo k 31. 12. 2023 evidováno celkem 41 661 obyvatel, žijících ve třinácti částech: Přerov - město, Předmostí, Lověšice, Kozlovice, Dluhonice, Újezdec, Čekyně, Henčlov, Lýsky, Popovice, Vinary, Žeravice a Penčice. Území okresů Přerov, Olomouc, Prostějov, Šumperk a Jeseník tvoří Olomoucký kraj.

Osídlení lokality sahá až do pravěku, nejstarší písemná zpráva o Přerově pochází z roku 1141. Na královské město byl Přerov povýšen Přemyslem Otakarem II. v roce 1256. Přerov se na dlouhou dobu stal sídlem rodu Pernštejnů a Žerotínů a je nazýván také městem Blahoslavovým a Komenského, nejvýznačnějších osobností Jednoty bratrské.

Novodobý rozvoj města předznamenalo zavedení železnice v roce 1841 a tím i průmyslových odvětví strojírenství, pivovarnictví a cukrovarnictví. Následoval vznik chemického průmyslu, výroba koženého zboží firmy Kazeto a optických přístrojů Meopta.

Historické jádro města tvoří Horní náměstí s domy z 15. století. Přerovský zámek byl vybudován na místě původně dřevěného, později kamenného hradu. Věž zámku tvoří dominantu zámku i města. Okolo náměstí můžete vidět krásné městské hradby, které při návštěvě Přerova stojí za zhlédnutí. Nejen historií je bohaté město Přerov. V centru města lze vidět Městský dům, architektonicky významnou budovu z roku 1897 v novorenesančním slohu s bohatou štukovou výzdobou a prvky secese. Je to kulturní a společenské centrum s vysokou úrovní restauračních služeb, kde se konají různá divadelní představení, koncerty a společenské akce. Mezi nejvýznamnější hudební akce patří Československý jazzový festival s mezinárodní účastí, který se koná v říjnu, jehož tradice se datuje již od roku 1966.

Katastrální území města Přerov

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologicky leží zájmové území na rozhraní dvou provincií - severní menší část spadá do provincie Česká Vysočina a do Krkonošsko-jesenické subprovincie a jižní větší část spadá do provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny. Ty se dále dělí na oblast Hornomoravský úval a Moravská brána a na podoblasti Středomoravská niva a Bečevská brána. Severní výběžek spadá do oblasti Nízký Jeseník a podoblasti Tršická pahorkatina.

Z geologického hlediska převažuje na území města jak hlína, písek a štěrk ve střední části, tak spraš a sprašová hlína v severní části a jíl v jižní části města. Ostrůvkovitě zasahuje na území města také písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment, břidlice, prachovec či droba.

Struktura půdního fondu

Celková rozloha řešeného území je 5 845 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se na území města vyskytují. Majoritní zastoupení má v zájmovém území orná půda (2742,9 ha), dále následují ostatní plochy (1447,8 ha), lesní půda (569,8 ha), zahrady (333,6 ha), zastavěné plochy (291,4 ha) a trvalé travní porosty (251,6 ha). Nejmenší plochu potom zaujímají vodní plochy (88,2 ha), chmelnice (72,8 ha) a sady (46,7 ha).

Využití pozemků ve městě Přerov  (dle ČSÚ k 31. 12. 2023)

Klimatické charakteristiky

Na území města Přerov je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 551 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území města do teplé klimatické oblasti T2.

Celá oblast se vyznačuje dlouhým teplým, suchým až mírně suchým létem, krátkým teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je suchá až velmi suchá, srážkový úhrn v zimním období dosahuje 200–300 mm. Trvání sněhové pokrývky je krátké, v průměru 50 dnů. Výška sněhové pokrývky dosahuje 10–20 cm. Průměrný počet ledových dnů v roce je 30–40. S nadmořskou výškou se zvyšuje vlhkost podnebí. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 700–720 mm. Lokálně se mění a kolísá výše úhrnu v závislosti na nadmořské výšce a expozici místa.

Charakteristika teplé oblasti T2