Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území města Přerov

Veškeré relevantní toky na správním území města Přerov jsou uvedeny v kapitole Správci vodních toků v úvodní části povodňového plánu města.

Bečva 

Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Její tok vytvářejí dva pramenné toky Rožnovská Bečva (Dolní Bečva), pramenící pod Vysokou, a Vsetínská Bečva (Horní Bečva), pramenící na SZ svahu Javorníků nad Velkými Karlovicemi v nadmořské výšce 896,02 m pod Trojačkou a Beskydkem, obě na území v CHKO Beskydy - Vsetínské vrchy.

Rožnovská (Dolní) Bečva je dlouhá 37,98 km a má plochu povodí 254 km². Vsetínská (Horní) Bečva se svým největším přítokem Senice (32,54 km) je větší, má délku toku 59,38 km a plochu povodí 727,51 km². Obě Bečvy byly v třicátých letech minulého století regulovány téměř po celé délce toku a spojují se u Valašského Meziříčí. Odtud pokračuje vodní tok jako Spojená Bečva. Je pro ni charakteristické velké kolísání průtoků s náhlými změnami.

Bečva teče v pohoří západních výběžků Beskyd k Hranicím, odtud k jihozápadu údolím ohraničeným po pravém břehu nejjižnějšími výběžky Jeseníků a Oderských vrchů. Tomuto kraji dali Němci v předminulém století název "Mährise Pforte", Moravská brána. Pojmenování se vžilo a používá se dodnes. Řeka Bečva protéká kolem Lipníka nad Bečvou, dále protéká Přerovem a za Troubkami se vlévá do Moravy na jejím 198,30 ř. km v nadmořské výšce 194,69 m. Celková délka toku Bečvy je 61,576 km a plocha povodí nad soutokem s Moravou je 1613,29 km².

V povodí Bečvy se nachází 655 vodních ploch s celkovou rozlohou 431,06 ha. Největší je vodní nádrž Karolinka (43,53 ha), Velký Choryňský rybník (35,81 ha) a vodní dílo Bystřička (21,83 ha). Největším přítokem je Juhyně (33,93 km).

Nedaleko Přerova poblíž Kozlovic se kdysi Bečva rozdělila na dvě ramena od sebe značně vzdálená, která obtékala velký ostrov. Když pak velké přívaly jarních vod zavalily vedlejší rameno štěrkem, rameno pomalu vysychalo opadnutím vody. Zůstala jen stopa v krajině, která se občas zaplnila vodou. Tak vzniklo jakési jezírko "Stará Bečva". Doposud nacházíme o této existenci stopy v Žebračce (laguna byla vytvořena uměle rozšířením malého rybníčku, kde se těžil štěrk a písek). Poslední zbytky koryta Staré Bečvy u dnešní zemědělské školy byly zavezeny kolem roku 1965.

Na jezu v Oseku nad Bečvou odbočuje z pravého břehu Bečvy mlýnský náhon, který poháněl prosenický a lýsecký mlýn a Žebračkou vtéká do Přerova. Při prováděné regulaci Bečvy došlo ke stavbě pevných břehů. Dno řeky se vyrovnalo a zároveň snížilo. Byl postaven rybník souběžně s Kozlovskou ulicí. V těsném sousedství tohoto rybníku byly ještě 3 menší, u kterých stávaly nízké domky Koliby (dnes centrální tenisový kurt na straně k rybníku). Regulace probíhala okolo let 1903. I když byla provedena regulace Bečvy a její tok byl upraven, dokázala řeka svou ohromnou sílu v červenci 1997, kdy Přerov a celou Moravu postihly ničivé záplavy. Město bylo z větší části zatopeno, byly zničeny domy a poškozen majetek. Po povodních v roce 1997 byla provedena rekonstrukce a zvýšení ochranných hrází na řece Bečvě v Přerově.

Bečva je také zahrnuta do plánu při stavbě kanálu Labe – Odra - Dunaj a v Přerově měl být velký přístav v návaznosti na železniční trať. Byly vypracovány podrobné studie a tato myšlenka se občas znovu objevovala.

Poklesem zemědělské a průmyslové výroby po listopadu 1989 došlo ke zlepšení kvality vody toků, takže řeky jsou dnes i díky aktivitám členů českého rybářského svazu poměrné dobře zarybněné a vzácně se zde vyskytují mnohé další druhy ohrožených a chráněných živočichů, např. rak říční. Řeka Bečva je významným biotopem pro velké množství organismů, které jsou vázány na vodní prostředí. Na celém jejím toku žije mnoho podivuhodných živočichů, pro které je řeka a její okolí domovem. Kromě ryb a drobných bezobratlých se můžeme setkat i s jejími dalšími obyvateli. Na břehu je to nenápadný hmyzožravec rejsek vodní a také hlodavec ondatra pižmová, která je původem ze Severní Ameriky. V hlinitých březích si vyhrabává svou noru ledňáček říční, kterého však nad řekou spíše uslyšíme, než uvidíme. V okolních srázech či pod mosty hnízdí skorec vodní a konipas horský. Na lovu můžeme pozorovat čápa černého a volavku popelavou. Vzácně v zimním období zde byla zjištěna i vydra říční.

Řeka Bečva je tvořena dvěma povodňovými úseky. Úsek Valašské Meziříčí – Lipník nad Bečvou má hlásný profil kategorie A (limnigrafickou stanici) v Teplicích nad Bečvou s měřící sondou kontrolovanou MěÚ v Hranicích a úsek Lipník nad Bečvou – ústí do Moravy má hlásný profil kategorie A (limnigrafickou stanici s dálkovým přenosem dat) v Dluhonicích. Tento úsek je od roku 2004 doplněn o pomocné hlásné profily kategorie C kontrolované Magistrátem města Přerova v místech lávky U Sokolovny a v Oseku nad Bečvou (automatický hlásič).

Roku 2009 se provedlo srovnání dna Bečvy přesunem naplaveného štěrku od levého břehu (konvexní strana oblouku koryta) k pravému břehu (konkávní strana oblouku) za pomocí techniky. Tato metoda byla uplatněna v úseku most Míru – bývalá lávka u Sokolovny. Na podzim téhož roku se provedlo vyskládání břehů Bečvy kameny v místech, kde došlo k jejich narušení při povodni v roce 2006. Jedná se o lokalitu pravého břehu od lávky u Loděnice výše po toku Bečvy a na levém břehu v místě cyklostezky pod sportovním areálem v Kozlovicích.

Strhanec 

Od jezu na řece Bečvě u Oseku nad Bečvou vytéká mlýnský náhon Strhanec, který poháněl prosenický a lýsecký mlýn (nad Lýskami je jez s přepadem do pomocného ramene pole zvaného Rybníky) a Žebračkou přitéká do Přerova. Strhanec se rozděluje u výstaviště na Kopaninách na dvě ramena. Jedno rameno v délce 0,833 km směřuje k bývalým vanovým lázním (Černé) a k mlýnu (dnes restaurace Černá hora - na česlech se tvoří v zimním období ledová bariéra) a před Sokolovnou vtéká do Bečvy. Druhé rameno Strhance v délce 16,122 km (od Oseku n/B.) pokračuje kolem výstaviště k ulici Na Hrázi, kde dříve pohánělo mlýn založený Na Hrázi na počátku 18. století a mlýn Libosvár u Dluhonic, který byl také založen v 18. století. V jeho místech dnes stojí chemické závody Precheza. V části areálu chemických závodů je Strhanec veden pod povrchem a do Bečvy se vlévá u Dluhonic. Před úpravou přitékala do Strhance voda z chovného rybníka v Předmostí. Po úpravě je přítok z rybníka situován podél železniční tratě a vlévá se do Bečvy v blízkosti Rozvodny ČEZ, a. s.

Lučnice

Říčka přitékající z katastru obce Želatovice k místní části Kozlovice, kde se vlévá do Bečvy. Tok odvádí vodu zejména z okolních polí.

Olešnice (Kokorka)

Řeka Olešnice (původní historický název Jezda) přitéká z oblasti Tršic, kde se navíc nachází vodní nádrž Tršice (jedná se o nádrž průtočnou; max. objem vody 670 tis. m³; max. plocha hladiny 11,8 ha; spodní výpust 2xDN 400; výška hráze 12,65 m; délka hráze 214 m; plocha povodí v místě hráze 20,26 km²; Q₁₀₀ v místě hráze 27 m³.s^-1; nachází se na toku Olešnice v říčním staničení toku 17,03 km) a pokračuje svým průtokem přes místní části města Přerova (Penčice – levostranný přítok tok Říka, Čekyně a Žeravice). Dále pokračuje směrem na obec Kokory, kde se z pravé strany vlévá Nelešovický potok. Při své cestě ještě sbírá vodu z menších přítoků okolních obcí a vlévá se do řeky Moravy (podle evidenčního listu hlásného profilu Kokory) jako její levostranný přítok. Podle evidenčních údajů vodohospodářů se Olešnice vlévá nad obcí Citov do náhonu Morávka, který vytéká z Moravy. Tok je tvořen nízkými břehy, kdy za vydatnějších srážek je možné rozlití do okolí toku. Délka toku je 27,531 km.

Vodní toky na území města Přerov

Základní údaje o vodních dílech na území města Přerov

Na území města Přerov se nachází celkem 4 vodní nádrže a 1 suchý poldr. Celkem 3 z celkových 4 nádrží se nachází ve městě Přerov - jedná se o jednu nádrž na severozápadě města Přerov (Předmostí) a 2 nádrže nacházející se ve východní části města Přerov (Velká laguna a Městský rybník). V městské části Újezdec u Přerova se na severovýchodě nachází vybudovaný suchý poldr. Poslední vodní nádrž (Velká Čekyně) na území města Přerov se nachází severně od městské části Čekyně.