Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Přirozenou povodní mohou být toky Oslava a Honzovský potok zasaženy zejména v období jarního tání (únor - květen), vlivem déle trvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením, případně v důsledku výskytu lokálních přívalových srážek velké intenzity zejména v letním bouřkovém období.

Každoroční tání sněhu a přívalové srážky, které jsou doprovázené splachy z polí, zvedají hladinu Oslavy a ohrožují zahrady a obydlí. V roce 2019 došlo od Povodí Moravy k vybagrování sedimentů z důvodu většího průtoku potoka. Splachy z polí zůstávají v korytě a zarůstají trávou – tudíž poté je tok omezen svým prostorem a dochází k ohrožení obydlí a přilehlých zahrádek. Usazené splachy z polí ovšem začínají opět zůstávat v korytě a situace se bude jistě zanedlouho opakovat.

Vodní tok Oslava již při Q₅ není schopen v některých částech intravilánu obce tento průtok pojmout a může tak dojít k jeho vybřežení. Jak již vyplývá z mapy záplavových území, při Q₂₀ a Q₁₀₀ dochází k silnému vybřežení toku a může tak dojít k ohrožení nemovitostí v zájmové oblasti. Dle plánu dílčího povodí Dyje patří obec Sazomín mezi obce, jejichž zastavěné území je nechráněné nebo nedostatečně chráněné před povodněmi.

Obec Sazomín byla postižena povodněmi v letech 1985, 2000, 2005, 2006, 2013 a 2019.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Sazomín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Historické povodně

První povodeň, dne 21. května 1985, byla způsobena silnými přívalovými srážkami, kdy voda zasahovala až na hlavní silnici I/37 zaplavila tak přilehlá obydlí.

Druhá povodeň postihla obce Sazomín 4. července 2000, způsobena vlivem silného přívalového deště a větru. Tato povodeň má na svědomí jednu oběť.

Povodeň na jaře v roce 2005, kdy vlivem jarního tání sněhu došlo k ohrožení obydlí a přilehlých zahrad. Zatopeny byly převážně sklepní prostory.

Další povodeň dne 2. dubna 2006 byla opět způsobena silnými přívalovými srážkami, kdy voda zaplavila zahrady a přilehlé obydlí, zejména sklepní prostory.

Další povodeň postihla obec v letním období 4. srpna 2013, kdy vlivem přívalových dešťů a následnému splachu z polí došlo k zaplavení silnice i/37 a přilehlých zahrad občanů.