Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Sedlec-Prčice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí města ohrožována splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a lesních stezkách.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Sedlec-Prčice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V nedávné historii bylo město Sedlec-Prčice nejvýznamněji zasaženo povodněmi v letech 2002, 2006 a 2013. V těchto letech byly postiženy nejen centrální části Sedlec a Prčice, ale i mnoho dalších místních částí. Jednalo se především o místní části Měšetice, Uhřice, Divišovice, Chotětice, Kvašťov, Malkovice, Kvasejovice, Šanovice, Víska, Staré Mitrovice, Dvorce, Sušetice, Nové Dvory, Včeláková Lhota, Vrchotice a Záběhlice. Povodeň v srpnu roku 2002 byla zapříčiněna dlouhotrvajícími dešťovými srážkami. Škody byly v celém středočeském kraji katastrofální, nejhorší situace se týkala především povodí Vltavy a Labe. Při této povodni bylo ve Středočeském kraji postiženo celkem 81 obcí. Přímo ve městě Sedlec-Prčice voda poničila mnoho místních komunikací a mostních konstrukcí, vytopila několik obytných domů, sklepy, zahrady a ornou půdu.
V březnu roku 2006 postihla město povodeň díky výraznému oteplení, které způsobilo prudké tání sněhu. Spolu s prudkým táním sněhu na území přetrvávaly i dlouhodobé dešťové srážky. Koryta vodních toků a vodních děl v řešeném území byla zcela naplněna. Na mnoha místech se voda vylila na místní komunikace a přilehlé okolní plochy. Největší škody byly způsobeny zvýšenou hladinou Sedleckého potoka, který ve spodní části toku poničil mnoho oblastí mezi Sedlecem a Sedlčany. U obce Nedrahovice vzniklo díky zaplavení území jedno velké jezero. Voda ve městě Sedlec-Prčice zaplavila především místní komunikace, zemědělskou půdu a sklepy obytných domů.
V červnu roku 2013 město znovu zasáhly prudké přívalové deště. Povodně v tomto roce nebyly pouze lokálního charakteru, ale postihly téměř celé území České republiky. V důsledku přetrvávajících dešťových srážek v minulých měsících byla půda velmi nasycena vodou a nestíhala pojmout další objemy srážek. Zvýšily se především hladiny rybníků, větších i menších vodních toků. Na některých místech tato povodeň připomínala situaci z roku 2002. Voda zaplavila velkou část Blatecké a Potoční ulice v části Prčice a také pozemky kolem Prčického potoka. V místní části Sedlec se hladina Sedleckého potoka radikálně zvýšila. Obdobná situace panovala v Uhřicích, Mitrovicích, Divišovicích či Šanovicích. Kritická situace hrozila na rybníku u místní části Uhřice, tzv. Panském mlýně (Uhřický rybník), kde hrozilo protržení hráze. Bylo nutné uvolnit stavidla, aby voda dále nepodemílala hráz a neohrozila tak další obce. Během povodně došlo i k zaplavení čistírny odpadních vod. Přístupová cesta k čistírně odpadních vod byla zaplavena a zcela neprůjezdná. Koryta vodních toků byla naplněna velkým množstvím bahna, větví a dalšími předměty, což mělo za následek ucpávání propustků a snižování průtoku vody. Voda zaplavila velké množství orné půdy, obytné domy a jejich sklepy a poničila místní komunikace. Na odstranění škod v letech 2002 a 2013 město čerpalo dotace. Jednalo se především o opravy místních komunikací a odvodňovacího systémů.