Odtokové poměry
Vodní tok Svratka má na území městyse Štěpánov nad Svratkou oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 96,616 - 110,517, které bylo vyhlášené Krajským úřadem kraje Vysočina a nabylo platnosti od 27. 9. 2005 (č. j. KUJI 10587/2005).
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Hodonínky, Vrtěžířského, Lázovského, Lesoňovického potoka a dalších vodních toků na území městyse. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.
Odtokové poměry dále ovlivňují:
- ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
- větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
- sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
- výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území městyse bylo identifikováno několik míst omezujících odtokové poměry, jedná se především o mosty, lávky, propustek.
Místa omezující odtokové poměry na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.
Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části městyse ohrožovány splachy na lehce ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích a k ucpání propustků. Na území městyse Štěpánov nad Svratkou bylo stanoveno jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní - Povodí Lesoňovického potoka.
Místa ohrožená přívalovou povodní na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.
Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území městyse Štěpánov nad Svratkou metodou kritických bodů
Na území městyse Štěpánov nad Svratkou byly stanoveny tři kritické body, jejichž charakteristika je uvedena v následující tabulce.
Charakteristika kritických bodů na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Kritický bod | Průměrný sklon | Podíl orné půdy | Plocha povodí kritického bodu |
41 504 970 | 22,591 % | 12,192 % | 469,940 ha |
41 501 202 | 22,996 % | 12,338 % | 378,490 ha |
41 501 214 | 21,591 % | 27,214 % | 562,570 ha |
Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha
V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území městyse Štěpánov nad Svratkou. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.
Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Štěpánov nad Svratkou mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Ledové bariéry se mohou vytvářet zejména nad pevnými stupni na Svratce a na všech mostech a lávkách, které mají podpěry. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Vodní díla
Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:
- vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
- jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Z vodních nádrží se na území městyse nachází pouze rybník a koupaliště v Olešničce, tato vodní díla významně neovlivňují odtokové poměry na území městyse. Cca 10 km nad obcí se na Svratce nacházejí vodní díla Vír I (I. kategorie z hlediska technicko - bezpečnostního dohledu na vodních dílech) a pod ním ležící vyrovnávací nádrž Vír II.
Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území městyse Štěpánov nad Svratkou
Protipovodňová opatření
Na vodních tocích Hodonínka, Vrtěžířský a Lázovský potok na území Štěpánov nad Svratkou jsou vybudována protipovodňová opatření.
Hodonínka
Na vodním toku Hodonínka byly po povodni v roce 2002 provedeny tato opatření: V ř. km 0,000 - 1,993 bylo obnoveno opevnění koryta vodního toku Hodonínka (kamenná dlažba, prahy, stupně a kamenná rovnanina). Tato úprava je v intravilánu městyse Štěpánov nad Svratkou a je dimenzována na Q20 (39,4 m3/s. V roce 2012 v ř. km 2,00 - 5,500 byla realizována navržená protipovodňová opatření navzdory tvrdým podmínkám pro zachování souladu stavby s přírodou. Při budování nových objektů (skluzů a proudů) byly použity přírodě blízké materiály s využitím místních zdrojů. Bylo vybudováno 8 ks balvanitých skluzů, 3 ks balvanitých proudů a dva brody. Příčné prahy skluzů se sedimentačními prostory omezí odnášení materiálu vodním proudem a zajistí jeho řízené usazování ve vymezených úsecích toku. Tím bude ochráněna původní úprava koryta toku ve Štěpánově nad Svratkou.
Usazovací nadrž Hodonínka
Vrtěžířský a Lázovský potok
V letech 2006 a 2012 provedl správce Vrtěžířského a Lazovského potoka - Lesy ČR, s. p. obnovu kamenné dlažby a stávajících příčných objektů na těchto tocích. Dále bylo vybudováno několik nových příčných objektů zejména drátokamenných přehrážek s retenčním prostorem a balvanitých skluzů.
Nová drátokamenná přehrážka s retenčním prostorem a balvanitým skluzem na Vrtěžířském potoku ř. km 0,990
Protipovodňová opatření na území městyse Štěpánov nad Svratkou