Protipovodňová opatření

Pro území obce bylo vypracováno několik dokumentů, které se komplexně zabývají povodňovou situací nejen ve Svijanech, ale i v jejím širším okolí. Jedná se o:

• Protipovodňové opatření a revitalizace Jizery v úseku Turnov – Svijany – zhotovitel VRV (Vodohospodářský rozvoj a výstavby a. s.); listopad 2007
• Jizera, Turnov – Svijany, protipovodňová opatření (oznámení záměru podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostředí) – zhotovitel WELL Consulting s. r. o., prosinec 2013
• Dokumentace pro stavební povolení při úpravě koryta dolního toku Příšovky – zpracovatel Ing. Zdeněk Hudec; září 2018
• Technická zpráva - Zvýšení protipovodňové ochrany - Svijany – zhotovitel VRV, Sweko Hydroprojekt a. s. a DHI a. s.; červen 2020

Protipovodňová opatření a revitalizace Jizery v úseku Turnov – Svijany (2007)

V roce 2007 byla provedena komplexní studie celého vymezeného území s cílem poukázat na stávající odtokové poměry a navrhnout řešení problémových míst. Jedná se o prvotní dokument, na jehož základě dochází k jednotlivým protipovodňovým realizacím. Ve sledovaném úseku řeky Jizery se nacházejí 3 jezy (Jez ve Svijanech, Jez Přepeře a Jez Turnov II) a 5 mostních objektů (Dálniční most Svijany, Železniční most Svijany, Silniční most Svijany, Silniční most Modřičice a Silniční most Přepeře).

Rovinatá oblast podél řeky Jizery začínající od Turnova je využívána především k intenzivnímu zemědělství. Dříve se na území vyskytovalo velké množství drobných polí, ale při kolektivizaci došlo k jejich scelení, zanikly přitom remízky, odvodňovací kanály a jiná protierozní opatření. Půda je vlivem těžké mechanizace zhutněna, povrchová orba tuto situaci neřeší, rozsáhlé území tak ztratilo svoji infiltrační schopnost a dochází k urychlení povrchového odtoku – voda s sebou unáší půdní částice a dochází k zanášení koryta. Po povodních zůstává na půdním povrchu dlouhou dobu rozlitá voda bez možnosti postupného vsakování.

Na území by mělo dojít k tvorbě protipovodňových opatření a revitalizaci vybraných částí toků a jejich vzájemné kombinace:

• úprava stávajících jezových konstrukcí

• úprava koryta – prohrábka koryta

• zprůtočnění a napojení slepých ramen

• napojení pískoven Malý a Velký Písečák na tok Jizery a tvorba inundačních průlehů

• úprava využití území Jizery

• místní rozvolnění toku

• výstavba protipovodňových hrází

Silniční most a úpravy na pravém a levém břehu Jizery

1. Zkapacitnění silničního mostu

Most má tři části (pole světlosti), pravá a levá část se nachází v inundačním území mimo vlastní koryto Jizery. Levé pole má 7 a pravé 3 klenbové oblouky. Konstrukce byla provedena tak, aby co nejméně bránila proudění vody v inundačním území a voda volně protékala mezi pilíři. Pole byla zanesena, jejich světlost je kolem 0,5 m a při povodni byla rychle zahlcena a tvořila překážku proudící vodě. Jako opatření bylo zvoleno vytěžení zeminy na původní úroveň (o cca 0,2 m), aby se umožnilo včasné vylití vody z koryta do inundačního území. (zdroj: VRV, 2007) Opatření bylo realizováno v roce 2019.

2. Úprava koryta Příšovky

V rámci úprav toku má dojít k pročištění inundačního průlehu v místě původního vedení Příšovky. Bylo navrženo snížení stávajícího terénu, navázání silničních propustků a dále pročištění inundačních příkopů a příkopů na pravé straně místní komunikace. (zdroj: VRV, 2007)

3. Snížení levého břehu Jizery

Na levém břehu je navrženo snížení břehu mezi Jezem Perner a silničním mostem. Při povodních totiž dochází k vybřežení vody do pravého břehu Jizery, který je zastavěný, zatímco levý břeh je navýšen uloženými naplaveninami a neumožňuje vylévání vody do inundačního území. Podél levého břehu je navržen inundační průleh. (zdroj: VRV, 2007)

4. Odstranění zemního valu

V záplavovém území na levém břehu Jizery došlo při stavbě dálnice k vybudování zemního valu. Tento val je přímo napojen na dálniční a železniční násep – tvoří tak společnou hráz, která brání vylévání vody do volného záplavového území podél dálnice (dříve byla tato oblast významná z hlediska odlehčení povodňových stavů). Po odstranění zemního valu dojde k odlehčení vody v Jizeře, což bude mít vliv na snížení hladiny vody ve Svijanech. (zdroj: VRV, 2007)

Úprava inundačního území v obci Svijany znázorněná na leteckém snímku z povodní v březnu roku 2006 (Zdroj: VRV, 2007)

Současný stav pravé části silničního mostu v inundačním území (stav k dubnu 2021)

Zemní val napojený na těleso dálnice (Zdroj: VRV, 2007)

Úprava dolního toku Příšovky

Prapůvodně se koryto vodního toku před samotným ústím do Jizery stáčelo doprava, poté asi 150 m pokračovalo souběžně s Jizerou a pak se napojovalo do Jizery. V minulosti ovšem došlo k tomu, že v místě odbočování Příšovky bylo toto koryto odstřiženo zavezením jeho části a bylo vybudováno napojení, které bez odbočení přímo ústilo do Jizery (přímé napojení). (Ing. Zdeněk Hudec, 2018)

Ve starém (prapůvodním) korytě Příšovky docházelo k hromadění organického materiálu, vyskytovala se zde stojatá voda, v teplejším období bylo okolí obtěžováno nepříjemným zápachem a stojatá voda se stala líhní bodavého hmyzu. (Ing. Zdeněk Hudec, 2018)

Pro vyřešení této situace došlo k propojení starého (odstřiženého) koryta vodního toku se stávajícím korytem Příšovky tak, že v místě, které bylo dříve zavezeno, bylo vybudováno nové koryto a tyto úseky na sebe byly napojeny. Příšovka je tedy znovu vedena původní trasou. Úprava byla provedena v roce 2020. (Ing. Zdeněk Hudec, 2018)

Novým korytem jsou převáděny malé a střední průtoky, celá Příšovka je průtočná a již by nemělo docházek k nepříjemnostem, jak tomu bylo u slepého ramene. Úsek přímého napojení Příšovky do Jizery byl zachován pro převádění větších průtoků. Koryto bylo upraveno do podoby mělkého terénního průlehu, aby na něm majitel pozemku mohl volně hospodařit. Místo křížení nového koryta a přímého napojení do Jizery je upraveno tak, že při hloubce vody v Příšovce do 10 cm teče všechna voda novým korytem do starého koryta a přímé napojení do Jizery zůstává suché. Při větších průtocích dojde k rozdělení průtoků do obou koryt v poměru přibližně 1:1. (Ing. Zdeněk Hudec, 2018)

Situace je zobrazena na níže přiloženém obrázku - červeně je vyznačeno nové koryto Příšovky, v červeně šrafované oblasti se nachází rozdělovací objekt a výustní objekt a fialovou barvu má oblast přímého napojení Příšovky do Jizery s úpravou koryta do podoby mělkého průlehu. (Ing. Zdeněk Hudec, 2018)

Úprava koryta Příšovky (Zdroj: Ing. Zdeněk Hudec, 2007)

Nový úsek Příšovky spojující staré a stávající koryto, vpravo rozdělovací objekt do průlehu (stav k dubnu 2021)

Protipovodňová hráz na pravém břehu Jizery (Svijany – Příšovice)

Hráz má chránit zastavěné území obce Svijany a Příšovice před stoletými povodněmi (Q100). Koruna všech hrází se má nacházet minimálně 0,3 m nad hladinou Q100. Opatření je složeno ze 3 dílčích částí, které na sebe budou plynuje navazovat:

• Zemní hráz nad železniční vlečkou
• Zemní hráz pod železniční vlečkou
• Zemní hráz Svijany - pravý břeh

Hráz nad železniční vlečkou je vedena od drážního tělesa v místě schválené obslužné komunikace. Na trase se má vyskytovat několik mobilních uzávěr (v místě místní komunikace a místě přechodu přes železniční vlečku).

Zemní hráz pod železniční vlečkou je vedena od drážního tělesa podél průmyslové oblasti k hranici obce Příšovice a Svijany. Délka činí 735 m.

Zemní hráz Svijany – pravý břeh je rozdělena silničním mostem na dvě části. Delší část vede od silničního mostu podél vodního toku Příšovka k obci Příšovice, kde dojde k napojení na hráz pod železniční vlečkou. K napojení dochází v místě křížení s vodním tokem – bude třeba v tomto místě vystavět kapacitní propustek s hradící konstrukcí, aby se zabránilo vzdouvání vody na Příšovce. V úseku mezi železničním mostem a silničním mostem je hráz vedena v těsné blízkosti pravého břehu Jizery a bude navázána na těleso silničního i železničního mostu. Součástí bude také mobilní hrazení pod železničním mostem. (zdroj: VRV, 2007)

Protipovodňové zemní hráze – navržené hráze na území obce Příšovice (Zdroj: VRV, 2007)

Protipovodňové zemní hráze – napojení hráze obce Svijany na hráz obce Příšovice (Zdroj: VRV, 2007)

Zapojení rybníků Malý a Velký Písečák do protipovodňové ochrany

1. Vytvoření průlehu Jizera – Velký Písečák

Při větších průtocích na Jizeře dochází k přelévání vody z Jizery do jezera Velký Písečák v místě nejblíže položených břehů Jizery a jezera. V tomto místě je navržen průleh, který umožní snažší převedení vody do jezera, přičemž se zabrání erozi a ukládání vyerodované zeminy na dno Písečáku. Průleh bude disponovat opevněním a podél něj povede stávající polní cesta sloužící k údržbě. Dno bude opevněno pomocí příčných gabionových pásů, které budou uloženy rovnoběžně s Jizerou a budou plně zakryty zeminou. Dojde tak k vytvoření podzemní stěny, která bude stabilizovat dno proti proudící vodě. Stěny budou kladeny 10 m od sebe s celkovým počtem 5 potřebných řad. (zdroj: VRV, 2007)

Znázornění budoucího průlehu mezi Velkým Písečákem a Jizerou (Zdroj: VRV, 2007)

2. Suňkova tůň – Napojení Velkého Písečáku na Jizeru

Jako jedno z dalších opatření je navrženo trvalé napojení jezera Velký Písečák na řeku Jizeru pomocí malého revitalizačního toku. Území pro zbudování revitalizačního opatření se nazývá Suňkova tůň a v době řešení studie (2007) bylo bez vody. Navrhovaný potůček by měl převádět průměrné průtoky z Jizery do jezera, při velmi malých stavech by přestal být napájen řekou a byl závislý pouze na spodní vodě. V rámci řešení velkých průtoků je navrženo zbudování vyspádovaného území podél potoka, které by usměrňovalo vodu během povodně.

3. Napojení slepého ramene Přepeřsko

Postranní ramena vodních toků jsou velmi cenná z hlediska jejich ekologické funkce a z vodohospodářského hlediska představují zásobárnu vody v nivě vodního toku. Rameno Přepeřsko je již dlouhou dobu nepropojeno s řekou Jizerou a je dotováno spodní vodou a spadlými srážkami, dno je zanesené a dochází vlivem potupné sukcese k zarůstání bývalého koryta řeky Jizery. V současné době nedochází ke vzniku nových ramen, cílem tohoto opatření je zachovat tento cenný prvek v krajině. (zdroj: VRV, 2007)

Pro možné zachování ramena je navrženo:

• obnovení aktivního průtoku ramenem
• obnovení povodňových průtoků
• odbahnění ramene
• zvýšení hladiny vody v rameni

Obnovení aktivního průtoku korytem ramene je značně komplikované, jelikož nivelita dna ramena a řeky Jizery je rozdílná - v řece vlivem regulační úpravy došlo ke zrychlení vody při povodních, čímž se zvyšuje pohyb splavenin a nanesené štěrkové lavice jsou pravidelně odtěžovány. V rámci propojení by muselo dojít k výraznému zahloubení ramene nebo vybudování průlehu, kdy by řeka při vyšších průtocích natékala do slepého ramene. (zdroj: VRV, 2007)

Situační nákres zbudování Suňkovy tůně (vlevo), vytvoření průlehu Jizera – Velký Písečák (uprostřed) a napojení ramena Přepeřsko (vpravo) (Zdroj: VRV, 2007)

4. Propojení Velkého a Malého Písečáku

Spojením jezer by došlo k možnosti udržet hladiny na přibližně podobných hodnotách v průběhu celého roku. Při povodni by voda mohla odtéct z Velkého Písečáku do Malého Písečáku. V roce zpracování studie (2007) činil rozdíl hladin cca 1,2 m. Uprostřed možného propojení se nachází pozemní komunikace, která vede mezi oběma jezery a musí být zachována. (zdroj: VRV, 2007)

Samotné propojení má být řešeno pomocí mohutného průlehu s pozvolnými svahy a v jeho nejnižším místě by se měla nacházet kyneta. Aby mohla být zachována stávající komunikace, tak bude třeba vytvořit kapacitní propustek přes revitalizační koryto, pozemní komunikace by vedla průlehem a při povodni by byla přelévána. Opevnění průlehu by bylo řešeno podobně jako tvorba průlehu mezi Jizerou a Velkým Písečákem s potřebou 7 řad gabionových košů. (zdroj: VRV, 2007)

Možné řešení propojení Velkého a Malého Písečáku (Zdroj: VRV, 2007)

5. Odtok z Malého Písečáku – tvorba mokřadu

Pro odtok vody z Malého Písečáku je navrženo vytvoření mokřadního pásu podél řeky Jizery – voda by zde volně přetékala do záplavového území. Mokřady podporují ekologickou a vododržnou funkci krajiny a mohou mít také významný vliv při zvýšených průtocích – voda se může vylévat do plochy mokřadu, čímž se zpomalí její postup.

Možné umístění navrhovaného mokřadu (Zdroj: VRV, 2007)

6. Rozšíření řeky Jizery

V minulosti tvořila řeka Jizera řadu meandrů, břehy byly nízké a docházelo k pravidelnému rozlévání vody při menších průtocích. V minulém století došlo ke zkrácení koryta řeky, navýšení břehů, čímž se zrychlil průběh povodní a snížení transformace povodňové vlny. V úseku také dochází k posunům štěrků, kdy vznikají štěrkové lavice. Ve studii je navrženo tyto lavice v korytě toku ponechat jako součást přirozeného vývoje řeky. Proces by bylo nutné sledovat kvůli splaveninovému režimu a bude třeba odtěžovat nahromaděné štěrky v kritických vytipovaných místech. (zdroj: VRV, 2007)

Revitalizaci toku by bylo nutné dělat v návaznosti na všechna zde již zmíněná opatření, jelikož dojde k částečnému snížení průtočné kapacity vodního toku. Ostatní opatření ovšem kapacitu povodí zvyšují a ohrázování obcí by mělo zajistit dostatečnou protipovodňovou ochranu. Cílem opatření je navrácení k původnímu stavu Jizery a vytvoření přirozeného režimu splavenin a dnových procesů. Na vodním toku je navrženo rozšíření koryta při navrženém mokřadu. (zdroj: VRV, 2007)

Revitalizace řeky Jizery v místě navrhovaného mokřadu (Zdroj: VRV, 2007)

Úprava Jezu Perner

U jezu Perner došlo v roce 2012 k výstavbě nové vodní elektrárny na levém břehu Jizery v těsné blízkosti břehu a má navazovat na inundační průleh po snížení levého břehu v úseku od železničního mostu po jez. V rámci stavby došlo také k vybudování rybího přechodu, který má být součástí inundačního průlehu. (zdroj: VRV, 2007; stav k dubnu roku 2021)

MVE Svijany a rybí přechod při pravém břehu Jizery (stav k dubnu 2021)

Protipovodňová opatření na území obce Svijany