Odtokové poměry

Na území obce Uhřičice bylo oficiálně vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Morava a Valová (Romže).  

Na vodním toku Morava bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ v úseku ř. km 186,800 - 199,958, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 24. 2. 2006 (č. j. KUOK 22888/2006).

Na vodním toku Valová (Romže) bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 17,567, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti 26. 9. 2011 (č. j. KUOK 10767/2011).

Obec Uhřičice se nachází v rozlehlé nivě řeky Moravy s množstvím přítoků, které mohou ovlivnit průtok vody v Moravě na území obce. Pro tyto účely jsou v plánu zahrnuta i záplavová území řeky Bečvy a vodního toku Blata. Při vyhlašování opatření obecné povahy, kterými byla stanovena záplavová území zmíněných vodních toků, byla obec Uhřičice písemně informována Krajským úřadem Olomouckého kraje o jejich stanovení.

Na řece Bečvě bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 53,960, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti 4. 10. 2011 (č. j. KUOK 93802/2011).

Na vodním toku Blata bylo oficiálně stanoveno záplavové území pro průtoky Q₅, Q₂₀ a Q₁₀₀ včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 41,615, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabylo účinnosti 9. 12. 2014 (č. j. KUOK 78805/2014).  

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Záplavové území v obci Uhřičice a širším okolí

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce jsou stanovena 2 místa omezující odtokové poměry:

Kanalizační vpusť u č. p. 158, kde při přívalových povodních z lokality Předky dochází ke vtoku vody do intravilánu obce, která má být dále svedena do kanalizace. Kanalizační vpusť nemá dostatečnou kapacitu na usměrnění přitékající vody, ta se před ní začíná akumulovat a odtéká na níže položené hřiště, kde se hromadí.  

Sifon na křížení řeky Valové a Mlýnského náhonu. Při vyšších průtocích, kdy dochází k odnosu plovoucího materiálu na Mlýnském náhonu, dochází na vtokové straně sifonu k zachytávání spláví, které je třeba odstranit.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Uhřičice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce byla stanovena 2 místa, kde dochází k tvorbě přívalových vod.

Lokalita Předky - tato lokalita se nachází jihovýchodně od intravilánu obce. Při přívalových deštích dochází v prohloubené části terénu k soustředěnému odtoku vody na poli. Voda teče východoseverovýchodně přes zahradu domu č. 185 k železniční trati. Pod tratí se nachází propustek, kudy voda vtéká do intravilánu obce. Voda teče dále stálým směrem k domu č. 158, kde se nachází vtokový kanál, který vede východním směrem a za východní částí intravilánu ústí do Grechtu. Při vyšších průtocích dochází k zahlcení vtokového kanálu vlivem malého profilu a voda se rozlévá do okolí. Voda přímo nezaplavuje obytnou zástavbu, ale rozlévá se po místním hřišti.

Lokalita u hřbitova - tato lokalita se nachází jihozápadně od hřbitova. Ve vytvarovaném terénu na poli dochází při vyšších srážkách k soustředěnému odtoku vody. Voda se částečně akumuluje v dolině jižně od hřbitova a poté přetéká východně do příkopu u železnice. Voda dále teče příkopem severozápadním směrem, ke hřbitovu. U hřbitova se voda vlivem postupně se zvyšující nivelity dna akumuluje a následně se přelévá přes železniční přejezd na místní komunikaci. Voda po místní komunikaci pokračuje severovýchodním směrem přes silnici č. II/367 a dále podél zemědělského areálu k obydleným objektům. Při situaci, kdy voda doteče až sem, se obec snaží vodu odvádět do kanalizační vpusti před domem č. p. 86, který je vyvýšený nad okolní terén. Při nesprávném nasměrování nebo při větším průtoku přívalové vlny se voda akumuluje na níže položené místní komunikaci a okolních pozemcích.

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Uhřičice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000 

Na území obce Uhřičice nebyly metodou kritických bodů stanoveny žádné body.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Uhřičice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Uhřičice

Na území obce můžeme vidět dlouhé a souvisle zformované odtokové linie, což značí, že tyto linie odvodňují značnou plochu.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Uhřičice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Uhřičice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména:

• vodní nádrže, přehrady - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

• stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků
  

• stavby na ochranu před povodněmi

Na území obce Uhřičice se nachází 2 vodní nádrže, 2 stavící objekty a 2 stavby umožňující křížení vodních toků.
 
Vodní nádrž Pískáč vznikla těžební činností a následného zatopení vytěženého prostoru. Nachází se východně od řeky Moravy v obci Uhřičice a je napájena podzemní vodou. Vodní dílo je ve správě ČRS MO Tovačov.
 
Vodní nádrž Rybníček se nachází východně od intravilánu obce Uhřičice a je napájena jedním z odvodňovacích kanálů. Vodní dílo je ve správě ČRS MO Tovačov.
 
Dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. náleží do vodních děl všechny stavby uvedené v podkapitole "Vodní díla". Stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků (na území obce umožňují křížení vodních toků) a stavby na ochranu před povodněmi (na území obce se jedná o stavby typu stavidel) nelze evidovat v digitálním povodňovém plánu ČR. V databázi lze evidovat pouze vodní nádrže, poldry, ochranné hráze, jezy, přehrady, MVE, PVE a přístavy. Pro účely povodňového plánu obce Uhřičice jsou tyto objekty zahrnuty ve vrstvě "Místa vizuální kontroly".

V místě křížení Valové a Mlýnského náhonu se nachází Sifon neboli vodní shybka. Valová teče korytem a Mlýnský náhon je sveden pomocí dvou betonových tunelů pod koryto řeky Valové až do hloubky 10 m. Dříve byla Valová překlenuta dřevěnými vantrokami, později železnými, ale docházelo při každé velké vodě k zaplavení okolí, proto byla v roce 1908 vybudována shybka - u nás ojedinělé dílo. Dílo funguje jen s občasnou malou údržbou bezproblémově dodnes. Koryto řeky Valové má na pravé straně nižší břeh a i v současnosti dochází při vyšší hladině vody v řece k vylévání z koryta do Mlýnského náhonu.
 
K dalšímu křížení vodních toků dochází asi o 800 m níže po toku Mlýnského náhonu, který je zde sveden do betonových vantrok, místně se místo označuje názvem Vantroky. Grecht protéká pod vantroky a po přibližně 300 m se vlévá do Moravy. Betonové koryto je třeba pravidelně udržovat, zejména po velké vodě, jelikož dochází k usazování sedimentu na jeho dně.
 
Před Vantroky na Grechtu se nachází stavidlo (Splávek), které bylo zbudováno jako ochrana při vyšších stavech na řece Moravě, kdy docházelo ke zpětnému vzdutí hladiny vody v Grechtu a zaplavení obce. Při povodňovém nebezpečí povodňová komise obce Uhřičice rozhoduje o uzavření stavidel. Stavidla jsou ve správě obce Uhřičice.
 
Před ústím Grechtu do Moravy se nachází uzavíratelný propustek. Propustek je ve správě města Kojetín, jehož povodňová komise rozhoduje o jeho úplném uzavření. Rozhodující údaj pro uzavření propustku je hladina v řece Moravě u mostu Dr. Šíleného, která odpovídá hladině 370 cm na vodočetné lati (193,22 m n. m.), která se nachází na levém pilíři uvedeného mostu. Orientační úroveň hladiny, při kterém se zahajují manipulace s propustkem, je stanovena na úroveň výšky hladiny Grechtu cca 10 cm od betonového koryta Mlýnského náhonu. Pro otevření propustku je rozhodující hladina Moravy u mostu Dr. Šíleného pod úrovní 370 cm na vodočetné lati. Bližší informace v Povodňovém plánu města Kojetín, str. 12, 10. bod - kontrola Grechtu.

Při manipulaci s uzavíratelným propustkem dochází ke střetu zájmu obce Uhřičice a města Kojetín. Obec Uhřičice by při vyšší hladině na Grechtu a nižší hladině v Moravě potřebovala nechat vodu odtéct z území obce, zatímco město Kojetín se řídí svým povodňovým plánem a pevně stanovenými pravidly na otevírání propustku.

Dále jsou zde uvedena vodní díla, která mohou ohrozit obec a nacházejí se výše na území města Tovačov. Jedná se o Tovačovské rybníky a jezera.

Rybníky vznikaly v 2. polovině 15. století, poté byly v 18. století všechny zrušeny a k jejich obnově došlo po II. světové válce. Jedná se o Hradecký rybník (největší z nich, je rozdělen do 4 samostatných částí, které odděluje pojízdná cesta), Křenovský rybník, Kolečko a rybník Náklo. Všechny tyto rybníky se nacházejí v okolí Mlýnského náhona. Hradecký rybník spadá z hlediska technickobezpečnostního dozoru k vodním dílům IV. kategorie.

Tovačovská jezera vznikla vytěžením štěrkopísků, jejich hloubka je až 25 m a jsou využívány pro rekreační účely, sportovnímu rybaření a jako zásobárna pitné vody.

Soustavy rybníků přispívají neovladatelnými retenčními prostory (nad přelivy) ke snížení povodňových průtoků. Ovlivnění se projevuje u povodní menších, s větší četností výskytu (cca do Q₅ - Q₂₀). Při velkých povodních je vliv většiny rybníků v povodí na průběh povodně malý. Překročí-li povodeň kapacity výpustných zařízení, rybníky se rychle naplní a stávají se nebezpečným prvkem v povodňové ochraně.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Uhřičice

 Vodní díla