Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je město ohrožováno splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na  komunikacích.
V nedávné historii bylo město Velké Pavlovice naposledy zasaženo povodněmi v roce 1970, 1991, 1995 a 1996.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Velké Pavlovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Výpiz z kroniky z roku 1970 (9. 6.)
9. 6. 1970 před 18. hodinou způsobila průtrž mračen na Ždánicku a Kyjovsku živelnou pohromu, která neměla v dějinách obdoby. Živel zničil veškerou úrodu a voda brala s sebou vše, co jí stálo v cestě. U můstku ke zdejší železniční zastávce byla zachycena uhynulá kráva a dvě prasata. Valící se voda v okolí koryta Trkmanky napáchala škodu i v naší obci, ač zde vůbec nepršelo. Bylo zaplaveno 300 ha orné půdy. V humnech domů v ul. Hlavní bylo až 140 cm vody, byla zaplavena i železniční trať mezi nádražím a zastávkou.

Jiný výpis z kroniky z roku 1970 (9. 6.)
V roce 1970 9. června byla v okolí Ždánických vrchů silná průtrž mrčen. Při průtrži spadlo v krátké době 190 mm vody na metr čtvereční. Nejvíce byly přívalem vody postiženy obce Ždánice, Archlebov, Lovčice. V Šardicích byla vodou zaplavena lignitová šachta, v které přišlo o život 34 dělníků. Záplavami byly poškozeny i další obce v pásmu průtrže mračen a v povodí říčky Trkmanky a Kyjovky. Vodu z postižené oblasti posbíralo povodí Trkmanky a to zejména v katastru Velkých Pavlovic, vystoupila z břehů a způsobila rozsáhlé záplavy. Voda zaplavila dům pana Hanáka, který musel být se svou rodinou zachráněn pomocí člunu za dramatických okolností. Dále bylo zaplaveno fotbalové hřiště a části zahrad přiléhající k říčce Trkmance. Pod vodou zůstala přístupová cesta k zastávce ČSD. Most a přejezd ČSD u vinařského závodu směrem na Bořetice byl zaplaven a voda se přelívala přes vlakový násep a cestu na pole "Příčníky". Je zajímavé, že vlaky jezdily i po zaplaveném náspu. Záplavy se ještě rozšířily, když se 10. 6. na několika místech potrhla hráz Trkmanky mezi Velkými Pavlovicemi a statkem Trkmanec. Semenářskému státnímu statku ve Velkých Pavlovicích voda zaplavila přes 300 ha polních kultur včetně 300 000 kusů révové školky na "Trkmankách". JZD Velké Pavlovice mělo zaplaveno přes 50 ha pozemků. Na polních kulturách tím vznikla velká škoda. U můstku ke železniční zastávce byla zachycena uhynulá kráva a dvě prasata. V humnech domů v ulici Hlavní bylo až 140 cm vody a byla zaplavena i železniční trať mezi nádražím a zastávkou.

Výpiz z kroniky (13. července 1991)
13. července byla průtrž mračen, při níž bylo zatopeno mnoho domů, garáží a sklepů. Ulice Želnice byla plná nánosů zeminy z polí.

Výpis z kroniky (červen 1995)
V důsledků zvýšených srážek se vylila Trkmanka a zatopila lesík a zahrady u železniční zastávky.

Výpis z kroniky (29. dubna 1996)
Město postihla bouřka s krupobitím. Spadlo 56 mm srážek a z mnoha pozemků byla spláchnuta ornice.