Charakteristika zájmového území

Obec Vřesovice leží ve východní části Jihomoravského kraje v ORP Kyjov. Nejstarší zmínka o obci (1358) hovoří o Janu Jindřichovi, který daroval Vřesovice brněnskému klášteru sv. Tomáše. Klášter byl v majetku augustiniánů, kteří také obývali klášter na Hoře sv. Klimenta severně od obce. Ve 14. a 15. století existoval v obci svobodný dvůr. Počet obyvatel k 1. 1. 2021 v obci (dle dat ČSÚ) byl 585.

Obec byla vždy proslavena ovocnářstvím, ale její odlehlost byla příčinou pro její kulturní zaostalost - v roce 1874 vzniká teprve samostatná škola. Po okupaci dochází k rozvoji obce, roku 1946 byla provedena kanalizace obce a založen Klimentský rybník a roku 1954 bylo zřízeno koupaliště u rybníka.

Katastrální území obce Vřesovice

Geomorfologické a geologické charakteristiky

Geomorfologické členění:
Systém: Alpsko-himalájský
Provincie: Západní Karpaty
Soustava: Vnější Západní Karpaty
Podsoustava: Středomoravské Karpaty

Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, do soustavy Vnější Západní Karpaty a do podsoustavy Středomoravské Karpaty. Severozápadní část území (svažitý reliéf a jeho úpatí) patří do celku Chřiby, území rovinaté patří do celku Kyjovská pahorkatina.

Geomorfologické členění celku Chřiby:
Podcelek: Stupavská vrchovina
Okrsek: Jankovická vrchovina

Okrsek Jankovická vrchovina leží v jižní části celku Chřiby. Členitá pahorkatina s rozlohou 114,50 km² leží na paleogenních jílovcích, pískovcích a slepencích račanské jednotky magurského flyše. Reliéf je členitý, tektonicky podmíněný s rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Nejvyšším bodem je Buchlovský kámen (535,1 m n. m.). Leží ve 2. – 4. vegetačním stupni a je převážně zalesněn bukovými a smrkovými porosty.

Geomorfologické členění celku Kyjovská pahorkatina:
Podcelek: Mutěnická pahorkatina, Vážanská vrchovina
Okrsek: Žádovická pahorkatina

Okrsek Žádovická pahorkatina s rozlohou 99,6 km² leží v severní části Mutěnické pahorkatiny. V podloží se vyskytují panonské písky, jíly, vzácné štěrky a pleistocenní spraše. Povrch je erozně denudační s plošinami, široce zaoblenými rozvodními hřbety a rozevřenými údolími. Nejvyšším bodem je Domanínský kopec (312,4 m n.m.). Okrsek je nepatrně zalesněn dubovými pařezinami a akátinami, hojně se vyskytují vinice, meruňkové a broskvové sady. Jihozápadní část obce spadá leží v tomto okrsku.

Podcelek Vážanská vrchovina leží v severovýchodní části Kyjovské pahorkatiny. Plochá kerná vrchovina s rozlohou 43,94 km² a střední výškou 287,8 m n. m. se skládá z plošin zarovnaného povrchu  s širokými údolími. V podloží se převážně nacházejí paleogenní jílovce a pískovce račanské jednotky magurského flyše. Nejvyšším bodem je Záhumenice (388,9 m n. m.). Okrsek leží v 1. až 2. vegetačním stupni, je nepatrně zalesněn dubovými pařezinami a akátinami, hojně se vyskytují sady a pomístně vinohrady. Východní část Vřesovic spadá do Vážanské vrchoviny.

Nadmořská výška katastru obce se pohybuje v rozmezí 248–458 m n. m. Nejvyšším bodem je Holý kopec (458 m n. m.), který se nachází v severní části obce. Nejnižším místem je oblast, kudy opouští Skalecký potok území obce.

Digitální model reliéfu na území obce Vřesovice

Z hlediska sklonitosti lze území obce rozdělit na dvě odlišné oblasti. Jižní část je zemědělsky obhospodařovaná a nacházejí se zde převážně rovinné, mírně skloněné až značně skloněné plochy (sklon 0°–15°). V severní části území ležící v celku Chřiby se nacházejí příkré svahy s výskytem velmi příkrých ploch až srázů (sklon 15° a více). Tyto plochy převažují v okolí koryt vodních toků mimo intravilán na severu obce, v okolí horní části toku Vřesovického potoka v intravilánu obce, v údolí nad Labutským potokem a v okolí vinohradů.

Sklonitostní poměry na území obce Vřesovice

Geologické charakteristiky

Z geologického hlediska se na území obce nachází několik horninových typů. V geologické struktuře lze velmi dobře vidět hranici mezi geomorfologickými celky, jelikož mají rozličné horninové složení. V severní části obce (celek Chřiby) dominují zpevněné sedimentární flyšové horniny (pískovce, jílovce a slepence) v různém poměru složení. V severozápadní části se nachází ostrůvek nezpevněných kamenitých až hlinito-kamenitých sedimentů.

Zbylá část území (celek Kyjovská pahorkatina) je pokryt čtvrtohorními sedimenty. Nejvíce se na území nacházejí nezpevnění sedimenty spraší a sprašových hlín, ostrůvkovitě se nacházejí nezpevněné sedimenty písků, jílů a štěrků s polohami vápenců, a nebo na povrch vystupují flyšové vrstvy. V okolí vodních toků se nacházejí nezpevněné nivní sedimenty.

Struktura půdního fondu

Na horninové podloží nasedají v úzké návaznosti také půdy. V severní části území (celek Chřiby a úpatní svahy) se nacházejí kambizemě (modální, districká) a na několika místech také luvizemě (modální). V rovinaté části území (celek Kyjovská pahorkatina) se nacházejí hnědozemě modální a kolem vodních toků na nivních sedimentech fluvizemě karbonátové.

Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.

Celková rozloha území je 653,5 ha. Zastoupení zemědělských (55,5 %) a nezemědělských (44,5 %) pozemků je celkem vyrovnané a odpovídá celostátnímu průměru. Nejvíce se na území obce vyskytují orná půda (42,8 %) a lesní pozemky (36,5 %), které mají podobné zastoupení jako je průměrné zastoupení těchto ploch v rámci celé ČR. Oproti celostátnímu průměru mají vodní plochy (0,5 %) čtvrtinové zastoupení, trvalé travní porosty (6,1 %) poloviční zastoupení, zahrady (4,1 %) dvojnásobné a ovocné sady (2,4%) čtyřnásobné zastoupení. Vinohrady (0,2 %) a zastavěné plochy a nádvoří (2,0 %) mají podobné zastoupení rozlohy a ostatní plochy (5,5 %) mají podíl plochy téměř poloviční.

Využití pozemků v obci Vřesovice (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)

Klimatické charakteristiky

Na území obce Vřesovice je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 9,1 - 10 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 601 - 650 mm.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá území severní část území obce do klimatické oblasti MT11 a jižní část území do teplé klimatické oblasti T2.

Mírně teplá klimatická oblast MT11 se vyznačuje mírně teplým a krátkým jarem a podzimem, léto je dlouhé, teplé a suché a zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 550–650 mm, počet dní se srážkami nad 1 mm je 90–100, průměrné roční teploty jsou mezi 7–8 °C a počet dnů se sněhovou pokrývkou je 50–60.

Teplá klimatická oblast T2 se vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým s mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500–600 mm s počtem dní se srážkami nad 1 mm 90–100 dní, průměrné roční teploty jsou okolo 8–9 °C, počet dnů se sněhovou pokrývkou je 40–50.

Charakteristika vybraných klimatických oblastí MT11 a T2