Povodňový plán obce Vřesovice



Hydrologické údaje

Základní údaje o vodních tocích na území obce Vřesovice

Přehled vodních toků a jejich správců na území obce Vřesovice a v jejím okolí naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní toky".

Území obce Vřesovice náleží do Povodí Moravy, s. p. Územím protéká Skalecký a Vřesovický potok (v blízkosti zástavby), dále Josefinský a Klimentský potok (protékají nezastavěným územím v okrajových částech obce). Na jižní hranici katastrálního územ pramení Labutský potok, který dále teče obcí Labuty.

Skalecký potok má celkovou délku 7 km, pramení v severozápadní části obce Vřesovice na hranici s obcí Moravany ve výšce 410 m n. m. Skalecký potok teče jižním směrem západní částí intravilánu Vřesovic, kde se do něj jako levostranné přítoky vlévá bezejmenný tok a Vřesovický potok. Po opuštění intravilánu obce pokračuje jižním směrem, vtéká na území obce Labuty (ve výšce 252 m n. m.), v intravilánu Labut se do něj jako pravostranný přítok vlévá Josefinský potok, po opuštění intravilánu do něj ústí Labutský potok. Dále pokračuje jihozápadním směrem, protéká obce Skalka, napájí VD Dolní Ježov a poté se jako pravostranný přítok vlévá do Hruškovice.

Vodní toky

Podélný profil Skaleckého potoka

Vřesovický potok pramení v severovýchodní části zastavěného území obce Vřesovice (320 m n. m.) a pokračuje jihozápadním směrem. Před soutokem se Skaleckým potokem vtéká do Vřesovického potoka pravostranný bezejmenný tok. Mezi soutokem se Skaleckým potokem a bezejmenným tokem je Vřesovický potok pod místní komunikací zatrubněn. Celková délka toku je 1 km.

Vodní toky

Podélný profil Vřesovického potoka

Josefinský potok protéká pouze jihozápadním výběžkem katastrálního území obce. Pramení východně od Zavadilky ve výšce 450 m n. m. a pokračuje jižním a poté jihovýchodním směrem. Celková délka toku je 4 km, v obci Labuty ústí jako pravostranný přítok ve výšce 242 m n. m. do Skaleckého potoka.

Klimentský potok pramení severně od obce Vřesovice v Chřibech na hoře Sv. Klimenta (v přibližné výšce 430 m n. m.) a teče jižním směrem. Celková délka je 5 km a protéká severovýchodní částí obce. Na hranici Vřesovic a Osvětiman se stéká s bezejmenným levostranným přítokem. Nad Klimentským (Vřesovickým) rybníkem je část toku zaklenuta do potrubí dimenzovaného na odvedení až stoleté vody, přičemž tato část zpětně vtéká volně do koryta pod hrází rybníka. Pod hrází není dostatečná kapacita koryta potoka, dochází zde k rozlivu povodňových vod přes Klimentský rybník. Průtočný profil Klimentského potoka pod hrází je neupravený a poměrně malý, dochází k pravidelnému rozvodňování do okolních rekreačních oblastí v údolí potoka (dětský stanový tábor).

Vodní toky

Podélný profil Klimentského potoka

Na území obce jsou dále vybudovány meliorace na několika lokalitách, jejichž dokumentaci se podařilo dochovat. Meliorace se nacházejí v západní části území obce, kudy protéká Josefinský potok, dále jihovýchodně od intravilánu obce kolem Labutského potoka. Rozsáhlý systém je zbudován v okolí Skaleckého potoka. Odvodnění proběhlo v roce 1968. Více na Informačním systému melioračních staveb, vrstva "Stavby dle ZVHS".

Hydrologickou situaci na území obce Vřesovice řeší také dokument Strategie boje se suchem - přívalové srážky z června roku 2021. V katastru jsou komplexně řešeny současné přírodní podmínky, odtokové poměry a akumulovaný odtok, analýza ohrožení území vodní erozí atd. Závěrečná část studie se zabývá návrhovými a implementačními opatřeními pro zlepšení současné situace v katastru obce.

Vodní toky

Vodní toky na území obce Vřesovice

Základní údaje o vodních dílech na území obce Vřesovice

Přehled vodních děl na území obce Vřesovice naleznete v mapové prohlížečce v dotazovatelné vrstvě "Vodní díla".
Na území obce Vřesovice se nachází jedna vodní nádrž – Klimentský rybník. Leží na Klimentském potoce na sever od vřesovické chatové oblasti. Byl zbudován v roce 1946 jako přírodní koupaliště s rozměry 130 × 50 m. Rybník i potok dostali jméno v souvislosti s kultem Sv. Klimenta, který má v této oblasti tradici již od Velkomoravské říše (9. stol).