Odtokové poměry

Vodní tok Moravská Sázava má na území města Zábřeh oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,00 - 17,26, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá platnosti od 16. 8. 2014 (č. j. KUOK 72330/2014). 

Řeka Morava zasahuje na území města Zábřeh svým záplavovým územím (pouze extravilán) a má oficiálně stanovené záplavové území bez aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 276,540 - 296,255, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Olomouckého kraje a nabývá účinnosti od 28. 5. 2010 (č. j. KÚOK 69557/2010). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Moravské Sázavy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území města Zábřeh se nachází množství mostů, lávek nebo propustků, které při povodni mohou zhoršit její průběh. Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Zábřeh bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou: 

• Uzavření podjezdů pod železniční tratí v místní části Hněvkov 
• Česle zatrubnění Mlýnského náhonu pod ulici Havlíčkova 
• Pěší podchod pod železniční tratí v ulici V Opravě 

Dále část zástavby ohrožují průsaky Mlýnského náhonu. První místo se nachází poblíž rekreačních objektů v ulici Havlíčkova (ev. č. 124) a další v ulici Oborník a ohrožení č.p. 31, 35, 37 a 40.

Místa omezující odtokové poměry na území města Zábřeh

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Zábřeh byla stanovena jedno místo, které je ohroženo přívalovou povodní - jedná se o lokalitu v severozápadní části města u ulice Sokolská. Po změně systému hospodaření s půdou se již tento problém nevyskytuje. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Zábřeh

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Zábřeh metodou kritických bodů

Na území města Zábřeh bylo stanoveno devět kritických bodů:

• 5 kritický bodů se nachází v části Zábřeh
• 3 kritické body se nachází v části Dolní Bušínov
• 1 kritický bod se nachází v části Hněvkov

Charakteristika kritických bodů na území města Zábřeh

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Zábřeh. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Zábřeh

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, patří toky ve správním území města Zábřeh mezi kritické. Jedná se o úsek Moravské Sázavy v ř. km 5,7 - 17,4 a také části Nemilky v ř. km 2,5 - 4. Dále je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Zábřeh

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území města Zábřeh se nachází několik menších vodních nádrží (většinou se jedná o rybníky), z nichž plochou největší je Oborník v centru města Zábřeh. V části Dolní Bušínov se nachází nádrže Jahodná a Bušák. Dále v části Ráječek jsou vybudované dva suché poldry. Na Moravské Sázavě v ř. km 4,2 se nachází jez ve správě Povodí Moravy, s. p. 

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území města Zábřeh

 Vodní díla