Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Pro samotnou obec Zádveřice-Raková je největším nebezpečím přívalový déšť, který způsobuje zvýšení hladiny vodních toků a jejich vylití z koryta.  Na území obce Zádveřice-Raková lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Zádveřice-Raková, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

V obci Zádveřice-Raková se při povodni v roce 1997 vylila jak Lutoninka, tak Dřevnice, a způsobily tak zalití průmyslové zóny. Na Dřevnici byl v roce 1997 maximální průtok 57 m³/s. V té době byla také naplněna v. n. Slušovice a voda přetékala přes levý ochranný přepad, tzn. průtoky se již nedaly regulovat. V roce 2011 na Dřevnici byl dosažen I. SPA. Lokální povodňové epizody se na území vyskytovaly také v roce 2001, 2006 a 2010. Další povodně byly v roce 2011, 2018.

Povodeň v roce 1919
Obec Zádveřice-Raková byla postižena povodní roku 1919. Podrobnosti jsou velmi stručně uvedeny v obecní kronice:
"...Ve žních byla velká povodeň, která brala na lukách seno..."

Povodeň dne 27. června 1987
V důsledku silné vydatné srážkové činnosti došlo k výraznému zvýšení hladiny Lutoninky a ostatních blízkých toků a následně k jejich vybřežení. Zatopeny byly domy, sklepy a zahrady nemovitostí podél Lutoninky a jejich přítoků.
Obec Zádveřice-Raková nevyčíslila žádnou škodu a nepožadovala žádné finanční prostředky na likvidaci škod vzniklých záplavami. Popis průběhu povodně v obci Zádveřice-Raková uvádí níže uvedená zpráva o povodni.

"Písemná zpráva povodňové aktivity dne 27. června 1987:
Zvláštní událostí roku 1987 byla povodeň, která nastala ráno 27. června. Velký příval deště ve Vizovických horách zůsobil vylití řeky Lutoninky ze břehů. Vody bylo tolik, že např. ve Vizovicích probudila voda spáče po půlnoci v postelích a někteří zachránili pouze své životy. Jedna osoba ve Vizovicích utonula. Celé náměstí bylo pod vodou. Voda dosáhla u některých domů na břehu Bratřejůvky až do výše vrchu zárubní v přízemních bytech. V Zádveřicích byla situace o něco lepší, neboť širší údolí pod Vizovicemi dovolilo rozlití vody do stran. Hladina vody přestoupila pod horním mlýnem železniční trať a zatopila asi 60 domů po obou stranách řeky. Nejhorší byla situace u železniční zastávky a v Zámostí. Voda přetekla vrch mostu přes Lutoninku. Také celá náves u národního výboru byla zatopena a voda řeky se spojila u parku s vodami Rakovského potoka. Kolem 1:45 hodin svolala požární siréna členy sboru k pohotovosti. Dostavili se v okamžiku, zachraňovali techniku v požární zbrojnici a pomáhali přemisťovat cenné věci ve skladu národního výboru. Voda dosáhla vrcholu ve 2:45 hodin. Prakticky po rozednění začaly práce našim požárníkům. Byla sobota ráno a práce započaly čerpáním vody ze zatopených sklepů v domech v okolí budovy MNV. Během dopoledne se čerpalo ze studní. Lidé pracovali celý den až do večera, i příští den v neděli. Rada MNV zorganizovala na úterý 30. června uvolnění některých občanů ze zaměstnání a pracovalo se na provizorním obnovení lávky pro pěší ze vsi na Draky. Ocelová konstrukce byla asi 150 metrů vzdálena od původního místa, dva těžké traktory ji vyprostily z písku a přiblížily k místu u brodu na Křib, kde byla provizorně umístěna, neboť pro poškození nemohla být umístěna na původní pilíře. Za 48 hodin byla opatřena podlahou, aby sloužila chodcům. Tyto i příští dny pomáhali občanům zádveřičtí a rakovští požárníci. Odstraňování následků povodně trvalo prakticky prvních 14 dní po povodni a významnou měrou se na nich podíleli členové našeho sboru. Velké služby odvedlo kalové čerpadlo, ale i ostatní technika. Sboru bylo předáno písemné uznání a poděkování rady MNV v Zádveřicích-Rakové za uvědomělou pomoc při této živelné pohromě."