Odtokové poměry

Vodní tok Divoká Orlice má na území obce Záměl oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 12,630 - 25,215, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Královéhradeckého kraje a nabývá platnosti od 20. 1. 2015 (č. j. 19035/ZP/2014-9). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Divoké Orlice. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů. 
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na řece Divoké Orlici a jejích přítocích se nachází několik mostů, nebo propustků, které by mohly v případě povodně nepříznivě ovlivnit odtokové poměry na území obce: 

• Silniční most propojující silnici I/14 se silnicí III/3167 
• Lávka u č. p. 7 
• Lávka u č. p. 175 a 223 
• Lávka u č. p. 67 a 41 
• Lávka u ČOV I. 
• Propustek Sladkého potoka pod místní komunikaci 
• Propustek vodního toku IDVT: 10169420 pod místní komunikací 

Místa omezující odtokové poměry na území obce Záměl

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Záměl bylo stanoveno 7 míst, která jsou ohrožena přívalovou povodní. Místa ohrožená přívalovou povodní odpovídají kritickým bodům, které byly na území obce Záměl stanoveny (více informací viz následující podkapitola).

Místa ohrožení přívalovou povodní na území obce Záměl

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (≥ 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (≥ 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (≥ 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Záměl metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Záměl

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Záměl. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Záměl

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje správce. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Na území města Záměl je stanoven úsek od ř. km 20,390 do ř. km 24,000, v kterém dochází k výskytu ledových jevů. V minulosti byla obec několikrát zasažena povodněmi v důsledku ledových jevů. Velkým problémem je v tomto ohledu jez v Doudlebech, u kterého vznikají ledové nápěchy, za kterými dochází k hromadění ledové kaše a zhoršování průtokových podmínek. Tento jez již byl rekonstruován a je řešen jako pevný jez s propustí pro převod ledů. Ta je vybudována u levého břehu a je 10,0 m široká a hražena manipulovatelnou jednopolovou vakovou konstrukcí obdélníkového průtočného profilu s hradící šířkou 10,0 m a hradící výškou 1,0 m, propojenou s manipulační šachtou na levém břehu. Více viz kapitola Přirozená povodeň. 

Místa výskytu ledových jevů na území obce Záměl

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Odtokové poměry na území obce Záměl mohou ovlivňovat 2 vodní nádrže:  

• rybník Návesník – jedná se o rybník o rozloze 35,32 m2. Nachází se na okraji obce mezi železniční tratí a silnicí I/14. Voda přitéká do rybníka z lesů v části „Nad Stezkami" a z rybníka odtéká náhonem po 50 m do Divoké Orlice. Vlastníkem je Rybářství Litomyšl s.r.o.
• Vodní nádrž Pastviny I. – toto vodní dílo nacházející se na řece Divoké Orlici může v mimořádných případech (špatná manipulace, nebezpečí porušení VN) ovlivňovat odtokové poměry na území obce Záměl. Jedná se o vodní dílo ve správě Povodí Labe, státní podnik o rozloze 79.07 ha.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Záměl

 Vodní díla