Charakteristika zájmového území
Město Zubří leží v podhůří západní části Moravskoslezských Beskyd na jižních svazích Veřovických vrchů. Město se nachází asi 4 km západně od Rožnova pod Radhoštěm, do jehož ORP spadá a jenž je součástí Zlínského kraje. K 1. 1. 2021 bylo ve městě evidováno 5 535 obyvatel. Velikost města činí 2 838,5 ha.
Vzhledem k využití území na území města Zubří převažují listnaté a smíšené lesy, ve vyšších polohách pak lesy jehličnaté. Z hlediska ochrany přírody zasahuje do severní části města Chráněná krajinná oblast Beskydy.
Město Zubří bylo založeno 1310 pány z Krásna. K významnému rozmachu města dochází po 2. světové válce. Rostou Gumárny Zubří, v sousedním Rožnově p. R. je vybudován podnik Tesla. Z města mizí dřevěnice a vznikají nové výstavné části města - Pod Hůrkou, Na Dražkách, Bořková a další. Výstavba panelového sídliště vtiskuje obci nový ráz, staví se školky, obchody, koupaliště, kulturní dům. Dolní část města a nově vystavěné části získávají městský charakter, horní část a okolní paseky si udržují vesnický charakter.
V posledním desetiletí nově volené samosprávy je dokončena kanalizace, plynofikace, telefonizace, ve městě je postavena moderní víceúčelová hala. Pokračuje výstavba nových lokalit - Pod Lipůvkou, Za kostelem. Vzniká řada soukromých firem, obchodů, restaurací a služeb. Jejich větší rozvoj je omezen těsnou blízkostí města Rožnov p. R.
Nejvyšším bodem katastru je Kamenárka s 862 m n. m., nejnižším bodem je 340 m n. m.
Katastrální území města Zubří
Geomorfologické a geologické charakteristiky
Z geologického hlediska tvoří zájmové území terciérní horniny alpínsky zvrásněné (pískovce, břidlice) západních Karpat na jihu města, zatímco většina města je tvořena staršími mezozoickými alpínský zvrásněnými horninami (pískovce, břidlice). Středem správního území města vede soustava zlomů Rožnovské brázdy.
Geomorfologicky náleží zájmové území do provincie Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celků Rožnovská brázda, Moravskoslezské Beskydy a podcelku Radhošťská hornatina.
Na jihu Radhošťská hornatina klesá pozvolna ve vrchovinu nad Rožnovskou brázdou.
Radhošťská hornatina se skládá ve sledovaném území z Hodslavického Javorníku, Radhošťského hřbetu a Mezivodské vrchoviny. Ve střední části území se nachází Rožnovská brázda. Ta představuje rozsáhlou sníženinu na severovýchodě Moravy mezi Moravskoslezskými Beskydami a Vsetínskými vrchy. Rožnovská brázda má mírně zvlněný reliéf s celkovou plochou 109 km2. Její šířka kolísá od stovek metrů (na Horní Bečvě) do 7 km (západně od Rožnova). Nejvyšším bodem je Poskla, 576 m n. m. Jedná se o pahorkatinu až plošnou vrchovinu z vrstev paleogenního a křídového flyše.
Na správním území města se nachází 9 sesuvných území, celkově ovšem zabírají pouhých 10 ha. Většina sesuvných území je lokalizovaná na severu katastru města. Na severu území zabírá přibližně 19 % oblast ložisek nerostných surovin (320630000).
Struktura půdního fondu
Typy půd odpovídají současnému využívání a reliéfu území. V okolí vodního toku převládají fluvizemě arenické, půdní typ obvyklý jednoduchou stratigrafií a častým zaplavováním. Převážnou část území tvoří kambizemě typické pro neúrodné, často zalesněné oblasti. V menších plochách se rozkládají také pseudogleje.
Severní část správního území města náleží do CHKO Beskydy a dále do CHOPAV Beskydy, zatímco jižní část do CHOPAV Vsetínské vrchy.
Podrobnosti o zmíněných půdních typech jsou uvedeny v Taxonomickém klasifikačními systému půd ČR, detailní prostorové uspořádání půdních typů zobrazuje Půdní mapa 1:50 000 vytvořená Českou geologickou službou.
Celková rozloha řešeného území činí 2 838,5 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1 444,2 ha). Zemědělská půda (1 114,0 ha) je tvořena ornou půdou (489,7 ha), trvalými travními porosty (487,5 ha), zahradami a ovocnými sady (136,8 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (199,8 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (42,7 ha). Vodní plochy se rozkládají na 37,9 ha.
Využití pozemků ve městě Zubří (dle ČSÚ k 31. 12. 2020)
Druh pozemku | Plocha | Zastoupení |
Orná půda | 489,7 ha | 17,3 % |
Chmelnice | 0.0 ha | 0.0 % |
Vinice | 0.0 ha | 0.0 % |
Zahrady | 131,3 ha | 4,6 % |
Sady | 5,5 ha | 0,2 % |
Trvalé travní porosty | 487,5 ha | 17,2 % |
Lesní půda | 1444,2 ha | 50,9 % |
Vodní plochy | 37,9 ha | 1,3 % |
Zastavěné plochy | 42,7 ha | 1,5 % |
Ostatní plochy | 199,8 ha | 7,0 % |
Celková výměra k.ú. | 2838,5 ha | 100,0 % |
Klimatické charakteristiky
Na území města Zubří je podle portálu klimatickazmena.cz hodnota průměrné roční teploty vzduchu (za normálové období 1981-2010) v intervalu 8,1 - 10,0 °C a průměrný roční srážkový úhrn v intervalu 801 - 1000 mm.
Podle Quittovy klimatické klasifikace spadá území Zubří na pomezí dvou klimatických oblastí – mírně teplé MT2, která se nachází v nižších polohách a chladné oblasti CH7, jenž se vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách.
Lokalita se v nižší nadmořské výšce vyznačuje krátkým, mírným až mírně chladným létem. Přechodné období jsou mírně vlhké s mírným jarem a mírným podzimem. Zimní období v zájmové lokalitě je normálně dlouhé s mírnými teplotami a suché s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky. Ve výše položených partiích města Zubří je léto velmi krátké až krátké. Přechodné období jsou mírně chladné až chladné s dlouhým trváním. Zimní období je dlouhé, mírné a mírně vlhké s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou.
Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT2 a CH7
Charakteristika | MT2 | CH7 |
Počet letních dnů | 20 - 30 | 10 - 30 |
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více | 140 - 160 | 120 - 140 |
Počet mrazových dnů | 110 - 130 | 140 - 160 |
Počet ledových dnů | 40 - 50 | 50 - 60 |
Průměrná teplota v lednu [°C] | -3 - (-4) | -3 - (-4) |
Průměrná teplota v červenci [°C] | 16 - 17 | 15 - 16 |
Průměrná teplota v dubnu [°C] | 6 - 7 | 4 - 6 |
Průměrná teplota v říjnu [°C] | 6 - 7 | 6 - 7 |
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více | 120 - 130 | 120 - 130 |
Srážkový úhrn ve vegetačním období [mm] | 450 - 500 | 500 - 600 |
Srážkový úhrn v zimním období [mm] | 250 - 300 | 350 - 400 |
Počet dnů se sněhovou pokrývkou | 80 - 100 | 100 - 120 |
Počet zamračených dnů | 150 - 160 | 150 - 160 |
Počet jasných dnů | 40 - 50 | 40 - 50 |