Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Území města Hodonín bylo zasaženo několika významnými povodněmi. Největší povodeň zasáhla zájmové území v roce 1997. Na území došlo k dalším povodním v letech 2005, 2006 a 2010. Na území města lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, nicméně riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Hodonín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

ZÁZNAMY Z POVODNÍ V JEDNOTLIVÝCH ROCÍCH

 

Rok 1997

V důsledku extrémních srážek ve dnech 4. - 8. 7. 1997 na severovýchodní Moravě a Slezsku a částečně i ve východních Čechách a následně 17. 7. - 21. 7. téhož roku, došlo na mnoha tocích v těchto oblastech k dosud největším povodním s dosažením nejvyšších kulminačních průtoků od konce 19. století. V Hodoníně byl 7. 7. 1997 vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity. Dne 8. 7. 1997 byli evakuováni obyvatelé lokality Nesyt, dobytek a drobné zvířectvo. Ve správním území probíhala kulminace v nočních hodinách z 13. na 14. 7. a v dopoledních hodinách dne 14. 7. vyvrcholila protržením PB hráze na odlehčovacím rameni Kyjovky, poblíž napouštěcího objektu Kyjovky (v místě zemědělského přejezdu hráze) a značným poškozením zejména vzdušné strany inundační hráze Skařiny v úseku několika set metrů. Už ve dnech 12. a 13. 7. docházelo k přelévání inundační hráze Skařiny, obou hrází Odlehčovacího ramene Kyjovky do Moravy a pravobřežní hráze Staré Moravy v úseku poblíž napojení na Odlehčovací rameno Kyjovky. Prostor mezi těmito hrázemi byl vlivem zpětného vzdutí řeky Moravy zaplněn až po korunu. Přelivy přes LB hráz Odlehčovacího ramena Kyjovky a vnitřní vody nestačil Teplý járek do Kyjovky odvádět. Vtok do shybky pod Odlehčovacím ramenem Kyjovky byl zahlcen, docházelo k zaplavování prostoru osady Nesyt, která i s živočišnou farmou musela být evakuována. Nejhorší místa na LB Odlehčovacího ramena Kyjovky byla sanována „zaječími hrázkami“ z pytlů s pískem.

Vzdutá hladiny Kyjovky ohrožovala rybniční systém písečenských rybníků téměř až po Zbrod. Vzdutá hladina ve starém korytu Moravy pak způsobila zaplavení řady podniků v lokalitě U Elektrárny, garáží, ulici Pančava, Plucárna a přilehlé nemovitosti. Rozlivem z koryta Staré Moravy a průsaky byla zaplavena i ulice Koupelní, část Rybář, Štěpnice i zahrádky mezi ul. Bratislavskou a železniční tratí na Holíč.

Prostor JV části města (sídliště) byl ohrožován zejména neřízeným zaplavováním prostoru Očovských luk, které vzniklo prolomením dřevěného stavidla nepoužívaného napouštěcího objektu v Očovské inundační hrázi (bylo dříve používáno při závlahách). Dne 13. 7. v odpoledních hodinách bylo sídliště JV a přilehlá část města Hodonína v potenciálním záplavovém území evakuována v očekávání blížící se kulminace. Prolomené stavidlo bylo provizorně zahrazeno pytli s pískem dne 15. 7. Dne 18. 7. pak bylo zahájeno gravitační vypouštění nahromaděné vody z prostoru Očova vybudovaným provizorním propustkem. Vypouštění a pozdější odčerpávání vody z prostoru Očova trvalo asi 3 týdny. Probíhalo zde i intenzivní likvidování komáří populace.

Před blížící se druhou povodňovou vlnou (asi týden po první povodňové vlně) bylo nutno dostupnými prostředky aspoň z části sanovat porušené hráze Moravy a Odlehčovacího ramene Kyjovky. Druhá povodňová vlna však nedosáhla již rozměrů té první.

Jistou specifikou Hodonína je jistě skutečnost, že část města, a to konkrétně Rybáře, postihla ještě „třetí“ povodňová vlna s odstupem asi tří týdnů od vzniku první povodňové vlny. Jižní část Rybář obepíná staré opuštěné rameno Moravy zvané „Lavor“ a právě zde došlo vlivem značného zvýšení hladiny podzemních vod (tzv. třetí povodňová vlna) k rychlému stoupnutí hladiny (asi o 1 m) a zatopení řady sklepů v přilehlých domech. Po nasazení mobilní čerpací techniky, umístěné na plovoucím pontonu, byla během necelých 5 dnů hladina čerpáním snížena na původní úroveň.

 

Rok 2005

Dne 20. 3. 2005 povodeň kulminovala na jezu Hodonín. Kyjovka v Kyjově kulminovala 18. 3. 2005. Průtoky přítoků do Kyjovky nebyly známé a došlo tak k přeplnění Jarohněvického rybníka a k zvýšenému odtoku vody Kyjovkou. Došlo tak k souběhu povodní na řece Moravě a Kyjovce. V důsledku většího přítoku Kyjovkou, než bylo možno v napouštěcím objektu u Lužic pouštět směrem na Podluží, vůbec nedošlo k zavření vrat regulačního objektu. Při těchto povodních došlo k zatopení zahrádkářské osady „Na Salajce“ v inundačním území městského ramene řeky Moravy. Vlivem zpětného vzdutí Kyjovky od Moravy došlo k zatopení sádek a prodejny ryb v lokalitě Písečné. V blízkosti odlehčovacího ramene Kyjovky docházelo k podmáčení pozemků.

 

Rok 2006 - únor

Povodně vzniklé důsledkem ledových zácp a nápěchů. V prostoru správního území k vážnějším problémům nedošlo. Vhodnou manipulací na jezu se podařilo jezovou zdrž včas uvolnit.

 

Rok 2006 - březen/duben

Povodně vzniklé důsledkem tání sněhu. V lokalitě Na Salajce a v průmyslových podnicích v  lokalitě U Elektrárny bylo dosaženo vyšší hladiny než v roce 1997, které bylo způsobeno vybudováním regulačního objektu na OR Kyjovky a zvýšením hrází pod Hodonínem. Došlo k přelévání původních hrází Moravy pod Skařinami, kdy hrozilo prolomení hráze. Před vrátnicí EHO byla zřízena pytlová hráz bránící pronikání vody do areálu.

 

Rok 2010 - květen

1. epizoda - v důsledku extrémních srážek dne 17. 5. 2010 byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity a došlo ke zpevnění Skařinské hráze geotextilií a pytli s pískem. Zabezpečení prováděly sbory dobrovolných hasičů s členy HZS Jihomoravského kraje, pracovníci Povodí Moravy, s. p. a společnost TESPRA Hodonín, s. r. o.

V lokalitě Salajka byly zaplavovány zahrady a chatová kolonie. „Cukrovarská stoka“ byla uzavřena, aby se zabránilo zaplavování zpětným vzdutím nemovitostí v lokalitě Hodonín – Nesyt.

Dne 19. 5. 2010 se v patě hráze Odlehčovacího ramene směrem k zástavbě objevily průsaky. Tyto průsaky Povodí Moravy, s. p. za pomoci TESPRA Hodonín, s. r. o. sanovalo pytli a geotextilií.

 

Rok 2010 - červen

2. epizoda - dne 2. 6. 2010 byl vyhlášen 3. stupeň povodňové aktivity. Došlo k obnovení zpevnění Skařinské hráze geotextilií a pytli s pískem (prováděli pracovníci Povodí Moravy, s. p.) i k uzavření „cukrovarské stoky“. Byly zaplaveny všechny lokality, které byly zaplaveny již při 1 epizodě, a nastala stejná situace. V lokalitě rybářství Hodonín 3. 6. 2010 došlo k přelévání hrází řeky Kyjovky zpět do rybníků, zpětným vzdutím toku Studená chodba došlo k zaplavení části zahrádkářské kolonie v lokalitě Kapřiska. Dále došlo k rozsáhlému a dlouhodobému podmáčení pozemků přilehlých k Odlehčovacímu rameni řeky Kyjovky a celé lokality Hodonín – Nesyt a v patě hráze směrem k zástavbě na Nesytu se opět objevily průsaky. Tyto průsaky Povodí Moravy, s. p. za pomoci TESPRA Hodonín, s. r. o. opět sanovalo pytli a geotextilií.