Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území města Hulín lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek může být zasažen například tok Rusavy nebo Mojeny. Na většině vodních toků (Rusava, Mojena a Žabínek) může také dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Problémem jsou v Hulíně také ledové jevy, kdy nahromaděné kry v korytu toku Rusavy mohou způsobit zvednutí hladiny toku čí přímo její vybřežení .

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Hulín, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry

Historické povodně

Město Hulín bylo zasaženo povodněmi v letech 1897, 1912, 1926, 1940, 1969, 1997, 2006 a 2010. Nejničivější povodní byla zřejmě povodeň v roce 1997.

Ve dnech 29. - 30.7. 1897 se v Hulíně vylila Rusava a zatopila tehdy Pravčickou, Kroměřížskou a Vrchlického ulici po celé šířce.

V roce 1912 během žní došlo k bouřkám tak velkého rozsahu, že po Rusavě plavaly snopy obilí, dříví a drobné zvířectvo.

V červenci 1969  se po silných deštích v Hostýnských horách zvedla hladina Rusavy, ale nedošlo k žádným škodám.

V červenci roku 1997 postihly území České republiky katastrofální povodně z důvodů dlouhotrvajících dešťových srážek. Nejvíce ohroženými lokalitami během záplav byly povodí vodních toků Moravy a Odry. Celkově povodně zasáhly 1/3 území České republiky. Hladina Rusavy se tehdy začala zvyšovat z důvodů již zmíněných a kritická situace pro Hulín nastala v noci z 6. 7. na 7. 7., kdy došlo na řešeném území k vylití a zatopení 13 ulic. Jednalo se o tyto ulice - Partyzánská, Kokešova, Komenského, B. Němcové, Žižkova, Záhlinická, Havlíčkova, Kostelní, Vrchlického, Poděbradova, Včelín, Družba I., Nerudova a u dalších ulic došlo k částečnému zatopení - Bezručova, Tylova, Kroměřížská, Holešovská, Javorová a Dukelská. Téhož dne byla také zahájena evakuace. Železniční spojení bylo přerušeno. Dne 8. 7. voda v některých místech vystoupala až na 95 cm nad terén. Kromě zaplavení města říční povodní došlo ke vzdutí kanalizace v důsledku nefunkční přečerpávací stanice. Na zaplavení části města mělo podíl také vzdutí soutoku Moravy s Rusavou. Přibližně polovinu postižených částí zaplavila voda z Rusavy, druhou polovinu rozliv řeky Moravy. Po 10. 7. voda začala postupně opadat. Povodňové škody na území města Hulína dosáhly přibližné hodnoty 20 mil. korun. Byly zatopeny skoro všechny sklepy ve městě díky spodní vodě. Poškozených domů bylo 240, obyvatel, které povodeň zasáhla - 690 a z toho 140 jich potřebovalo náhradní ubytování.

V březnu roku 2006 postihly záplavy řeku Moravu. Hladina Rusavy se však nerozlila, ale kousek za Hulínem voda tekla po polích a přinejmenším staré části města reálně hrozily povodně. Díky zvednuté hladině Rusavy tak došlo ke vzdutí toku Stonač  a u něj hrozilo, že by se mohl rozlít až k městu. Problémem byl tehdy také jez u Pláňavských rybníků, který byl ucpaný splávím.

V květnu a červnu roku 2010 byly zaznamenány 2 povodňové vlny. Díky přívalovým srážkám bylo zaplaveno několik polí.

Na konci června roku 2011 postihla povodí řeky Rusavy přívalová povodeň. Díky včasné reakci povodňové komise a Sboru dobrovolných hasičů a přípravným opatřením nevznikly škody. Na kritických místech byly rozmístěny bariéry z pytlů s pískem. Povodňová komise vyhlásila III. SPA, k výrazným rozlivům toku však nedošlo.

Ledové jevy 

Město Hulín je dále ohrožováno i ledovými jevy. Ledové jevy se na toku Rusava vyskytují pravidelně každý rok. V březnu roku 1940 nastalo prudké tání a vodní hladina Rusavy se začala rychle zvedat. Na dně Rusavy však ležel více jak 70 cm silný led a bylo nebezpečí, že jak se zvedne, tak se voda vylije a zaplaví okolí řeky Rusavy. Po spojení sil hasičů, zaměstnanců cukrovaru a obyvatel Hulína, se povedlo jez zvednout a kry se tak mohly dostat přes jez. Od regulace Rusavy zde nikdy do té doby nebylo tolik vody. V lednu roku 2009 vystoupala vodní hladina Rusavy díky ledovým jevům až na III. SPA a z tohoto důvodu bylo nutné rozbít kry (někdy až 30 cm tlusté) a dostat je přes jez.