Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území obce Malé Svatoňovice lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi mohou být vodní toky na území obce zasaženy zejména v období jarního tání nebo vlivem déletrvající srážkové činnosti větší intenzity s velkoplošným zasažením.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území obce Malé Svatoňovice, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
V posledních 40 letech došlo k významným krajinářským změnám, které zvyšují nebezpečí povodně (velké plochy zemědělské půdy, odstranění teras, remízků a mezí, snižování retenční schopnosti lesů). Zvyšuje se rychlost odtoku vod, zanášejí se poměrně mělká koryta potoků, objevují se splachy ornice, prodlužuje se zatrubnění potoků s nebezpečím vybřežení vod.