Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území městyse lze v současnosti předpokládat potenciální možnost výskytu všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Nejvýznamnějším typem povodně, který se v městyse může objevit, je povodeň z lokálních přívalových srážek, kterou je městys zasažen v podstatě každoročně. Lokalita a intenzita povodně jsou závislé na druhu plodin vysazených na zemědělsky využívaných plochách v okolí. Povodeň způsobená vybřežením řeky Oslavy je v současnosti málo pravděpodobná, jelikož lze na VD Veselský rybník v případě vyšších vodních stavů účinně regulovat průtok v Oslavě. 

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Nové Veselí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.