Opava | Přirozená povodeň

Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území statutárního města Opava lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách je řada částí statutárního města ohrožována vzdutím vod z kanalizace, která nestíhá odvádět srážkové vody.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území statutárního města Opava, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu statutárního města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

První záznam o povodních na území statutárního města Opava pochází již z roku 1711, kdy velká voda zničila usedlosti na předměstí Opavy. Stejná povodeň se opakovala také v roce 1811. Povodně v roce 1903 jsou označovány za největší povodňovou katastrofu, kdy voda vystoupila po čtyřdenním vytrvalém dešti o 3 metry nad normální stav a zaplavila několik ulic (např. Černá, Vojanova, Sadová aj.). Do Opavy tehdy nejezdily vlaky a odstřižen byl Karlovec.

Povodně v roce 1996
Další zmínky o povodních pocházejí z května roku 1996, kdy území horní Opavy postihla extrémní povodeň z přívalového deště, během kterého došlo k zatopení okrajových části statutárního města Opava. Povodeň vznikla z intenzivní srážky trvající 3 až 4 hodiny.

Povodně v roce 1997
Povodně z roku 1997 jsou označovány jako největší novodobé povodně. V Opavě se valila voda z koryta vodního toku Opava a během hodiny se hladina vyšplhala do metrové výšky. Obyvatelé se tak ocitli bez jídla, elektřiny. Základní potraviny shazoval vrtulník do doby, než voda opadla. Škody ve statutárním městě se vyšplhaly do řádů milionů, nejhorší situace byla v Kateřinkách na ulicích Nákladní, Pekařská či Rybářská a také v Malých Hošticích. Během povodní v Opavě zemřeli celkem 4 lidé, poškozených domů bylo okolo 2000.

Povodeň v roce 2007
Vlivem extrémních srážkových úhrnů byla způsobena dále také povodeň v září v roce 2007, kdy byly postiženy zejména obytné domy. Důvodem byla zejména několikaměsíční absence srážek a výrazné sucho, které znemožnilo při extrémních srážkách vsakování vody.

Poslední povodně byly zaznamenány ve statutárním městě v roce 2020. Vydatný a vytrvalý déšť způsobil lokální záplavy, kdy hladina vodního toku Opava dosáhla III. Stupně SPA. Obyvatelé v ohrožené lokalitě byli evakuováni.

Městská část Milostovice
V městské části Milostovice se přívalové povodně vyskytly zejména v letech 2009, 2014 a 2019. V roce 2009 postihly povodně městkou část hned třikrát - 11. 5., 22. 5. a 29. 6. Vzniklé povodně jsou pravidelně způsobeny nevhodným osevním postupem. Voda tak přitéká ul. Přímou, zatopí městskou část po ul. Lihovarské až po Hasičskou zbrojnici č. popisné 33.

Městská část Zlatníky
Zlatníky byly postiženy povodněmi v letech 1977, 1997, 2009 a 2010, kdy došlo k vybřežení vodního toku Velká a také ke splachu z polí vlivem přívalových dešťů. Následkem těchto jevů pak došlo k zaplavení ulic a centra městské části. Městská část byla rozdělena na dvě části, kde k přepravě osob musel být použít člun. Zaplaveny byly ulice Pod Háj, 6. května, Na Louky, Ke Mlýnu. Došlo k zaplavení domů, sklepů, garáží, hospodářských budov a zahrad.