Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Přirozená povodeň na hlavních vodních tocích
Zejména u vodních toků Svratka, Bystřice, Nedvědička, Bobrůvka (Loučka), Rožínka, Hodonínka, Jarovický potok a Rovečenský potok hrozí povodeň vzniklá v důsledku silných srážek s vysokými denními a vícedenními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň). Povodeň na vodním toku Svratka zasáhne obce Dalečín, Koroužné, Ujčov, Unčín, Vír, městys Štěpánov nad Svratkou a město Bystřice nad Pernštejnem. Povodeň na vodním toku Bystřice může ohrozit především obec Vír a město Bystřice nad Pernštejnem. Povodeň na vodním toku Nedvědička může ohrozit především obce Rodkov, Rozsochy, Rožná a Věžná. Povodeň na vodním toku Bobrůvka (Loučka) může ohrozit především obce Strážek a Zvole. Povodeň na vodním toku Rožínka může ohrozit především obec Dolní Rožínka a Rožná. Povodeň na vodním toku Hodonínka může ohrozit především městys Štěpánov nad Svratkou. Povodeň na vodním toku Jarovickém potoce může ohrozit především obec Velké Janovice. Povodeň na vodním toku Rovečenský potok může ohrozit především obec Věstín.
Povodeň tohoto typu lze celkem úspěšně předvídat na základě hydrometeorologické předpovědní služby. Nejčastější výskyt je v jarních až letních měsících, případně podzimních měsících. Průtoky jsou sledovány v hlásných profilech kategorie A, B a C. S ohledem na reálné postupové rychlosti a doběhové doby a existující monitorovací systém VH dispečinku Moravy, s. p. a prognózy srážek ČHMÚ podle matematického modelu ALADIN, lze vývoj povodně předvídat a činit potřebná opatření jak na úrovni obcí, tak na úrovni PK ORP.
Při povodňových stavech na zmíněných vodních tocích může voda na mnoha místech vybřežovat na okolní pozemky a zaplavovat nemovitosti (pozemky a stavby) po delší dobu (desítky hodin až dny).
Místa omezující odtokové poměry jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Přirozená povodeň na dalších drobných vodních tocích
U drobných vodních toků hrozí zejména lokální letní povodeň z krátkodobých přívalových srážek velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin), tzv. „přívalová povodeň“, jejíž jádro postihne území některé z obcí, nebo více obcí ve správním obvodu ORP Bystřice nad Pernštejnem. Na většině drobných vodních toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání zejména v letním bouřkovém období. Při intenzivních lokálních srážkách jsou obce ohrožovány splachy z polí nacházejících se na svazích, kdy dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na obecních komunikacích. Mezi nejohroženější obce přívalovými povodněmi patří v SO ORP Bystřice nad Pernštejnem zejména Věstín, Bohuňov, Býšovec, Dolní Rožínka, Koroužné, Prosetín, Rožná, Ujčov, Velké Janovice, městys Štěpánov nad Svratkou a město Bystřice nad Pernštejnem.
Tento typ povodně se může vyskytnout pouze na menších povodích typu 2, jakými jsou drobné toky ve správě Lesů ČR, s. p. a Povodí Moravy, s. p. nebo jejich přítoky. U těchto drobných toků, převážně bystřinného charakteru má povodeň náhlý, rychlý a krátkodobý průběh. Povodně se vyskytují převážně po letních přívalových srážkách lokálního charakteru, případně po náhlém oteplení a tání sněhu v jarním období.
Tyto povodňové situace na základě předpovědní služby nelze prakticky předvídat. Proti tomuto typu povodně je obrana nemožná (extrémně rychlý průběh povodně). Vzhledem k velmi rychlému průběhu povodně na těchto tocích budou povodňové orgány řešit převážně již jen odstraňování povodňových škod. O to více by povodňová ochrana na těchto tocích měla být zaměřena na pravidelnou a účinnou prevenci (zejména důsledné provádění preventivních povodňových prohlídek).
Nejvýznamnějším specifikem všech místních vodních toků (řek, potoků i občasných toků) je neexistence možnosti ovlivňovat kulminační průtoky (výjimkou je několik drobných vodních toků, na kterých jsou vybudovány nádrže).
Pokud se voda soustředí do vodních toků, rychle plní průtočnou kapacitu jejich koryt a tím, že sbírá po cestě odtoku vše, co je odplavitelné, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů a vybřežené vody u těchto objektů zaplavují přilehlé nemovitosti. Takovéto povodně rychle odeznívají (během hodiny, či několika hodin) a je obtížné, ba nemožné, se na ně připravit a účinně jim čelit (v těchto případech je významná hlavně prevence spočívající v pravidelných a důsledných povodňových prohlídkách, případně v realizaci takových protipovodňových opatření, která působí zcela automaticky - např. zpětné klapky na kanalizačních přípojkách a výustích apod.).
Nebezpečí vzniku povodní přináší též zimní období, kdy často koryta drobných vodních toků zcela promrzají, jsou vyplněna ledem, a navíc může dojít k jejich zavátí sněhem z okolních pozemků. V případě, že pak dojde k náhlé oblevě a současně i dešťovým srážkám, stačí i běžné soustředění odtoku do vodotečí k tomu, aby vody z nich vybřežovaly na okolní pozemky a zaplavovaly okolní nemovitosti. Velmi nebezpečná je pak zejména situace, kdy vybřežené vody při náhlém ochlazení opět zamrznou. V takovém případě je téměř nemožné úspěšně čelit odtoku vod z povodí, i když nejsou nijak v období normální situace a počasí nebezpečné.
Nejkritičtější místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Zimní povodeň způsobena ledovými jevy na tocích
Tvorba ledových nápěchů a ledových zácp i při relativně menších průtocích se vyskytuje v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů. Při dlouhodobějších mrazech vzniká ve vodních tocích ledová kaše z vnitrovodního ledu i dnový led. Dnový led je schopen vytvářet ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy. Společně se tvoří i břehový led a ledová kaše. Výsledkem těchto jevů je extrémně zaledněné koryto. V případě oteplení se nejdříve uvolní dnový led a to může způsobit průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání koryta, vytvoří se ledový nápěch z ledové hmoty, který vzdouvá hladinu natolik, že může dojít k rozlití mimo koryto. Když bariéra (kaše, tříště, ker) povolí vzrůstajícímu tlaku zadržované vody, vznikne vlna, která se na svém postupu zplošťuje a ztrácí svoji sílu. Cyklus se může kaskádovitě opakovat a nabývat tak na ničivosti minimálně v korytě toku.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky Svratka a Bobrůvka (Loučka) na území SO ORP Bystřice nad Pernštejnem řadí mezi kritické. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodotečí. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.
Místa častých ledových jevů jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Historické povodně
Níže najdete pár úryvků z historických povodní obcí na území SO ORP Bystřice nad Perštejnem.
Obec Koroužné
Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byla obec Koroužné postihována téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940 a 1941.
Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m3 /s a odtok z VD byl pouze 2 m3/s.
Obec Prosetín
Obec Prosetín byla postižena povodněmi v letech 2002, 2006 a 2017.
"Příloha k závěrečné zprávě o povodni v povodí toku Hodonínka ve dnech 15. – 16. 7. 2002" - dle zpráv OPIS ÚO Žďár nad Sázavou
Ve 21:44 hod. volali občané obce Prosetín, že celé údolí za obcí je zatopené. O situaci byl informován ředitel ÚO a starostka obce Štěpánova nad Svratkou s tím, aby varovala občany.
Obec Ujčov
Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byla obec Ujčov postihována téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. V Ujčově při povodni zahynulo 6 osob a v Dolním Čepí 3. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940, 1941.
Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m3 /s a odtok z VD byl pouze 2 m3/s. Povodeň v obci Ujčov díky tomu v roce 2006 dosáhla "pouze" průtoku cca dvacetileté vody (80 - 90 m3/s). V červenci roku 2002 způsobil povodeň v obci Ujčov rozvodněný levostranný přítok Svratky říčka Hodonínka, která kulminovala ve Štěpánově nad Svratkou na hodnotě kolem 110 m3/s.
V roce 1964 zasáhly přívaly vody obec Ujčov, a především povodí Lískovského potoka a následná povodeň strhla most k tehdejšímu JZD, poté následovala úprava Lískovského potoka i dalších potoků v obci zejména o příčné objekty a částečné zkapacitnění a opevnění toků.
Městys Štěpánov nad Svratkou
Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byl městys Štěpánov nad Svratkou postihován téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940, 1941.
Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m3 /s a odtok z VD byl pouze 2 m3/s. Povodeň ve Štěpánově nad Svratkou díky tomu v roce 2006 dosáhla "pouze" průtoku cca dvacetileté vody. V červenci roku 2002 způsobila Hodonínka ve Štěpánově nad Svratkou rozsáhlou povodeň.
Město Bystřice nad Pernštejnem
Nejvyšší dosažená historická povodeň byla na území města Bystřice nad Pernštejnem zaznamenána v červenci 1997, kdy bylo zaplaveno prakticky celé inundační území Bystřice v k. ú. města Bystřice nad Pernštejnem. Podle vyhodnocení povodně správcem Povodí Moravy, s. p. byl při povodni na řece Bystřici evidován průtok Q = 12 m3/s. Koryto Bystřice bylo na základě šetření upraveno a vyčištěno na tento průtok hlavně v západní části města. Při kulminaci došlo k zaplavení mostků a lávek pro pěší na několika místech, a to i v katastru Bystřice n. Pernštejnem - Lužánky, a k následnému zaplavení území města v ulicích Cibulkova, Bratrská, Na Příkopech, Vírská.