Přirozená povodeň

Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.

Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:

• zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
• letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
• letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahují poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
• zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů

Na území SO ORP Žďár nad Sázavou lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi jsou dotčené obce / města / městysi v SO ORP Žďár nad Sázavou ohrožena především v letním období při intenzivních lokálních srážkách, kdy může dojít k rychlému vzestupu hladiny ve vodních tocích. Některé správní celky jsou také ohrožovány v jarním období, při rychlém tání sněhové pokrývky spojeném se srážkami. Při intenzivních srážkách může také dojít k zaplavení částí některých obcí splachy z polí mimo vodní toky.

Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území SO ORP Žďár nad Sázavou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Historické povodně

Vodní toky se téměř každoročně rozlévají při tání sněhu a to především na Oslavě, často se tak děje i při delších deštích a letních bouřkách. Při povodních v roce 1985 bylo zaplaveno několik hospodářských objektů a obytných budov. Obdobná situace je i na přítocích řeky Sázavy a na Sázavě samotné. Nejsou známy ani destrukce hrází větších rybníků, krom jedné; dle Vlastivědy moravské se v roce 1631 protrhla hráz Velkého Dářka, voda zničila několik domů (dnes ulice Dvorská) a papírnu v Zámku Žďár (dnes Obchodní dům Kinský ŽĎÁR).