Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území městyse Štěpánov nad Svratkou lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenou povodní z déletrvajících regionálních srážek mohou být zasaženy všechny toky, avšak riziko je vyšší u významnějších vodních toků. Na většině drobných vodních toků a v horních povodích větších toků může dojít k povodni především vlivem lokálních přívalových srážek velké intenzity a kratšího trvání, zejména v letním bouřkovém období.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území městyse Štěpánov nad Svratkou, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry
Rozsah záplavy na Svratce:
Koryto Svratky je na území městyse Štěpánov nad Svratkou pro stoletý průtok (Q100) v některých úsecích nekapacitní. Zastavěnou část městyse ohrožuje průtok vyšší než cca 55 m3/s.
Rozsah záplavy ř. km 100,495 (začátek k.ú.) – ř. km 101,750 (soutok s Hodonínkou)
Kapacita koryta Svratky v tomto úseku je cca 30 m3/s v nezastavěné části pod městysem Štěpánov nad Svratkou a cca 55 m3/s kolem soutoku s Hodonínkou, tyto průtoky odpovídají dvou až pětileté vodě.
V tomto úseku je koryto nekapacitní na Q100. Pod soutokem s Hodonínkou je rozliv na pravém břehu až na státní silnici, na levém břehu rozliv dosahuje na místní komunikaci včetně objektů umístěných u soutoku Svratky s Hodonínskou. Cca 150 m pod soutokem voda zaplavuje na pravém břehu celé území až ke státní silnici včetně objektů zde umístěných. Tyto objekty jsou již zaplavovány při dvacetiletém průtoku. Levý břeh může být přetékán při průtoku cca 55 m3/s.
Na levém břehu rozliv pokračuje až ke zalesněnému svahu. Dále až k obci Ujčov je rozliv na pravém břehu ohraničen státní silnicí a na levém břehu rozliv dosahuje téměř až k zalesněnému svahu, zde je zaplaveno celé údolí Svratky. Rozlivy jsou šířky cca 200 – 250 m. Rozliv vody při dvacetiletém průtoku téměř kopíruje záplavovou čáru stoletého průtoku.
Záplavové území Svratky, Olešnička a inundace k Ujčovu
Rozsah záplavy ř. km 101,750 (soutok s Hodonínkou) – ř. km 102,228 (silniční most)
Kapacita koryta Svratky v tomto úseku je - levý břeh cca 113 m3/s - Q100 a pravý břeh cca 75 m3/s (zejména pod silničním mostem v km 102,228) - Q10.
V tomto úseku je kapacita Svratky největší z celého úseku toku procházejícím územím městyse Štěpánov nad Svratkou. Na levém břehu se mezi soutokem Svratky s Hodonínkou a silničním mostem v ř. km 102,228 nachází areál železáren Tento areál je oplocen betonovým plotem. Voda od Svratky může natékat případnými netěsnostmi v tomto oplocení. Silniční most v ř. km 102,042 a silniční most v ř. km 102,228 jsou kapacitní na Q100.
Na pravém břehu dochází k vybřežování vody z koryta a k zaplavení státní silnice a dále území za touto silnicí až k valu silnice vedoucí na most v ř. km 102,228.
Záplavové území Svratky, ř. km. 101,75 - 102,228
Rozsah záplavy ř. km 102,228 (silniční most) – 103,898 (silniční most Borovec)
Kapacita jednotlivých úseků ř. km 102,228 (silniční most) – 103,898 (silniční most Borovec)
| Úsek toku (ř. km) | Kapacita koryta | N - letost | |
| levý břeh | pravý břeh | ||
| 102,228 (siln. most) – 102,494 (hosp. most) | 55 m3/s | 60 m3/s | Q2 – Q5 |
| 102,494 (hosp. most) – 103,000 | 70 m3/s | 55 m3/s | Q2 – Q5 |
| 103,000 – 103,898 (siln. most) | 113 m3/s | 40 - 50 m3/s | Q2 – Q5 |
V tomto úseku je koryto Svratky nekapacitní na Q100. Voda zaplavuje na levém břehu území mezi silničním mostem v ř. km 102,242 a hospodářským mostem v ř. km 102,494. Tento rozliv dosahuje na levém břehu cca 150 m od Svratky a zaplavuje řadové domky umístěné u hospodářského mostku v ř. km 102,494. Pevný stupeň v ř. km 102,353 je nekapacitní na Q100. Na pravém břehu je zaplavena státní silnice až po násep silnice včetně křižovatky. Nad hospodářským mostem v ř. km 102,494 na levém břehu rozliv lemuje zalesněný svah až po silniční most v Borovci v ř. km 103,898.
Na pravém břehu nad hospodářským mostem v ř. km 102,494 je zaplavována zástavba včetně státní silnice, přilehlých zahrad s místními komunikacemi. Výše proti toku se rozliv přibližuje ke Svratce.
Až po silniční most v Borovci v ř. km 103,898 jsou zaplavovány všechny zahrady přilehlé ke Svratce, místy až domům. Cca v ř. km 103,030 voda na pravém břehu zaplavuje dům ležící na konci místní komunikace. Dále proti toku jsou zaplavovány opět zahrady. Cca 130 m pod zaústěním Lesňovického potoka je zaplavovány spodní část místní komunikace. Po silniční most v ř. km 103,898 voda vybřežuje a zaplavuje pozemky u koryta Svratky.
Záplavové území Svratky ř. km 102,228 - 103,898
Rozsah záplavy ř. km 103,898 (silniční most) – ř. km 104,760 (konec k.ú.)
Kapacita koryta je na levém břehu cca 40 m3/s - Q1 a na pravém břehu je cca 55 m3/s - Q2.
Nad silničním mostem v ř. km 103,898 rozliv dosahuje na levém břehu až po státní silnici, na pravém břehu je rozliv ohraničen zalesněným svahem. Nad lávkou v ř. km 104,295 je zaplavena státní silnice a na obou březích jsou zaplaveny objekty nad lávkou v ř. km 104,295. Nad zaplaveným objektem, na pravém břehu, rozliv dále, proti toku, dosahuje až k zalesněnému svahu. Na levém břehu je až k lokalitě „Hamry“ zaplavena státní silnice. Rozliv zaplavuje všechny objekty v lokalitě „Hamry“ na obou březích umístěných kolem lávky a u pravostranného bezejmenného přítoku. Výše proti toku rozliv lemuje státní silnici a na pravém zaplavuje několik zde umístěných nádrží.
Rozsah záplavy na Svratce ř. km. 103,898 - 104,760
Rozsah záplavy na Hodonínce
Záplavové území Hodonínky bylo vymezeno v rámci vypracování povodňového plánu, na základě pochůzky kolem toku a odborným odhadem (Zpracováno Povodím Moravy s. p., 6/2006) a zdigitalizováno pro digitální povodňový plán městyse (Envipartner, 2/2015). Tato záplavová území mají informativní charakter a slouží především pro potřeby povodňového orgánu městyse Štěpánov nad Svratkou.
Rozsah záplavy ř. km 0,000 (soutok se Svratkou) – ř. km 0,540 (silniční most)
V tomto úseku voda vybřežuje z koryta Hodonínky. Cca 100 m pod silničním mostkem dochází k rozlivu v těsné blízkosti toku. Silniční most v ř. km 0,540 je z části zanesen. Voda může vybřežovat těsně pod koupalištěm na levém břehu. Při vybřežení vody z koryta bude voda natékat po místní komunikace směrem dolů a budou zaplavovány všechny objekty umístěné kolem Hodonínky až po zaústění do Svratky.
Na pravém břehu dojde při vybřežení vody z Hodonínky k zaplavení louky na pravém břehu a voda může dále natékat směrem k areálu železáren a zaplavovat celý areál železáren až po státní silnici.
Rozsah záplavy ř. km 0,540 (silniční most) – ř. km 1,180 (ocelový most)
V tomto úseku je největší hustota zástavby, zejména na pravém břehu. Voda může vybřežovat z koryta na oba břehy. K vybřežení vody na pravém břehu může dojít cca 70 m nad ocelovou lávkou, a to v místě, kde svah na pravém břehu přechází do rovného terénu u zástavby. Voda zaplavuje celé území včetně zástavby nacházející se mezi Hodonínkou a místní komunikací. Tato komunikace bude také zaplavena a voda může natékat k domům umístěných za touto komunikaci, např. vraty, dveřmi apod. Vybřežená voda může natékat směrem k silničnímu mostu v ř. km 0,540 a dále zaplavovat snížené území mezi násypy komunikací (dětské hřiště). Při vybřežení vody na levý břeh, tj. na státní silnici, bude voda pokračovat směrem k městysu, kde může docházet k natékání vody k zástavbě u silnice a dále po silnici k silničnímu mostu v ř. km 0,540.
Možný rozliv Hodonínky, ř. km 0,000 - 1,180
Rozsah záplavy ř. km 1,180 (ocelový most) – 2,030 (klenbový most)
V tomto úseku dochází k zaplavování rekreačních objektů, zejména na levém břehu. Rozliv dosahuje za rekreační objekty, zaplavena je příjezdová polní cesta. Na pravém břehu rozliv lemuje svah a může zaplavit dva objekty. V ř. km 1,790 (přístupový most) – 2,030 (klenbový most) nedochází k výraznému zaplavování území. Voda může vybřežovat v blízkosti koryta.
Možný rozliv Hodonínky ř. km 1,180 - 2,030
Rozsah záplavy na Vrtěžířském a Lázovském potoce
Záplavové území těchto dvou potoků bylo vymezeno na základě odborného odhadu a pochůzky kolem toku. Slouží pouze pro potřeby povodňového orgánu. Průchod povodně ovlivňují nekapacitní objekty (mostky, lávky apod.), které mohou při ucpání vzdouvat vodu z koryta potoka. Voda může také ztékat z okolních svahů.
Vrtěžířský potok protéká ve větší části nezastavěným územím, zalesněným, kde může docházet k zaplavování pozemků. Při vybřežení vody z potoka bude zaplavována silnice vedoucí do části Vrtěžíř. Nad silničním mostem v ř. km 0,020 může být zaplaven domek na pravém břehu.
Od soutoku s Lázovským potokem až po zástavbu místní částí Vrtěžíř rozliv je na levém břehu po zalesněný svah, na pravém břehu může místy vybřežovat na silnici. Objekty leží většinou na svazích nad potokem. U propustku v ř. km 0,400 může voda dosahovat k domu na pravém břehu. Na přítoku Lázovského potoka v ř. km 0,680 jsou nad přehrážkou zaústěny svodnice, které stahují vodu z okolních svahů a komunikací. Voda může kolem přehrážky vybřežovat na okolní pozemky a natékat na komunikaci na pravém břehu kolem domů. Pod mostkem na přítoku je zaústěna další svodnice, voda bude stékat zářezem nad touto svodnicí až do potoka. Nad silničním mostkem, u zaústění bezejmenného přítoku, bude voda natékat k nemovitosti nad pevným stupněm a dále níže k dalšímu domu u potoka, kde voda poteče po komunikaci až k silničnímu mostu v ř. km 0,590, který bude obtékán. Nad místní částí Vrtěžíř voda protéká v hlubokém zařezu.
Rozsah záplavy na Lesoňovském potoce
Ohrožené území je zejména u základní školy. Cca 140 m nad silničním mostem v ř. km 0,220 voda vybřežuje na levý břeh a zaplavuje území kolem základní školy včetně rodinného domku u školy. Dále voda poteče přes státní silnici až na hřiště pod touto silnicí. Na pravém břehu může vybřežená voda natékat přes silnici do domků umístěných u této silnice.
Historické povodně
Před vybudováním vodních děl Vír I a Vír II byl městys Štěpánov nad Svratkou postihován téměř každoročně povodněmi zejména z jarního tání sněhové pokrývky na Vysočině a také přívalovými povodněmi. K jedné z největších povodní na Svratce došlo 31. 7. 1714, kdy se po velké průtrži mračen ve Žďárských vrších rozvodnila Sázava i Svratka. Další významnější povodně jsou zaznamenány v letech 1888, 1911, 1921, 1933, 1938, 1940, 1941.
Po stavbě vodních děl Vír I a Vír II se tato díla osvědčila především v letech 1997 a 2006, kdy např. přítok do VD Vír I dne 31. 3. 2006 činil 128 m3 /s a odtok z VD byl pouze 2 m3/s. Povodeň ve Štěpánově nad Svratkou díky tomu v roce 2006 dosáhla "pouze" průtoku cca dvacetileté vody. V červenci roku 2002 způsobila Hodonínka ve Štěpánově nad Svratkou rozsáhlou povodeň.