Odtokové poměry

Vodní toky na území obce nemají oficiálně stanovené záplavové území. V povodňovém plánu z roku 2017 byly vymezeny 2 oblasti, kde došlo ke stanovení orientačního záplavového území Q₁₀₀ a většího. Jedná se o území před zatrubněním Vřesovického potoka pod místní komunikace a o oblast kolem soutoku Vřesovického a Skaleckého potoka.

Na území obce představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Dochází k odtoku vody z polí a přítoku do intravilánu obce.
Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Na území obce Vřesovice se nachází několik míst, kde může docházet k omezení průtočnosti. Tato místa byla stanovena na základě historických zkušeností s povodněmi na území obce Vřesovice. Více informací je uvedeno v dokumentu: Strategie boje se suchem - přívalové srážky, obec Vřesovice, červen 2021.

Soutok Vřesovického a bezejmenného potoka - při zvýšené hladině vody na obou vodních tocích může dojít ke vzdutí v místě soutoku (ohrožen je dům č. p. 259).

Vtok do zatrubnění Vřesovického potoka - může dojít k zahlcení nebo ucpání vpustě do zatrubnění, což dokládají zápisy o historických povodních - při stoleté vodě dochází v úseku několika desítek metrů před zatrubněním Vřesovického potoka k rozlivu vody na místní komunikaci.

Vtok do zatrubnění Klimentského potoka - severně od Klimentského rybníka přechází vodní tok do zatrubnění. V něm dochází k rozdělení průtoku na 2 větve - jedna pokračuje obtokovým kanálem podél rybníka, druhá napájí rybník. Vtokový objekt do zatrubnění nemá dostatečnou kapacitu, při vyšších průtocích na Klimentském potoce může dojít k zahlcení profilu nebo dokonce k ucpání plávím.

Odlehčovací potrubí Klimetského rybníka - v roce 1970 došlo k přelití vody přes korunu hráze - část toku byla proto zaklenuta do potrubí obtékající levou stranu rybníka - ohrožení povodní může nastat při ucpání potrubí nebo zanesení kašnového přelivu rybníka.  

Lávka pod Klimentským rybníkem - vlivem vyšších průtoků v Klimentském potoce může lávka omezovat odtokové poměry - zahlcením nebo ucpáním profilu.  

Propustek u č. p. 294 - objekt se nachází v úseku výtoku Skaleckého potoka z lesní části. Před samotným propustkem se nachází strž, která může v budoucnu dělat problémy. Vlivem toku vody bude docházet k jejímu dalšímu rozšiřování, může dojít k odtržení většího kusu svahu, který ucpe propustek a tento materiál zanese koryto potoka.

Propustky u č. p. 208 a 210 - propustky se nachází na silnici č. III/42213. Propustek u č. p. 208 je zanesený splaveninami, má zmenšený průtočný profil a nemusí zvládnout vyšší průtoky vody. Podobně je na tom propustek u č. p. 210, který je celý nekapacitní.

Soutok Skaleckého a Vřesovického potoka - během intenzivních srážek může dojít k větším průtokům na Skaleckém a Vřesovickém potoce současně. Za soutokem se nachází propustek u č. p. 235. Mezi propustkem a soutokem může dojít k nahromadění vody a rozlivům mimo koryto vodního toku.

Místa omezující odtokové poměry na území obce Vřesovice

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území obce Vřesovice bylo stanoveno několik míst, ze kterých přichází přívalová povodeň do intravilánu obce.

Stará hora - voda teče z lesů na polní pozemky k pile (zde je svedena do příkopu, který navazuje na odvodnění podél silnice č. III/42213) a do zahrad přilehlých nemovitostí (č. p. 169 a 228).

Skalecký potok - k akumulaci a odtoku vody dochází zejména v lesní části vodního toku (průměrný sklon k závěrovému profilu u hranice lesa je 24,87 %). Při větších úhrnech srážek může dojít k rychlému zaplnění koryta potoka a následnému vtoku do intravilánu obce. Problémovým místem je soutok Skaleckého a Vřesovického potoka před silničním propustkem u č. p. 235, kde je dokonce stanoveno orientační záplavové území.

Mezi Holým kopcem a Pavlovou horou - voda vytéká z lesní části a ohrožuje domy v lokalitě Sady (č. p. 118, 161, 229 a 284). Vody poté ústí do strouhy podél Skaleckého potoka a poté se vlévají do Skaleckého potoka. Průměrný sklon je 23,45 %.

Dráhy - vlivem vytvarovaného terénu v této lokalitě může dojít k odtoku vody z lesů a vtoku do zastavěného území. Vody poté ústí do bezejmenného toku (pravostranný přítok Vřesovického potoka). Průměrný sklon k hranici lesní části je 28,8 %.

Vřesovický potok - při přívalových srážkách může dojít k odtoku vody ze zahrad a luk do Vřesovického potoka a ke zvýšení hladiny vody v korytě. Voda může působit potíže dále po toku - zatrubnění pod silnicí č. III/42213 - kde se vlivem zhoršených odtokových podmínek může vytvořit laguna.

Klimentský potok - při přívalových srážkách nebo dlouhotrvajících srážkách může dojít ke zvýšení hladiny na Klimentském potoce. Voda se může vylít z koryta toku, zaplavit chatovou oblast, zvýšit hladinu Klimentského rybníka a zaplavit oblast tábořiště.

Jelikož území obce leží v karpatském flyšovém pásmu, tak je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) velice náchylné ke svahovým sesuvům. Ty zejména mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům.

V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území obce - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území obce 3 evidované oblasti s výskytem sesuvů, největší na jižním úpatí Pavlovy hory, na levém břehu Skaleckého potoka. Tyto lokality jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ . Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu obce.

Místa ohrožená přívalovou povodní na území obce Vřesovice

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území obce Vřesovice metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území obce Vřesovice

Na území obce Vřesovice byl stanoven jeden kritický bod v západní části zastavěného území. Při přívalových povodních zde dochází k odtoku vody z lesních porostů.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Vřesovice. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území obce Vřesovice

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Vřesovice mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto toku. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území obce Vřesovice

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům

Na území obce Vřesovice se nachází jedna vodní nádrž - Klimentský rybník, který leží na Klimentském potoce. Nachází se ve východní části obce na sever od chatové oblasti. Celková rozloha vodního díla je 0,6 ha (cca 130 × 50 m). Původně sloužil jako přírodní koupaliště. Z hlediska TBD (technickobezpečnostního dohledu) nespadá vodní dílo do žádné kategorie. Majitelem a zároveň provozovatelem nádrže je obec Vřesovice.

Seznam vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území obce Vřesovice

 Vodní díla