Odtokové poměry

Vodní tok Rožnovská Bečva má na území města Zubří oficiálně stanovené záplavové území, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Zlínského kraje v úseku ř. km 0,000 - 36,500 a s ním i aktivní zóny. Záplavové území nabývá platnosti od 17. 2. 2006 (č. j. KUZL 8644/2005 ŽPZE-IK). 

Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Rožnovské Bečvy. Potenciálně ohrožené objekty jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů.

Odtokové poměry dále ovlivňují:

• ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
• větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
• sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
• výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích

Při terénním průzkumu koryt vodních toků na území města Zubří bylo identifikováno několik kritických míst omezující odtokové poměry, z nichž nejkritičtější jsou:

• Místa omezující odtokové poměry na Hodorfském potoce 
• Místa omezující odtokové poměry na Starozuberském potoce 
• Místa omezující odtokové poměry na Hamerském potoce 
• Místa omezující odtokové poměry na Rožnovské Bečvě 
• Místa omezující odtokové poměry na Romanovském potoce 

Místa omezující odtokové poměry na území města Zubří

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Na území města Zubří bylo stanoveno šest míst, které jsou ohrožené přívalovou povodní - severní část zastavěného území a v jižní části města. 

Místa ohrožená přívalovou povodní na území města Zubří

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km²), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km²) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000. 

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území města Zubří metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území města Zubří

Na území města Zubří bylo stanoveno šest kritických bodů:

• Kritický bod 41 004 951 (povodí Hodorfského potoka)
• Kritický bod 41 003 950 (povodí Starozuberského potoka)
• Kritický bod 41 003 958 (povodí Romanovského potoka)
• Kritický bod 41 003 382 (povodí Starozuberského potoka)
• Kritický bod 41 004 972 (povodí Rožnovské Bečvy) 
• Kritický bod 41 004 985 (povodí Hamerského potoka)

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na městských komunikacích a k ucpání propustků.

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území města Zubří. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného  povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území města Zubří

 Místa ohrožená přívalovou povodní

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území města Zubří mezi kritické. Avšak dle dlouhodobého pozorování, bylo stanoveno dvanáct rizikových míst výskytu ledových jevů, na které je potřeba dbát se zvýšenou obezřetností. Proto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost nejen těmto místům, ale všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.

Místa výskytu ledových jevů na území města Zubří

 Ledové jevy

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

• vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.

• jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.

Na správním území města Zubří se nenachází významné vodní dílo, které by ohrožovalo město, pouze Horní a Dolní Hamerský rybník. Je ovšem potřeba sledovat situaci na v. n. Horní Bečva nacházející se výše na toku Rožnovská Bečva. VD se nachází na ř. km 32,1 Rožnovské Bečvy. Hráz je zemní sypaná, půdorysně v oblouku o poloměru 220 m s návodní a střední částí hráze sypanou z tříděného hlinitého materiálu, který současně tvoří těsnění hráze. Na tuto tříděnou část ze vzdušné strany navazuje část z netříděného materiálu, ukončená kamennou patou. Opevnění vzdušné strany je provedeno odrnováním a osetím. Hlavní funkcí je ochrana před povodněmi, mj. zajišťuje vodní dílo odběry povrchové vody z toku pod nádrží a umožňuje zachování minimálního průtoku v toku. Významné je také rekreační využití nádrže, provozování letních sportů a rybářství. V současné době má také energetické využití. Zásobní prostor nádrže má objem 0,395 mil. m³.

Seznam vodních nádrží na území města Zubří

 Vodní nádrže