Přirozená povodeň
Přirozenou povodní se rozumí povodeň způsobená přírodními jevy, kdy dochází k přechodnému výraznému zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových toků, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody.
Přirozené povodně lze rozdělit do několika hlavních typů:
- zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále do níže položených úseků větších toků
- letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích zasaženého území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích
- letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahující poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (mají extrémně rychlý průběh povodně); bývají označovány jako přívalové povodně (flash floods)
- zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů
Na území města Benešov nad Ploučnicí lze předpokládat potenciální možnost vzniku všech druhů přirozených povodní, avšak s rozdílnou pravděpodobností vzniku jednotlivých typů. Přirozenými povodněmi je město Benešov nad Ploučnicí ohroženo především v letním období, při intenzivních lokálních srážkách, kdy může dojít k rychlému vzestupu hladiny ve vodních tocích. Město je také ohrožováno v jarním období, při rychlém tání sněhové pokrývky spojeném se srážkami. Na území města je přívalovými srážkami ohrožena zejména část Ovesná a objekty ležící v těsné blízkosti Ovesenského potoka.
Místa, odkud přichází přívalová povodeň na území města Benešov nad Ploučnicí, jsou uvedena v kapitole Odtokové poměry.
Historické povodně
V Benešově nad Ploučnicí se povodně vyskytují poměrně často, přičemž se jedná především o povodně z přívalových srážek. Z posledních let lze zmínit především povodně z července 2009 a ze srpna 2010. V roce 2009 byly nejvíce postiženy především oblasti ležící v blízkosti toku Bystré. V roce 2010 zase objekty při ústí Fojtovického potoka a další objekty na Ploučnici. Následuje popis povodně z roku 2010. Z nedávné doby lze také zmínit přívalové povodně z 1. 6. až 7. 6. 2013, které postihly zejména Ovesnou a okolní obce.
Popis průběhu povodně na Ploučnici v roce 2010
V sobotu 7. srpna 2010 odpoledne kulminovala v Benešově nad Ploučnicí první povodňová vlna z přívalových srážek (Merboltický potok, Valkeřický potok, Fojtovický potok, Bystrá). V pondělí 9. srpna 2010 ráno kulminovala v Benešově nad Ploučnicí druhá povodňová vlna od Mimoně. Škody napáchala v Benešově nad Ploučnicí zejména extrémní sobotní povodeň z Fojtovického potoka, voda proudila Heřmanovskou, Českolipskou ulicí a část vody se dostala po železniční trati až na vlakové nádraží v Benešově nad Ploučnicí.
Podél přítoku Bystrá byla zaplavena zástavba, klenbové mosty přes Bystrou byly zahlceny. Při první vlně na Ploučnici byla splávím poškozena krytá lávka u Elecomu. V železničním mostě nad soutokem s Bystrou byla poškozena cesta na levém břehu. V areálu bývalého Benaru (MVE NIKOH) byl omezen průtok levobřežním náhonem spuštěním stavidla. Pod Benešovem nad Ploučnicí dosáhla vyšších hladin první sobotní povodňová vlna.
Záznam hladin z limnigrafické stanice Benešov nad Ploučnicí (zdroj: Vyhodnocení a dokumentace povodně ze srpna 2010-Ploučnice, Ing. Jakub Krise)
