Vodní díla

Některé údaje jsou NEVEŘEJNÉ a jsou dostupné pouze autorizovaným uživatelům. Přístup vyřizuje správce aplikace dle stanovených pravidel.

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Základními typy vodních děl jsou vodní nádrže a jezy

Vodní nádrž je prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku. Podle účelu lze vodní nádrže rozdělit na tyto hlavní typy:

• zásobní nádrže
• ochranné (retenční) nádrže
• speciální účelové nádrže (např. vyrovnávací)
• rybochovné nádrže
• víceúčelové nádrže

Jez je vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům:

• zvětšení hloubky vody nad jezem
• dosažení bezprostředního spádu
• zmírnění průtočné rychlosti
• zvýšení hladiny podzemní vody

Základním hlediskem pro dělení jezů je jejich konstrukční řešení, rozeznáváme jezy pevné a jezy pohyblivé. U pevných jezů je hradící těleso nepohyblivé, a proto se voda vzdouvá trvale do různé výšky, kterou nemůžeme měnit, neboť je závislá na průtokovém množství. U jezů pohyblivých se hradící těleso dá buď sklopit, nebo úplně nad nejvyšší vodu vyhradit.

Na území SO ORP Ostravy se nachází množství vodních nádrží a jezů. Většinou se jedná o rybníky nebo nádrže sloužící k zásobení průmyslu vodou. Nejvíce mohou hydrologickou situaci ovlivnit vodní díla III. a IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu.

Výše na tocích nad územím SO ORP se nachází čtyři vodní díla I. kategorie TBD - jsou to vodní díla Slezská Harta (Moravice) a Kružberk (Moravice), Šance (Ostravice) a Žermanice (Lučina) a dvě vodní díla II. kategorie TBD - jsou to vodní díla Morávka (Morávka) a Olešná (Olešná) a vodní dílo bez kategorie TBD: Hlučínské jezero. Tato vodní díla mohou výrazně ovlivňovat průtok při povodňových situacích. Zde jsou uvedeny charakteristiky těch významnějších vodních děl.

Bližší informace o vodních dílech jsou uvedeny v jejich manipulačních řádech. Ty jsou přístupné na Magistrátu města Ostrava nebo u vlastníků vodních děl.

Významná vodní díla a soustavy děl ovlivňující povodňovou situaci na území SO ORP Ostravy

Hodnoty N-letých povodňových průtoků ovlivněných vybudovanými nádržemi [m³/s]

VD Slezská Harta

Vodní nádrž se nachází na Moravici a její hráz je situována na pomezí dvou obcí: Leskovec nad Moravicí a Bílčice, ř. km 55,83. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Slezská Harta

Stavba vodního díla byla zahájena v roce 1987 a dokončena v roce 1997 (napouštění začalo v roce 1996 a skončilo v roce 1998). Účelem vodního díla byla nutnost posílení níže ležící vodní nádrže Kružberk, poté byl účel rozšířen i na odběry vody pro vodárenské účely, průmysl, na výrobu vodní energie a nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře.

Hráz je kamenná se šikmým středním jílovým těsněním, dvoustupňovým filtrem a přechodovou zónou. Vázání do skalního podloží je provedeno injekční štolou, na pravém břehu zavazovací stěnou. Podloží je těsněno do hloubky 10 až 55 m. Vtokový a odběrný objekt tvoří mokrá věž. Součástí díla je vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 2,75 a 0,4 MW.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod:

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty hladiny zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 30 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže zůstává odtok spodními výpustmi na hodnotě 30 m³/s a plní se ochranný ovladatelný prostor nádrže. Po dosažení úrovně bezpečnostního přelivu – kóty 496,83 m n. m. – je odtok z nádrže dále udržován postupným uzavíráním spodních výpustí na hodnotě 30 m³/s. Poté, co odtok přelivem vzroste nad 30 m³/s, uzavřou se spodní výpusti.

V případě, že je dosažena kóta hladiny v nádrži 498,80 m n. m., je nutno pokud možno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již nestoupala. Při sestupu hladiny v nádrži na kótu 498,80 m n. m. se uzavírají spodní výpusti při zachování klesání hladiny v nádrži.

Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 30 m³/s je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 30 m³/s (zajišťováno postupným otevřením spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru.

Režimy prázdnění nádrže:

Jednotlivé režimy prázdnění se vyhlašují jako mimořádná opatření za krizových situací, při technických poruchách a podobně. Volba příslušného režimu prázdnění se provede podle charakteru a naléhavosti situace. O vyhlášení režimu prázdnění je neprodleně informován vodoprávní úřad.

Režimy prázdnění popisují různé způsoby vypouštění nádrže Slezská Harta, které se liší podle mezní velikosti odtoků a dodržení mezní rychlosti klesání hladiny.

Režim P1

• maximální rychlost klesání hladiny je 0,5 m za den
• maximální odtok je 30 m³/s

Přesné hodnoty stanoví technická komise v předem vypracovaném materiálu Postup manipulace.

Režim P2

• je dodržena mezní rychlost poklesu hladiny 0,5 m za den
• není brán ohled na velikost neškodného průtoku v korytě Moravice pod nádrží Kružberk

Režim P3

• není dodržena mezní rychlost poklesu hladiny
• není brán ohled na velikost neškodného průtoku v korytě Moravice pod nádrží Kružberk

Odtok z nádrže je limitován pouze maximální kapacitou spodních  výpustí.

Popis teoretické zvláštní povodně vyvolané vodním dílem Slezská Harta je uveden v kapitole Zvláštní povodeň.

VD Kružberk

Vodní nádrž se nachází na Moravici na území čtyř samosprávných celků: Jakartovice, Kružberk, Budišov nad Budišovkou a Jakartovice, ř. km 45,03. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Kružberk

Vodní dílo bylo zbudováno v letech 1948–1955 na Moravici u Kružberku. Původním záměrem bylo energetické využití průtoků Moravice, nadlepšení průtoků pro zásobení ostravského průmyslu a využití pro pitnou vodu. Po vybudování VD Slezská Harta má tyto způsoby využití: zajištění dodávek surové vody pro vodárnu v Podhradí, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě a Odře a vytvoření lepších podmínek pro život v tocích. Významnou funkcí celé kaskády je povodňová ochrana, transformací povodňové vlny je snížena kulminace stoleté vody z 257 m³/s na 50 m³/s.

K umožnění dodávky vody do úpravny v Podhradí slouží tlakový přivaděč délky 6,6 km o průměru 2,4 m, na jehož konci je kromě odběru na úpravnu špičková elektrárna s instalovaným výkonem 7 MW. Hráz je tížní betonová s délkou v koruně 280 m a výškou nade dnem 34,5 m. Hráz je založena do skalního podloží tvořeného břidlicemi, drobami a slepenci.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 428,50 m n. m., tj. hladiny maximálního zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 35 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 35 m³/s a plní se ochranný prostor nádrže.

Po dosažení kóty hladiny v nádrži 430,10 m n. m. je odtok roven 70 % přítoku. V případě, že takto stanovený odtok je nižší než 35 m³/s, vypouští se 35 m³/s.

Při dosažení kóty hladiny v nádrži 431,00 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina pokud možno již dále nestoupala (s ohledem na kapacitu výpustných zařízení a bezpečnostního přelivu).

Na poklesové větvi povodně (po kulminaci přítoku) se odtok nesnižuje, dokud hladina v nádrži neklesne pod kótu 430,10 m n. m. Při poklesu hladiny pod kótu 430,10 m n. m. je odtok roven přítoku, minimálně však 35 m³/s až do vyprázdnění ochranného prostoru (na kótu 428,50 m n. m.).

Veškeré hodnoty uváděné jako odtok jsou celkovým odtokem z nádrže včetně průtoku přes elektrárnu HC I.

Při prázdnění nádrže Slezská Harta režimy „P1“ až „P3“ budou průtoky bez jakékoli transformace Kružberkem přepouštěny do Moravice. Při režimech „P2“ a „P3“ bude překročen neškodný průtok.

Popis teoretické zvláštní povodně vyvolané vodním dílem Kružberk je uveden v kapitole Zvláštní povodeň.

VD Šance

Vodní nádrž se nachází na Ostravici a její hráz je situována na pomezí dvou obcí: Staré Hamry a Ostravice, ř. km 45,77. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Šance

Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1964 až 1969. Původním účelem byla potřeba ochrany před povodněmi a později zásobení ostravského průmyslu a obyvatelstva pitnou vodou. V současné době slouží jako zásobárna pro pitnou vodu a ochrana před povodněmi, dále pak nadlepšování průtoků v řece Ostravici a kompenzační nadlepšování pro průmysl a energetické využití.

Hráz je sypaná kamenitá se šikmým těsnícím jílovým jádrem. Podloží je utěsněno jednořadou injekční clonou do hloubky až 70 m.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty hladiny zásobního prostoru, tj. 501,61 m n. m. (v letním období), anebo 502,01 m n. m. (v zimním období), řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 70 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 70 m³/s (po dosažení úrovně bezpečnostního přelivu – kóty 504,20 m n. m. – postupným uzavíráním spodních výpustí) a plní se ochranný prostor nádrže. Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 70 m³/s je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 70 m³/s (zajišťováno postupným otevíráním spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na vzestupné větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 505,00 m n. m., je nutno odtok z nádrže zvýšit otevřením spodních výpustí na 110 m³/s. Je- li na vzestupné větvi povodňové vlny dosažena kóta hladiny v nádrži 505,60 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala.

Po následném poklesu přítoku a v případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 110 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí, v případě, že by odtok z nádrže klesal pod 110 m³/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 505,00 m n. m.

Po poklesu hladiny na kótu 505,00 m n. m. se odtok z nádrže snižuje (postupným uzavíráním spodních výpustí, ale tak, aby nedošlo ke stoupání hladiny) na hodnotu 70 m³/s. Pod kótou 505,00 m n. m. je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 70 m³/s (zajišťováno postupným otevíráním spodních výpustí) až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na poklesové větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 506,10 m n. m., je nutno zvýšit odtok z nádrže otevřením spodních výpustí tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala.

V případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 70 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí, v případě, že by odtok z nádrže klesal pod 70 m³/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu zásobního prostoru nádrže.

Popis teoretické zvláštní povodně vyvolané vodním dílem Šance je uveden v kapitole Zvláštní povodeň.

VD Žermanice

Vodní nádrž se nachází na Lučině a její hráz je situována na území obce Lučina, ř. km 26,86. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do I. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Žermanice

Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1951 až 1957 pro zásobování ostravského průmyslu. Kvůli nedostatku vody na Lučině byl vybudován převod vody z řeky Morávky, který byl dokončen v roce 1959. Účelem vodní nádrže je zásobení Nové Huti a. s. v Ostravě a Biocelu Paskov a. s. provozní vodou, nadlepšování průtoků v toku pod přehradou a výroba elektrické energie.

Hráz je betonová tížní založená v prostředí složitých geologických poměrů s potřebnými konstrukčními úpravami spodní stavby i podloží (provádí se pravidelná měření deformací - posunů hráze a konsolidace podloží kvůli bezpečnému provozu vodního díla).

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 291,10 m n. m., tj. hladiny zásobního prostoru, řídí se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže a to tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 20 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže udržován na hodnotě 20 m³/s a plní se ochranný prostor nádrže.

V případě, že na vzestupné větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 292,60 m n. m., je nutno odtok z nádrže zvýšit na 40 m³/s, při dosažení kóty hladiny v nádrži 293,40 m n. m. je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

Po následném poklesu přítoku a v případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 40 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí a segmentů bezpečnostního přelivu, v případě že by odtok z nádrže klesal pod 40 m³/s je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 292,60 m n. m.

Po poklesu hladiny na kótu 292,60 m n. m. se odtok z nádrže snižuje (postupným uzavíráním spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu tak, aby nedošlo ke stoupání hladiny) na hodnotu 20 m³/s. Pod kótou 292,60 m n. m. je ochranný prostor nádrže prázdněn setrvalým odtokem 20 m³/s až do poklesu hladiny na kótu zásobního prostoru nádrže.

V případě, že na poklesové větvi povodňové vlny je dosažena kóta hladiny v nádrži 293,40 m n. m., je nutno zvýšit odtok z nádrže tak, aby hladina v nádrži již dále nestoupala.

V případě, že odtok je větší nebo roven hodnotě 20 m³/s, je nutno zachovat dosažené otevření spodních výpustí nebo segmentů bezpečnostního přelivu. V případě, že by odtok z nádrže klesal pod 20 m³/s, je nutno tuto hodnotu otevíráním spodních výpustí udržet, a to až do poklesu hladiny v nádrži na kótu zásobního prostoru nádrže.

Popis teoretické zvláštní povodně vyvolané vodním dílem Žermanice je uveden v kapitole Zvláštní povodeň.

VD Morávka

Vodní nádrž se nachází na Morávce a její hráz je situována v obci Morávka, ř. km 18,82. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do II. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Morávka

Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1961 až 1967 jako vodárenský zdroj ke krytí rostoucích požadavků na zajištění pitné vody. Účelem vodního díla je hlavně zásobování pitnou vodou, dále snížení povodňových průtoků, průběžné energetické využití a nadlepšování průtoků pod přehradou.

Hráz je homogenní s návodním těsnícím pláštěm. Podloží je těsněno injekční clonou do hloubky 15 až 70 m.

V letech 1997 až 2000 přehrada rekonstruována, původní asfaltobetonové těsnění bylo nahrazeno geomembránou, byla zřízena obtoková štola 3x3,5 m v pravém svahu o délce 386 m a v levém svahu v délce 109 m.

Technické údaje o vodní nádrži

Manipulace za velkých vod

Dosáhne-li hladina v nádrži kóty 506,80 m n. m., tj. hladiny zásobního prostoru, zvětšuje se velikost odtoku z nádrže spodními výpustmi v závislosti na přítoku do nádrže tak, že odtok je roven přítoku až do hodnoty 50 m³/s. Při dalším stoupání přítoku do nádrže je odtok z nádrže roven 50 m³/s a plní se ovladatelný ochranný prostor nádrže.

V případě dosažení kóty hladiny v nádrži 515,22 m n. m. (tj. úrovně bezpečnostního přelivu) a dalšího stoupání hladiny je celkový odtok z nádrže udržován přivíráním spodních výpustí na hodnotě 50 m³/s.

V případě dalšího stoupání hladiny je nutno při dosažení kóty 516,80 m n. m. zvýšit odtok spodními výpustmi tak, aby pokud možno hladina v nádrži již dále nestoupala. Tato velikost odtoku spodními výpustmi zůstává zachována až do poklesu přítoku do nádrže na hodnotu 50 m³/s.

Po následném poklesu přítoku do nádrže pod hodnotu 50 m³/s je ochranný prostor nádrže prázdněn 50 m³/s až do poklesu hladiny v nádrži na kótu 506,80 m n. m.

VD Olešná

Vodní nádrž se nachází na Olešné a její hráz je situována na území města Frýdek-Místek, ř. km 10,69. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu je vodní dílo zařazeno do II. kategorie (dle vyhlášky č. 471/2001 Sb.).

Průřez hrází vodního díla Olešná

Vodní dílo bylo vybudováno v letech 1960 až 1964 v rámci plánu výstavby malých vodních nádrží. Účelem je krytí vody pro průmysl (po výstavbě celulózky v Paskově se stala jejím významným zdrojem provozní vody), povodňová ochrana Paskova, rekreace a chov ryb.

Hráz je zemní vybudována ze sprašových hlín, na návodní straně čistých, na vzdušné s příměsí štěrků. Těsnící část je zavázaná do podloží betonovou zídkou a těsnícím zářezem. Podloží je těsněno jednořadou injekční clonou. Nádrž je vybavena sdruženým manipulačním objektem s bezpečnostním přelivem o kapacitě 75 m³/s.

Technické údaje o vodní nádrži

Hlučínské jezero

Vodní nádrž se nachází na levém břehu Opavy, se kterou není spojena napájecím korytem na rozhraní města Hlučín a obcí Kozmice a Dobroslavice, ř. km 9,5. Z hlediska technickobezpečnostního dohledu není vodní dílo řazeno do žádné kategorie.

Jezero vzniklo zatopením bývalé štěrkovny, která byla v roce 1990 přebudována na vodní nádrž. Byly zpevněny břehy, odtěženy mělčiny a vybudovány nápustné a výpustné objekty pro regulaci hladiny nádrže. Do vodní nádrže neústí žádné vodní toky, ale může být řízeně napouštěna z řeky Opavy (hlavně při vyšších průtocích kvůli čistotě vody) nebo ze štěrkovny Dolní Benešov pomocí betonového potrubí (moc se nepoužívá). Voda z jezera nikam přirozeně neodtéká, kromě regulované výpusti do potoka Vařešinka. Jezero je chráněno proti povodním. Hlavním způsobem využití je rekreace a rybolov.

Technické údaje o vodní nádrži

Seznam významných vodních děl ovlivňující odtokové poměry na území SO ORP Ostrava

---

Vodní díla na území SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 

 Vodní díla

---