Povodňový plán SO ORP Ostrava



Odtokové poměry

Na území SO ORP Ostrava bylo vyhlášeno záplavové území pro vodní toky: Datyňka (Horní), Frýdecký potok, Lubina, Lučina, Ludgeřovický potok, Michálkovický potok, Odra, Ondřejnice, Opava, Ostravice, Plesenský potok, Podleský potok, Porubka, Starobělský potok, Stružka (Orlovská Stružka) a Venclůvka (Dolní Datyňka).
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán obcí ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Na vodním toku Datyňka (Horní) bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 7,200, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 15. 3. 2014 (č. j. SMO/052399/14/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Vratimov, Šenov.
Na vodním toku Frýdecký potok bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 3,941, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 30. 6. 2015 (č. j. SMO/189647/15/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Václavovice, Šenov.
Na vodním toku Lubina bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 4,985, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 26. 8. 2019 (č. j. MSK 51407/2019).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Stará Ves nad Ondřejnicí.
Na vodním toku Lučina bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 0,000 - 15,367 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 11. 2. 2010 (č. j. MSK 7085/2010),
  • pro úsek ř. km 15,367 - 17,340 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 4. 2. 2011 (č. j. MSK 170277/2010),
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 7085/2010 ve zmíněných říčních kilometrech,
  • pro úsek ř. km 0,000 - 11,080 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 2. 8. 2014 (č. j. MSK 64033/2014),
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 7085/2010 ve zmíněných říčních kilometrech.
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Šenov, Ostrava (Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava).
Na Ludgeřovickém potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 2,100, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 27. 3. 2014 (č. j. SMO/068547/14/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava - Petřkovice.
Na Michálkovickém potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 2,550 - 4,600 (ulice Rajská - vyústění z rybníku), které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava 20. 1. 2005 (č. j. OVP/13051/04/Vk).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava - Michálkovice.
Na vodním toku Odra bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 28,500 - 80,800 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 23.2.2006 (č. j. MSK 37663/2006)
  • pro úsek ř. km 0,000 - 8,700 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 27. 4. 2013 (č. j. MSK 66092/2013)
  • pro úsek ř. km 8,700 - 26,020 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018)
  • pro úsek ř. km 26,020 - 38,060 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 26. 8. 2019 (č. j. MSK 51407/2019),
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 37663/2006 ve zmíněných říčních kilometrech. 
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava (Polanka nad Odrou, Proskovice, Stará Bělá, Svinov, Ostrava - Jih, Nová Ves, Třebovice, Hošťálkovice, Mariánské Hory a Hulváky, Lhotka, Moravská Ostrava a Přívoz, Petřkovice, Slezská Ostrava).
Na vodním toku Ondřejnice bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 2,000 - 7,000 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 11. 7. 2012 (č. j. MSK 55900/2012),
  • pro úsek ř. km 0,000 - 3,285 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 26. 8. 2019 (č. j. MSK 51407/2019)
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 55900/2012 ve zmíněných říčních kilometrech. 
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Stará Ves nad Ondřejnicí, Ostrava - Proskovice.
Na vodním toku Opava bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 5,340, které bylo vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava (Martinov, Hošťálkovice, Třebovice).
Na vodním toku Ostravice bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 1,800 - 27,500 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 19.6.2014 (č. j. MSK 18783/2014),
  • pro úsek ř. km 0,000 - 1,800 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Vratimov, Ostrava (Hrabová, Ostrava - Jih, Vítkovice, Slezská Ostrava, Moravská Ostrava a Přívoz).
Na Plesenském potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 6,720, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 2. 6. 2015 (č. j. SMO/147210/15/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava (Plesná, Poruba, Martinov).
Na Podleském potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 1,568 - 2,090, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 12. 12. 2017 (č. j. SMO/456748/17/OŽP/Hud).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava - Radvanice a Bartovice, Šenov.
Na vodním toku Polančice bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 10,500, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo platnosti 11. 4. 2012 (č. j. SMO/110295/12/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Zbyslavice, Olbramice, Klimkovice, Ostrava - Polanka nad Odrou.
Na vodním toku Porubka bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 0,000 - 13,440 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 6 .6. 2003 (č. j. ŽPZ/3560/03)
  • pro úsek ř. km 1,000 - 7,000 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 21. 10. 2011 (č. j. MSK 137813/2011)
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. ŽPZ/3560/03 ve zmíněných říčních kilometrech.
  • pro úsek ř. km 0,000 - 1,680 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018)
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. MSK 137813/2011 ve zmíněných říčních kilometrech.
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Dolní Lhota, Čavisov, Ostrava - Krásné Pole, Vřesina, Ostrava (Poruba, Svinov).
Na vodním toku Rakovec bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 2,800, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo platnosti 11. 4. 2012 (č. j. SMO/110295/12/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Klimkovice.
Na Starobělském potoce bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 6,050, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 2. 6. 2015 (č. j. SMO/147210/15/OŽP/Ho).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava (Stará Bělá, Ostrava - Jih).
Na vodním toku Stružka (Orlovská Stružka) bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny
  • pro úsek ř. km 0,000 - 14,115 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje 31. 5. 2012 (č. j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/0004),
  • pro úsek ř. km 0,000 - 1,900 bylo záplavové území vyhlášeno Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabylo účinnosti 17. 12. 2018 (č. j. MSK 116486/2018)
    Touto veřejnou vyhláškou se mění záplavové území pod č. j. 3112/2005/ŽPZ/Hec/0004 ve zmíněných říčních kilometrech. 
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Ostrava - Slezská Ostrava.
Na vodním toku Venclůvka (Dolní Datyňka) bylo stanoveno záplavové území pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny v úseku ř. km 0,000 - 3,800, které bylo vyhlášeno Magistrátem města Ostrava a nabylo účinnosti 31. 10. 2014 (č. j. SMO/339589/14/OŽP/Km).
Záplavové území je v rámci SO ORP vyhlášeno na území těchto obcí a městských obvodů: Šenov.

Záplavová území v ORP Ostrava

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích, zejména v korytech drobných toků, ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Na území SO ORP Ostrava se nachází velké množství míst, kde může docházet k omezování odtokových poměrů. Níže je uveden přehled veškerých kritických míst.
Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP Ostravy

Místa omezující odtokové poměry na území ORP Ostrava

 

Místa omezující odtokové poměry na území SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
Místa omezující odtokové poměry
 

Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou části některých obcí ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálů na obecních komunikacích, které způsobují ucpání propustků. 
Některá místa na území SO ORP Ostrava jsou náchylná ke svahovým sesuvům. Mohou hrozit v době vysokých úhrnů srážek, kdy dochází k saturaci podloží a vlivem vyšší hmotnosti a zároveň menšímu tření vrstev může dojít k menším či větším sesuvům. Jedná se o lokality:
  • břehy Jarkovského potoka (na hranicích mezi Starou Vsí nad Ondřejnicí a Ostravou - Proskovicemi)
  • severozápadní část Slezské Ostravy
  • jižní části Ostravy - Bartovice
  • ve městě Šenov a na hranicích Šenova s Václavovicemi a Vratimovem
V době vysokých úhrnů srážek nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území SO ORP - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu ORP Ostrava.

Místa ohrožená přívalovou povodní spolu s vymezením povodí kritických bodů na území OPR Ostrava

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu SO ORP. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Místa ohrožená přívalovou povodní
 
Místa ohrožená přívalovou povodní v SO ORP Ostrava

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1: 500 000.

Zhodnocení vzniku přívalových povodní na území ORP Ostrava metodou kritických bodů

Charakteristika kritických bodů na území SO ORP Ostrava

ID Kritický bod Průměrný sklon Podíl orné půdy Plocha povodí kritického bodu
1 20 105 440 5,55 % 88,72 % 36,61 ha
2 20 106 973 3,70 % 100,00 % 54,75 ha
3 20 102 292 8,44 % 71,44 % 89,72 ha
4 20 102 303 7,21 % 45,38 % 57,20 ha
5 20 102 342 6,74 % 70,09 % 305,45 ha
6 20 102 341 7,75 % 38,09 % 223,24 ha
7 20 102 434 3,88 % 70,66 % 68,39 ha
8 20 102 415 3,62 % 64,45 % 31,84 ha
9 20 107 630 3,96 % 90,46 % 102,04 ha
10 20 108 323 3,51 % 82,82 % 246,81 ha
11 20 102 430 7,01 % 100,00 % 30,58 ha
12 20 102 413 6,23 % 90,09 % 52,23 ha
13 20 102 398 5,19 % 68,32 % 30,79 ha
14 20 102 391 6,29 % 99,91 % 103,59 ha
15 20 101 132 7,16 % 46,96 % 47,66 ha
16 20 101 126 6,78 % 41,94 % 200,89 ha
17 20 101 117 4,11 % 74,15 % 44,57 ha
18 20 101 059 7,12 % 16,19 % 109,26 ha
19 20 102 362 4,51 % 76,81 % 271,18 ha
20 20 102 358 3,58 % 97,51 % 37,54 ha
21 20 102 349 8,01 % 73,48 % 449,86 ha
22 20 101 085 7,30 % 73,90 % 70,30 ha
23 20 104 080 5,65 % 100,00 % 53,71 ha
24 20 102 448 9,42 % 60,03 % 644,50 ha
25 20 103 176 7,39 % 0,00 % 129,06 ha
26 20 101 060 4,71 % 99,29 % 33,35 ha
27 20 102 953 8,42 % 18,99 % 203,16 ha
28 20 104 078 8,12 % 67,74 % 31,43 ha
29 20 101 416 9,73 % 49,02 % 327,16 ha
30 20 102 280 9,55 % 56,90 % 830,70 ha
31 20 102 284 10,68 % 68,38 % 70,28 ha
32 20 102 294 7,73 % 73,27 % 54,79 ha
33 20 108 385 14,11 % 55,76 % 32,17 ha
34 20 102 797 10,66 % 43,95 % 247,53 ha
35 20 103 442 8,62 % 71,33 % 111,22 ha
36 20 102 798 11,01 % 46,08 % 341,63 ha
37 20 102 468 7,98 % 93,93 % 59,17 ha
38 20 107 800 7,38 % 63,35 % 198,26 ha

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území SO ORP Ostrava. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

Odtokové linie s plochou sběrného povodí > 5 ha na území SO ORP Ostrava

Ke sledování vývoje přívalových povodní slouží následující odkazy:

Místa ohrožená přívalovou povodní na území SO ORP Ostrava. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

Místa ohrožená přívalovou povodní
  

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým Hydrometeorologickým ústavem, se vodní toky na území SO ORP Ostrava neřadí mezi kritické kromě toku Ondřejnice. Tok Ondřejnice leží v k. ú. Stará Ves nad Ondřejnicí a kritický úsek v období tání a mrazu je v ř. km 3–7.
Je nutné nejen u toku Ondřejnice, ale i u ostatních vodních toků na území ORP Ostrava, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryta vodních toků. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér mohou toky vybřežovat i při malých průtocích.
Více viz kapitola Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami.
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Ostrava
Místa výskytu ledových jevů na území SO ORP Ostrava. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.

 Ledové jevy
 

Protipovodňová opatření

Zastavěné území Ostravy, Vratimova a Staré Vsi nad Ondřejnicí je chráněno povodňovými hrázemi na průtok Q100 vyjma území podél Opavy v Třebovicích, lokalit Koblov, Antošovice, území podél Porubky a některých drobných vodních toků, zejména podél Polančice a Ondřejnice. Na území SO ORP Ostravy bylo dosud vybudováno 34 jednotlivých částí ochranných hrází.
Protipovodňová opatření na území SO ORP Ostrava
© 2010 - 2024 Provozovatel ENVIPARTNER, s.r.o.